aha, tak to som zase ja blbo cital, sorry, videl som tam napisanu Zbiehavost ... njn, predpokladam ze tie buginy boli 4x4 ... v kazdom pripade u aut sa riesi nieco ine, su auta so zbiehavostou aj rozbiehavostou

Igor, neviem aké máš Ty skúsenosti, možno sa viac sa týkajú F2B jazdiacich po kružnici, ale moje s RC modelmi sú presne opačné.

Samozrejme rovný štart nie je len o zbiehavosti/rozbiehavosti, ale predovšetkým o celkovej geometrii modelu. Pri RC akrobatoch, ktoré majú pomerne dlhý trup (väčšinou rovný rozpätiu) vôbec nevadí ani keď je podvozok veľmi vpredu a ani príliš nereagujú na jeho geometriu. Je to tým, že stabilizačný účinok chvostových plôch na dlhom ramene prevláda nad destabilizačným účinkom krátkeho ramena predsunutého dvojkolesového podvozku. Ale pri modeloch s chvostom výrazne kratším než je rozpätie (a už vôbec nehovoriac o dvojplošníkoch) stabilizačný účinok chvosta býva nedostatočný a potom pri polohe podvozku voči polohe ťažiska skutočne záleží na milimetroch a takisto geometria podvozku má veľký vplyv. Mám dvojplošníka, s ktorým som spočiatku nebol schopný odštartovať z asfaltu, vždy to končilo hodinami alebo niekedy aj prevrátením. Pritom štartom hodom bol schopný letu. Podvozok bol drôtený a geometria rovnobežná. Na ostrohe bolo koliesko ale bohužiaľ pevné-neriadené. Je pravda, že som vtedy bol podstatne menej skúsený a nejaký mazák by s ním možno dokázal odštartovať aj v takej konfigurácii. Potom ma samého napadlo natočiť kolesá do zbiehavosti asi 3° a potom som s ním bez problémov odštartoval (stále s neriadeným ostrohovým kolieskom). V mojom prípade zbiehavosť urobila divy.
Mal som však aj model, ktorému ani ta zbiehavosť nepomohla. Cvičný model Pony bol koncipovaný na hádzanie z ruky. Je to hornoplošník s trupom v tvare "plaváka", aby dobre kĺzal po zemi. Ťažisko je v osi Z pomerne vysoko. Chcel som ho naučiť štartovať zo zeme a tak som ho doplnil odnímateľným plechovým podvozkom a riadenou smerovkou. Polohu som asi dobre neodhadol navyše som ponechal klznú neriadenú ostrohu. Nech som robil, čo robil, zo zeme sa mi s ním odštartovať nepodarilo. Nepomohla žiadna zbiehavosť ani posun podvozku dozadu bližšie k ťažisku. Určite by pomohlo väčšie smerové kormidlo a spriahnutá otočná ostroha. Lenže to posledné bolo veľmi problematické mechanicky vyriešiť a tak som to nechal tak a naďalej ho hádžem z ruky (aj taký model treba).

Takže môj záver je, že zbiehavosť pomôže, ale len vtedy ak je stabilita/nestabilita "na hrane".
V prípade, že je to až príliš nestabilné (podvozok príliš vpredu a chvost príliš krátky) tak len zbiehavosť nepomôže.

Inak by ma zaujímala fyzikálna podstata toho ako podľa Teba pomáha rozbiehavosť.
Pretože nech nad tým dumám ako dumám , tak vidím jednoznačne prínos len v zbiehavosti.
Teda pri vybočení do strany sa zvýši odpor protiľahlého kolesa a zníži odpor priľahlého, a tým sa to má tendenciu zrovnať a vybočenie zmenšiť. Naopak pri rozbiehavosti vzrastie odpor priľahlého kolesa a protiľahlého sa zmenší čím sa vybočenie ešte viac zväčší.

_________________
Neviem byť stručný :(, ale mnohé myšlienky sa dvoma slovami povedať nedajú :)

OK. A jak víš (ze zkušeností) že by tomu rozbíhavost nepomohla/uškodila? Zkoušel jsi to?
Pokud ne, tak asi nemůžeš hodnotit vliv rozbíhavosti...

