Dnešní článek si dává za úkol popsat jednoduché a levné úpravy vhodné ke skutečnému rozlétání tohoto jinak skvělého kousku od Horizon Hobby. Podtitulem příspěvku by mohlo být "od aRTF k RTF". Důvody výrobce stranou, existuje několik bodů, kde mohli inženýři odvést práci lépe.
Začněme hned po vybalení z krabice otevřením manuálu...
Programování modelu do vysílačeVýrobce doporučuje nastavení Dual rates & Exponentů tak, že máme možnost měnit velikosti výchylek pro každý letový režim. Ze zkušenosti se mi toto na vrtulnících neosvědčilo a tupost ovládání v klidném režimu se spíš podepsala na spotřebě náhradních dílů.
Doporučuji nastavení exponentů a výchylek ve všech letových režimech stejně. V nastavení DR/Expo tedy nastavíme "Sw: On" namísto původního přiřazení přepínače (např. Sw: ELEV D/R).
K seznámení s modelem postačí měkčí nastavení, takto:
D/R & ExpoAILE 100% 30%
ELEV 100% 30%
RUDD 100% 30%
Po seznámení je vhodné exponenty ovládání cykliky snížit nebo zrušit úplně. Exponent 30% ovládání pomocného rotoru se mi osvědčil.
Důležitým faktorem ovlivňujícím chování tohoto vrtulníku je poněkud slabý a snadno utahatelný motor. Deska 3-in-1 poskytuje navíc vestavěný mix hlavního motoru a vrtulky. Ten, pokud hlavní motor dostatečně zatížíme, ukousne z energie jdoucí k vrtulce a mCPx ustřelí ocas. Toto se dá řešit kvalitní prací s kolektivem a částečně i eliminovat nastavením rozsahu kanálu kolektivu.
Travel adjustPITCH 65% (případně 70%, záleží na osobních preferencích a schopnostech)
Naprostý začátečník by měl uvažovat o uklidnění modelu nastavením výchylek AILE, ELEV v travel adjust na 70% namísto plné 100% výchylky.
Prodloužení ocasního nosníkuStabilitu ocasu je možné do jisté míry řešit nahrazením delším nosníkem. Plná tyčinka přežije podstatně drsnější zacházení, než původní dutá trubička.
Materiál a nástroje2mm plná uhlíková tyčinka
3mm smršťovací bužírka (nebo jiný materiál k vyvázání drátů k nosníku)
ostrý nůž
pilník
PostupOdpojíme konektor ocasního motoru od desky a vytáhneme trubičku z rámu vrtulníku. Tu dál nebudeme potřebovat, takže je možné ji kleštěmi rozštípat a opatrně z ní vyjmout drát.
Nachystanou 2mm tyčku uřízneme na délku kolem 145mm a vytvoříme na jejích koncích zářezy podobné těm, které byly na půdovní trubičce. Pozor na jejich orientaci vůči rámu a motorku!
Přes konektor navlečeme na dráty a tyčinku ocasu několik kousků smršťovačky (zatím nenahřívat). Nasadíme konzoli s motorem a celé vsadíme zpět do rámu. Spoje je možné zajistit zvenčí kapkou sekundového lepidla. Osa motorku musí být v pravém úhlu s hřídelí nosného rotoru. Dráty obtočíme několika závity kolem nosníku a zajistíme smršťovačkou. Na konec zapojíme konektor zpět do desky a je hotovo.

Doporučuji
odstranit ocasní stabilizátor, který jen zhoršuje už tak slabý výkon setového ocasu. V dopředném letu ne něj nevznikají nijak výrazné aerodynamické síly, tudíž neplní svou funkci. Naopak v akrobacii nebo při bočním větru znatelně zhoršuje ustřelování a kmitání ocasu. Rychlý let pozadu činí v podstatě nemožným.
Zajištění táhel proti ztrátěTáhla z desky cykliky ke gripům fungují v případě prohry s gravitací jako deformační zóna. Jejich hledání v trávě je za to dostatečnou daní.
Lze je zajistit volným uvázáním nitě nebo vlasce kolem nich a přivázáním k hřídeli, nebo přemostěním jejich vodících ramen například tavným lepidlem. Pro mě už od prvních dní funguje několik milimetrů plastového vázacího pásku nalepeného naplocho na ramena.
Omezení vibrací hlavního rotoruSpousta stížností se týká vibrací vznikajících zdánlivě bezdůvodně za letu nebo při přechodu do visu. Nejčastější příčinou jsou dvě přední táhla ze serv na desku cykliky. Ta jsou uprostřed uhnutá aby se dostala z osy serva na kulový čep. K problému dochází ve chvíli, kdy se servo pootočí ve své ose a způsobí nerovnoměrné naklonění a vibrace cykliky.
Řešením je navléct na čepy zajišťovací kroužky kabinky ze sáčku s náhradními díly. Tím se natáčení zamezí a jako bonus je pak i řízení samotné podstatně přesnější.

Vibrace jsou často také způsobeny po pádu
kontrolovaným posunem hlavního kola po hlavní hřídeli. Proto po každé havárii kontroluji, jestli je natlačené až k dolnímu ložisku.
Poslední obvyklou příčinou vibrací jsou často
příliš dotažené listy a tím způsobená neschopnost předstihu / zpoždení listu. U takto lehkých listů je důležité, aby se mohly za letu zcela volně pohybovat vpřed a vzad, proto je v gripech příliš neutahujeme.
K opravdu rapidnímu nárůstu možností tohoto vrtulníku je nutné investovat trochu víc peněz například do složitější
konverze na střídavý pohon a instalace lepšího motorku na ocas. O tom zase třeba příště
Letu zdar!