Kde je ten kořen slabší, to zjistím njakým měřením a pozorováním, a podle toho umístím tu silnější podložku. Ale upřímně, kdo umí naladit stopu listů na desetinu milimetru?
To že je jeden kořen slabší a přitom jsou listy dokonale vyvážené, je snadno možné.
Já vyvyžuju listy tak, že
1. zvážím oba listy. Zjistím např. rozdíl 0,05g. (mám váhy s rozlišením 1 mg, ale i 0,01 g by stačilo)
2. připravím si kousek lepicí fólie o hmotnosti 0,05g. (ty setiny se krásně stříhají nůžkami; šly by skoro i tisíciny, ale to už jsou fakt maličké kousky)
3. zjistím těžiště těžšího listu. Označím si ho.
4. Označím si ryskou lehčí list (jeho požadované těžiště) dle těžiště toho těžšího. Měřím od díry.
5. Posouvám tu fólii 0,05g po lehčím listu tak, abych se dostal na požadované těžiště. Nalepím a hotovo.
Pokud to takto (zřejmě ale strojově) dělají i u Blattschmiedů, tak musí být výsledek O.K., i kdyby to byl jednolist s protizávažím, nic na tom špatného není, když se lehčí list dováží správnou hmotností na správném místě. Asi to takto dělají, list s lehčím kořenem vypadá takto:
No jak pravíš, uvidím za letu - ale jsem si skoro na 100% jistý, že to bude O.K., ty listy jsou prostě dokonale vyvážené. Teď mám na helině ty druhé (s proužkem), ale až to vyzkouším s těmito, dám zde vědět.
Každopádně děkuju za náměty, zamyslel jsem se. To není nikdy na škodu.