_________________
jyrry.webnode.cz

S tím dvojplošníkem s neutrální rovnoběžnou geometrii podvozku jsem ani po desítce pokusů nedokázal ze země odstartovat. Prostě to nešlo a pak jsem ho museli hodit abych nešel domů bez létání. Pak jsem doma o tom hodně přemýšlel (nikde jsem nic nevyčetl, napadlo mě to samého z analogie s autu - to už jsem řídil a taky vědě o tom, že auta mají na přední nápravě sbíhavost) a ohnul jeho podvozkové nohy do sbíhavosti. Hned další start z asfaltu byl úspěšný. Pravda pak jsem s tím bohužel hned třískl a i když vše opravil, tak 30 let s tím modelem nelítal. Takže výsledek je cca 10x neúspěšných pokusů s neutrálním podvozkem vs. 1x úspěšný pokus se sbíhavostí.
Ale pak po 25-leté pauze jsem měl další modely, dával jsem všude sbíhavost a až na toho Ponyho to bylo bez problémů. Problémy s PONYm bych nebral jako bernou minci, protože jak už jsem napsal, tam to bylo všechno úplně špatně.

_________________
Neviem byť stručný :(, ale mnohé myšlienky sa dvoma slovami povedať nedajú :)

Jinak, já jsem si teď prošel všechna ta Tebou odkazovaná vlákna z RCmanie, poněvadž to je věc která i mne zajímá, no a došel jsem k závěrům, že vcelku převažuje názor o užitečnosti sbíhavosti. Navíc, jak jsem už napsal, je to i moje vlastní zkušenost. A tomu odporuje jen pár příspěvků v těch vláknech, které jsem však nepokládal za dostatečně relevantní.

Jenže moji jistotu zviklal Igor , který dost razantně doporučil rozbíhavost. Tak teď čekám jak mi to vysvětlí.

Faktem je, že u modelu s dlouhým trupem (F3A) je to celkem jedno. Jenže F2B bývají mnohem kratší a tak tomu opravdu nerozumím.

Co jsem ale měl metrového EPP F4U-Corsaira, tak problém byl spíš s převracením na čumák, zejména na trávě když nebyla dostatečně pokosená. Chtělo to poctivý trénink a hodně citu zpočátku tahat a pak včas vyrovnat výškovku když nabere rychlost. Párkrát jsem to nestihl a odtrhnul předčasně s následnou ztrátou rychlosti a pádem po křídle. Zajímavé však je, že s vybočováním a tancováním jsem s nim nikdy vážnější problém neměl. Přitom má dost krátký ocas a poměrně malou VOP i SOP. Je však pravda, že osy kol byly dost vzadu, někde až na úrovni náběžky křídla, měl jsem na nich nastavenou mírnou sbíhavost a taky jsem tam dal větší kola (z původních 50mm jsem je zvětšil až na 70mm). Corsair mě pak docela vycvičil , protože ze startu a přistání na travnaté dráze jsem měl vážné obavy. A to tak, že poslední lety s ním byly naprosto realistické a bezproblémové (pak jsem ho daroval, protože mě už nebavil - už mi neměl co říci).

_________________
Neviem byť stručný :(, ale mnohé myšlienky sa dvoma slovami povedať nedajú :)

Tak ještě jednou - zkusil jsi na něčem rozbíhavost?

_________________
jyrry.webnode.cz

Za mne také ROZBÍHAVOST. Samozřejmě na chování éra na startu mají vliv i další parametry, ty ale na hotovém éru moc měnit nejdou, zatímco sbíhavost / rozbíhavost ano.
Konkrétně Texana (asi 1,7 m) jsem nemohl dostat do vzduchu (měl sbíhavost), protože vždycky když se už měl odlepit, najednou uhnul do strany. Pravda, je to poměrně krátké éro, ale ještě ne extrémně. Podumal jsem a dal mu rozbíhavost a bylo to v pořádku.
Podle mne to funguje takhle:
- když se éro s dvoukolým podvozkem již chce odlepit, prakticky jistě se zvedne jedno kolo dříve než druhé (lhostejno které)
- jestliže mají kola sbíhavost, dosud jelo rovně, ale teď kolo, které zůstalo na zemi způsobí zatočení na opačnou stranu, čímž se na totéž kolo ještě víc zatlačí a zatáčka se "utáhne" (přesně to mi to dělalo
- jestliže kola mají rozbíhavost, kolo, které zůstalo na zemi táhne na svoji stranu, čímž svoje křídlo odlehčuje a snaží se zatížit to druhé, nevzniká ten stranový moment a éro vzlétá rovně

Tak zkus ještě tato vlákna:
http://www.mojehobby.cz/diskuze/strom1. ... ec=1142986
http://www.mojehobby.cz/diskuze/strom1. ... ec=1350444
http://www.mojehobby.cz/diskuze/strom1. ... ec=1467170
mimo jiné tam je odůvodnění/popis vlivu rozbíhavosti...
edit: ... tak jak to popisuje JardaRůžička...

_________________
jyrry.webnode.cz

Abych to trochu ilustroval, tak tady jsou 2 fotky toho zmíněného dvouplošníku. V této druhé, je vzadu vidět taky na zdi zavěšený ten upravený a na podvozku velmi problémový PONY (podvozek z plechu se vázal gumou mezi ty dva kolíky na spodku trupu).

