V Er9x který nemá plynulé přechody mezi letovými režimy (které vlastně ani nemá) přepínám na režim Termika když mám půl plynu, tedy páku uprostřed.
Ve FW Gruvin (odnož ER9x) který klasické letové režimy i s plynulými přechody má, mám nastavený plynulý přechod, takže to tam "neskočí".
Tak je to předpokládám i u všech klasických rádií vybavených letovými režimy.

Navíc Camber mix nemá žádné "hovadské" výchylky odtokovky, takže se žádné zběsilosti nekonají (nemá to velice kam "skočit")

Když tak mě zkušení větroňáři opravte, kdybych tu mlel zemákovicu.

_________________
________________________________
Modeláři sobě http://www.ok-rimr.com

Např.
Hotliner Surprise:
1) letový režim STOP = jde hýbat vším, kromě motoru. Ten je v režimu STOP a pokud nemám navolený tenhle režim, tak nemohu zapnout TX.
2) letový režim START = všechno je plně funkční, jen nejde motor, dokud ho neodblokuji dalším přepínačem
3) letový režim LET = motor je na kniplu, je pevně nastavená konfigurace odtokové hrany křídla, kterou nelze měnit
4) letový režim TERMIKA = na kniplu je místo motoru řízení odtokové hrany křídla v rozsahu +3 nahoru (přeskok) -15 dolů (kroužení). Plynule jde vekslovat odtokovou hranou, která respektuje diferenciaci pohybu klapek a křidélek
5) letový režim PŘISTÁNÍ = na kniplu je Butterfly , který má max. rozsah křidélek -10 a klapek +60. Plynule se ta brzda řídí kniplem
Letové režimy jsou přepínané přepínači vpředu na TX. Přepínače v kniplech nemám, ale do budoucna o tom uvažuji, protože je to vynikající vychytávka.
Všechno to má mezi s sebou různá zpoždění a příslušné mixy. Dá se to nastavit na Futabě T12FG a podobných TX. Na T8 už je třeba nějakých kompromisů, na ostatních sedmi, osmikanálech TX to nelze.

Pokud je někomu divné, proč je tak násobně blokovaný motor, tak je to proto, že už jsem do toho jednou nechtěně strčil a nebýt tam kamarád, tak mám nohu na proužky, stejně jako měl loni ZdendaK zadek od vrtule třímetrové Extry.
Někdo vyžaduje v režimu PŘISTÁNÍ mít v pohotovosti motor (na přepínači). Já s tímhle přistávám jako s velkým letadlem. Tam když chcípnu a zaklopím pomocnou jednotku, tak to taky nejde nabručet za deset vteřin.

_________________
Pokud cokoliv v této diskusi hodnotím, nebo se k něčemu vyjadřuji, je to jen má domněnka

zatím mám,teda měl jsem to přepínání pouze na jednom větroni-motor,nebo klapky a asi mi zachránilo mnohokrát prstíky a vrtuli opravdu pomalý rozběh na regulátoru,jak jsem na to nebyl zvyklý,běžně jsem nechával páku plynu,pokud byl vypnut vypínačem v poloze plný plyn,nebo jsem si neuvědomil,že mám na páce navolený plyn,.ale možná jen začátečnický chaoz spojený právě s tím přepínáním,na které jsem nebyl zvyklý.Rozhodně mi to nějak moc zatím nesedlo,přednastavené pevné přepnutí pákou plynu,nebo buterfly na přistání plynule ano,ale plynulá odtokovka,zvlášt na termiku moc ne,třeba se to časem zlomí.
navíc alespon já u svého vysílače jsem narazil na jeden problém,i po přepnutí plynové páky na klapky,její pohyb aktivuje stále stopky motoru,trochu to šlo obejít tím,že plynová páka je nastavena na sepnutí těsně před polohou plný plyn,kdy v konfiguraci-klapky se motám stejně okolo středu,ale pokud přepnu na brzdy,stopky vesele běží,dokud nevyklopím klapky tahem páky k sobě,což je problém,pokud je na jedny baterie plánováno více startu.

Tak to je super vychytávka
To napíšu programátorům ER9x...
Možnost nadefinovat u paměti modelu spínač a jeho polohu, bez které se nedá zapnout rádio...

