Dnešní článek si dává za úkol popsat jednoduché a levné úpravy vhodné ke skutečnému rozlétání tohoto jinak skvělého kousku od Horizon Hobby. Podtitulem příspěvku by mohlo být "od aRTF k RTF". Důvody výrobce stranou, existuje několik bodů, kde mohli inženýři odvést práci lépe.

Začněme hned po vybalení z krabice otevřením manuálu...

Programování modelu do vysílače
Výrobce doporučuje nastavení Dual rates & Exponentů tak, že máme možnost měnit velikosti výchylek pro každý letový režim. Ze zkušenosti se mi toto na vrtulnících neosvědčilo a tupost ovládání v klidném režimu se spíš podepsala na spotřebě náhradních dílů.
Doporučuji nastavení exponentů a výchylek ve všech letových režimech stejně. V nastavení DR/Expo tedy nastavíme "Sw: On" namísto původního přiřazení přepínače (např. Sw: ELEV D/R).

K seznámení s modelem postačí měkčí nastavení, takto:
D/R & Expo
AILE 100% 30%
ELEV 100% 30%
RUDD 100% 30%

Po seznámení je vhodné exponenty ovládání cykliky snížit nebo zrušit úplně. Exponent 30% ovládání pomocného rotoru se mi osvědčil.

Důležitým faktorem ovlivňujícím chování tohoto vrtulníku je poněkud slabý a snadno utahatelný motor. Deska 3-in-1 poskytuje navíc vestavěný mix hlavního motoru a vrtulky. Ten, pokud hlavní motor dostatečně zatížíme, ukousne z energie jdoucí k vrtulce a mCPx ustřelí ocas. Toto se dá řešit kvalitní prací s kolektivem a částečně i eliminovat nastavením rozsahu kanálu kolektivu.

Travel adjust
PITCH 65% (případně 70%, záleží na osobních preferencích a schopnostech)

Naprostý začátečník by měl uvažovat o uklidnění modelu nastavením výchylek AILE, ELEV v travel adjust na 70% namísto plné 100% výchylky.


Prodloužení ocasního nosníku
Stabilitu ocasu je možné do jisté míry řešit nahrazením delším nosníkem. Plná tyčinka přežije podstatně drsnější zacházení, než původní dutá trubička.

Materiál a nástroje
2mm plná uhlíková tyčinka
3mm smršťovací bužírka (nebo jiný materiál k vyvázání drátů k nosníku)
ostrý nůž
pilník

Postup
Odpojíme konektor ocasního motoru od desky a vytáhneme trubičku z rámu vrtulníku. Tu dál nebudeme potřebovat, takže je možné ji kleštěmi rozštípat a opatrně z ní vyjmout drát.
Nachystanou 2mm tyčku uřízneme na délku kolem 145mm a vytvoříme na jejích koncích zářezy podobné těm, které byly na půdovní trubičce. Pozor na jejich orientaci vůči rámu a motorku!
Přes konektor navlečeme na dráty a tyčinku ocasu několik kousků smršťovačky (zatím nenahřívat). Nasadíme konzoli s motorem a celé vsadíme zpět do rámu. Spoje je možné zajistit zvenčí kapkou sekundového lepidla. Osa motorku musí být v pravém úhlu s hřídelí nosného rotoru. Dráty obtočíme několika závity kolem nosníku a zajistíme smršťovačkou. Na konec zapojíme konektor zpět do desky a je hotovo.



Doporučuji odstranit ocasní stabilizátor, který jen zhoršuje už tak slabý výkon setového ocasu. V dopředném letu ne něj nevznikají nijak výrazné aerodynamické síly, tudíž neplní svou funkci. Naopak v akrobacii nebo při bočním větru znatelně zhoršuje ustřelování a kmitání ocasu. Rychlý let pozadu činí v podstatě nemožným.

Zajištění táhel proti ztrátě
Táhla z desky cykliky ke gripům fungují v případě prohry s gravitací jako deformační zóna. Jejich hledání v trávě je za to dostatečnou daní.
Lze je zajistit volným uvázáním nitě nebo vlasce kolem nich a přivázáním k hřídeli, nebo přemostěním jejich vodících ramen například tavným lepidlem. Pro mě už od prvních dní funguje několik milimetrů plastového vázacího pásku nalepeného naplocho na ramena.

Omezení vibrací hlavního rotoru
Spousta stížností se týká vibrací vznikajících zdánlivě bezdůvodně za letu nebo při přechodu do visu. Nejčastější příčinou jsou dvě přední táhla ze serv na desku cykliky. Ta jsou uprostřed uhnutá aby se dostala z osy serva na kulový čep. K problému dochází ve chvíli, kdy se servo pootočí ve své ose a způsobí nerovnoměrné naklonění a vibrace cykliky.
Řešením je navléct na čepy zajišťovací kroužky kabinky ze sáčku s náhradními díly. Tím se natáčení zamezí a jako bonus je pak i řízení samotné podstatně přesnější.