_________________
Neviem byť stručný :(, ale mnohé myšlienky sa dvoma slovami povedať nedajú :)

Vím, že je to už trochu OT a podvozku se to netýká, ale pro úplnost přikládám i Bílého článek z Modeláře, podle kterého jsem toho dvouplocha stavěl.
Jinak, při vší úctě k panu Bílému, ale posléze jsem zjistil, že v tom návodu je dost věcí naprosto špatně.
Zejména s těmy úhly náběhu křídel to prostě nemůže létat, protože horní křídlo má být v nule a dolní v +1 až 1,5° a ne naopak. Bílý tam cosi píše o negativech, tak snad jedině díky nim jim to asi létalo pokud měli ty úhly opravdu takové.
Bohužel o geometrii podvozku tam není ani slovo, i když jsem přesvědčen, že i to museli se synkem řešit.

_________________
Neviem byť stručný :(, ale mnohé myšlienky sa dvoma slovami povedať nedajú :)

Záměrně jsem to nezkoušel, poněvadž se sbíhavostí to fungovalo a neměl jsem důvod dál experimentovat. Co se týče PONYho, tam jsem to jeho "opodvozkování" prostě zavrhl jako cimrmanovskou slepou uličku.

K tomu co píše Jarda zatím nevím reagovat. Jde o 2 rozdílné fáze startu.

_________________
Neviem byť stručný :(, ale mnohé myšlienky sa dvoma slovami povedať nedajú :)

Ponyho jsem měl také, ale s podvozkem přišroubovaným. Byl na startu nezáludný, jenže už je to dávno a o geometrii jsem se tenkrát nestaral, asi mi to náhodou vyšlo dobře...

K zde řešenému problému upozorňuji na téma http://www.rcmania.cz/viewtopic.php?f=119&t=65860 (Model při startu kličkuje), kde jsem uváděl metodu, jak se tohoto chování modelu zbavit. K tomu co je tam uvedeno jen doplním:
Loni jsem zprovoznil Piper J-3 – dtto jako v http://www.rcmania.cz/viewtopic.php?f=8&t=17297&hilit=sb%C3%ADhavost+rozb%C3%ADhavost . Bez úprav jsem se na silnici (moje startovní dráha) nevešel – provedena úprava – režim „start“ obě křidélka 5% nahoru, kormidlo VOP je kniplem tlačeno dolu, tak aby se co nejrychleji ocas zvedl do úrovně – podélná osa v horizontu – tato poloha modelu je držena až do momentu, kdy se model prakticky sám odlepí a dosáhne dostatečné rychlosti – pak se křidélka vrátí do normálu a lze přejít do běžného vedení modelu. Jak jsem dříve uváděl – zahrnout do režimu „start“ i potlačení VOP se mi neosvědčilo.
To, že aerodynamika křídla a postoj modelu při rozjezdu má rozhodující vliv na stabilitu rozjezdu si lze ověřit tak, že křídla sundáme a provizorně je nahradíme latí (aby při případném vybočení nedošlo k převrácení a poškození modelu) zároveň si tím ověříme správnost geometrie podvozku – kola musí tvořit vrcholy rovnoramenného trojúhelníka jehož výška leží v podélné ose modelu – plynulé zatáčení i při velmi malé rychlosti pojíždění jde na vrub chyb v geometrii. Pokud v tomto uspořádání model jede rovně při malé rychlost pojede rovně i při plném tahu, ale pozor, dost často doje k vybočení ve fázi doběhu (po stažení otáček) vlivem nestejného odporu kol podvozku, neb nerovností terénu …- zde pomůže stabilizace mírnou sbíhavostí předních kol.

Logiku ma i to vysvetleni stabilizace pri sbihavem podvozku od VTjr, ale myslim, ze rozbihavy podvozek by fungoval podobne a spis by vybocovani jeste predchazel a pri odlepeni od zeme si myslim, ze to funguje, jak pise Jarda.
Tak bych spis stale dal prednost rozbyhavosti. Ale chce to testnout letadlo od letadla. Zkusim to na Beaverovi a napisu.

_________________
ASW-17, Sea Beaver, Piper PA-18 Super Cub
JETI DS-16

Na všetkých modeloch mám kolesá rovno, pri štarte to rozbieham plynule pomaly. Samozrejme treba neustále vyrovnávať so smerovkou a povedal by som, že "smerovkovať" treba skôr ako model začne vybočovať zo smeru - hlavne pri dvojplochoch. Lietam hlavne na tráve a na modeloch mám väčšinou riadenú ostrohu. Asi tak.