_________________
________________________________
Modeláři sobě http://www.ok-rimr.com

1)Až definitivně vychytám výchylky děleného flaperonu pro přeskok a kroužení, tak to pravděpodobně dám taky jen do pevných poloh. Není to ale jisté, protože pak potřebuješ další letový režim - PŘESKOK. Těch režimů už se mi zdá teď jako hnoje, takže se to pokusím vyřešit jednou pevnou výchylkou na max. plohu kniplu dole pro kroužení a druhou pevnou na max. kniplu nahoře pro přeskok.

2) Můžeš sčítat letový, nebo motorový čas aniž by to ovlivňovalo přepnutí letových režimů. Ale potom je nezbytně nutné, mít u stopek funci Separate = stopky pracují jen v určeném letovém režimu.

_________________
Pokud cokoliv v této diskusi hodnotím, nebo se k něčemu vyjadřuji, je to jen má domněnka

ten flaperon na páce plynu bych já využil asi pouze v případě,že potřebuji stát na místě před svahem a stoupat v termickém komínu bez kroužení a vlastně se nechat přifukovat k šikmině kopce pro nastoupání prvotní potřebné výšky,jenže motory mi tuto nutnou prvotní fázi řeší podstatně lépe na kroužení nejraději používám pouze mix výškovka-klapka dolu,případně pevný letový režim,s možností dalším přepínačem utáhnout ještě víc odtokovku,na předem posunutém potáku,pak to ale už chce vypnout funkci toho mixu k výškovce,zatím se v tom hledám,co mi bude vyhovovat .
co mi ale jednoznačně vyhovuje,je pákou plynu aktovovat pevné přednastavení pro akrobacii,kterou používám i na přelet-model je neutrální,nevybírá a klapky jdou nepatrně nahoru,to je podstatně pohodlnější,nežli když jsem to musel přepínat přepínačem,nastoupám,potlačím páku,odakrobatím,přitáhnu páku a opět stoupám,to samé přelet,to mi opravdu sedlo.

Jinak já ty stopky na tom svém vysílači nijak moc přicvaknout nějak jinam nemohu,navíc asi opravdu u větronu nakonec pujde motor na přepínač,to přecvakávání-jednou to-podruhé ono mi nějak nesedí,myslím,že si spíš zažiju,že u větroně mám motor na přepínači,nežli myslet na to,co mám momentálně na páce plynu,tím by se vyřešili i ty stopky,mui se mi zatím dávat nechce,nechci zase uplně plácat páté přez deváté,když jsou podmínky,stačí motorem vrknout,když to stojí za prd,stojí to za prd i s motorem .

Já mám motor na kniplu i u hotlineru, protože jsem přepínač zkoušel a moc mi to nesedělo.
Většina pilotů ale tohle létá na přepínači.
Je to vyloženě o zvyku a co víc komu vyhovuje. Pokud se dá motor na přepínač, značně to snižuje nároky na vybavenost TX. Dá se to pak trochu ořezaně létat i úplně bez letových režimů.

_________________
Pokud cokoliv v této diskusi hodnotím, nebo se k něčemu vyjadřuji, je to jen má domněnka

to je přesně muj problém,mám okolo sebe víceméně lidi,co létali dříve pouze větroně,takže když začali i motorovat,šel motor na přepínač ,já si pořád myslel,že když jsem zvyklý z motoráku na páku,nepujde to přez přepínač a když jsem to zkusil,myslím,že to dře mín,nežli to přesouvání a jde opravdu pouze o zvyk,navíc mi čímdál tím víc vadí,že když pravou rukou hážu model,mám problém s plynem,který by šel v pohodě cvaknout přepínačem právě vlevo,jen to chce dvě polohy,né hned plný kotel.

U některých TX si můžeš navolit dobu za kterou to naběhne na plný kotel.