Vibrace jsou často také způsobeny po pádu kontrolovaným posunem hlavního kola po hlavní hřídeli. Proto po každé havárii kontroluji, jestli je natlačené až k dolnímu ložisku.

Poslední obvyklou příčinou vibrací jsou často příliš dotažené listy a tím způsobená neschopnost předstihu / zpoždení listu. U takto lehkých listů je důležité, aby se mohly za letu zcela volně pohybovat vpřed a vzad, proto je v gripech příliš neutahujeme.


K opravdu rapidnímu nárůstu možností tohoto vrtulníku je nutné investovat trochu víc peněz například do složitější konverze na střídavý pohon a instalace lepšího motorku na ocas. O tom zase třeba příště

Letu zdar!

pěkný článek, jěště bych doporučil zvětšení náběhu zadní vrtulky zkroucením v prstech

a také pokud má někdo problém s rotací vrtulníku kolem své osy snížení úhlu náběhu listů hlavního rotoru, ikdyž to jsi tam nepřímo napsal

ahoj a já bych ještě doplnil, že vybrace často způsobuje ohnutá příčná hřídel. Stačí shodit listí a táhla z gripů. Potom hřídelkou točit šroubovákem a na protilehlém gripu hned poznáte jestli hřídelka hází nebo ne

Ahoj sice je článek kapánek starší ale řekl bych že stále aktuální.
Já s mCPx už nějaký ten pátek lítám. A chtěl bych začít 3D.
(Původně jsem si ho koupil abych se naučil 3D než začnu mlátit s mým Blade 400.)
Bohužel 3D mi s mCPx moc nejde kvůli ocasu.
Tak se chci zeptat na ono nastavení PITCH. Bohužel moje "hlavní" vysílačka je Hitech, tedy s mCPx létám s vysílačkou co k tomu dávali. To je Spektrum DX4e. Popravdě už spárování modelu s touto vysílačkou mi občas přijde jako voodoo.

Proto bych se chtěl zeptat zdali je to možné nějak nastavit i u této vysílačky, nebo jsou i jiné možností jak ocas udržet na "místě"? A ne, aby se mi vrtulník roztočil kolem osy hlavního rotoru i s úplně novým ocasem. Tedy to dělá když rychleji přidám tah/výchylky.

Díky budu rád za každou radu. (mimo kup si pořednou vysílačku spektrum)

Bohužel, to čemu se chceš vyvarovat je asi jediná schůdná možnost, jak mCPX srovnat do latě Se setovou vysílačkou sice akrobacii zalétáš, ale musíš být opravdu hodně jemný na kniplech. Možností by bylo na stávajícím ocasním motorku testovat různé vrtule. S tím už bohužel neporadím - nikdy jsem to nedělal a mCPX už je nějaký ten pátek z domu.

Letu zdar

No, MCPx teď lítám. Koupil jsem ho upravený na BL hlavní motor z druhé ruky. V zadu mám motor ze 120 SR. (celé to má 66g s 600mAh baterkou - když jsem na něj trochu náročnější - v rámci toho, co zvládnu, tak vydrží tak 5min letu)

S ocasem jsem se taky chvilku pral. Na vysílačce to snad ani nastavit nejde (teda krom menšího náběhu listů v poměru k otáčkám hlavního rotoru). DX4 nemám, tak asi moc s vysílačkou neporadím, ale hodně ustřelování jsem zaregistroval, když jsem zkoušel různé vrtulky. Orig MCPx je prťavá a chce výkon/otáčky, aby vrtulník udržela, tam, kde má. Větší vrtulka z walkery - tuším 4#3 (stejný tvar, větší průměr) by možná fungovala, ale zkoušel jsem ji jenom chvilku a tak jak je, nejspíš prokluzuje (tenký materiál u osky). Vylepšit jsem to zatím nezkoušel.
Dál jsem zkoušel zkrácenou i nezkrácenou vrtulku z 120SR (nebo SR 120?). Obojí má poměrně nízký úhel náběhu a při pumpování ocas dost ustřeluje, ale vrací se zpátky.

Mnohem lepší výsledky jsem dostával se zkrácenou vrtulkou [url http://www.rchavran.cz/detail/vrtule-gw ... -3el2007v/]3x3[/url]. Musí se trochu vycpat dírka, papírek je vyhovující.
Nejsou tak lehké jako ta níž, ale fungují dost dobře. Zkrácená je na průměr 60mm.

Optimální jsou pak vrtuky http://www.microflight.com/Prop-Tri-Turbofan. Jsou lehoučké rychle se roztočí a rychle zabrzdí, protože mají dost velké soupání.
Pokud bys chtěl vyzkoušet, jsem ochoten se tak max. dvou zbavit.

Tož tak, zkus silnější motor a větší vrtulku, jak orig.

Pokud jsi z Brna nebo okolí, jsem ochoten všechno znovu u piva přeříkat. ) Nebo předvedu, vrtulky mám ještě všechny. Teda pokud ti nevadí, že zatím umím moc lítat, akorát trochu dopředu...