_________________
Pokud cokoliv v této diskusi hodnotím, nebo se k něčemu vyjadřuji, je to jen má domněnka

já chci s tím co mám vydržet,až si trochu ty vysílače sednou,ted je taková blbá přechodná doba,s tím co mám,jsem v podstatě schopný navolit víc,nežli jsem doposud vyžadoval a asi i v budoucnu vyžadovat budu,jenm jsem chtěl zkusit alespon u jednoho modelu,kde už narazim,když mě něco napadne a zrovna třeba stopky nejsou něco,za co bych si nutně potřeboval připlatit,určitě bych rád přepínatelnou diferenciaci-nejlépe právě pákou plynu-pro odladění a následné pevné nastavení ve dvou polohách,na to jsem kupodivu vyzrál i u té své tx,ale samzřejmě postupem,který už druhý den nechápu rozhodně chci počkat až na mě někde bude telemetrie mluvit a né pípat a když už na něco lehnu,aby zustali nějaké udaje v paměti a mohl jsem je stáhnout zpětně.Určitě chci ale takový vysílač,který zase s čistou hlavou seknu do batohu,nerad bych začal pobíhat po kopcích s hliníkovým kufrem.

Motor vpodstatě vypínám přepínačem letových režimů. Stoupím pod motorem a jak chci přejít do režimu Termika, tak prostě cvaknu spínačem (motor se zastaví) a já dám páku cca do poloviny, kdy je rovná odtokovka. Všude jsou nastavené přechodové časy, takže se to neděje jinak rychle.

Můj princip přiřazení páky plynu je spíše tento: páka vpřed = rychlejší letadlo. (což koresponduje s konceptem motoru), takže odtokovka v termice se vpřed zvedá, k sobě klesá, v přistání je naplno vpředu rovná křídlo, k sobě klapky a křidélka nahoru.

Bezpečnostní vypínač mám na KAŽDÉM elekromodelu. Je to třetí věc, kterou programuji.

Přidám variantu řešení pro DX6 (výhoda oproti DX6i je jeden volný mic navíc) pro RCEK větroň (tedy nic než plný kotel a vypnuto se na motoru neřeší). Pojmu to trochu obšírněji i přes ostatní ovládací prvky, nechť to slouží jako inspirace pro ty, kteří se stejně jako já nejdříve dostali k vysílačce a pak teprve k letadlu se 4 servy v křídle a nechtějí nebo nemohou okamžitě upgradovat i rádio. Nevýhoda tohoto řešení je max 1 nastavení odtokové hrany a klapky na Y-kabelu. Jistá výhoda je, že jeden daný prvek ovládá vždy a za jakýchkoliv okolností jednu danou funkci, což se docela hodí při krizovce. Lítat se s tím dá v dané kategorii velice dobře, aplikováno to je aktuálně na Reichardovic MAGICa.

Pozapojované je to takto:
Kanál___Funkce___Zapojeno v přijímači
_1______THRO_____Klapky
_2______AIL_______Pravé křidélko
_3______ELE_______Výškovka
_4______RUD_______Směrovka
_5______GEAR______Motor
_6______FLAP______Levé křidélko

Motor:
na podvozkovém kanálu (5) a spínači GEAR, doporučení je regulátor s nastavitelným měkkým rozběhem (případně servozpomalovač), aby motor a regl nedostávali takové šoky.

Brzdy:
vzhledem k tomu, že výrobce DX6 nepočítal se 4 servy v křídle, chybí CROW mix.
Řešení:
Křídlo nastaveno jako Flaperon, kdy má každé křidélko vlastní kanál ( 2 a 6, je tím pádem zachována možnost diferenciace křidélek a křidélka mohou pomocí impulzů na kanálu FLAP (6) chodit i shodně)
Klapky Y-kabel na plynovém kanálu (1) na páce, při výběru vhodných serv chodí obě klapky stejně (trim bohužel manuálně nebo obě najednou)
Brzdy jsou pak pomocí dvou volných mixů na plynové páce tak, že jeden mix /Master 1 - Slave 6/ mixuje plynovou páku (1) inverzně do kanálu FLAP (6) (čímž docílíme shodné výchylky křidélek nahoru pohybem plynové páky dolů, klapky jsou na kanálu plynu, takže jakmile jde páka dolů, jdou dolů i klapky). Druhý mix /Master 1-Slave 3/ přidává do brzd výškovku. Výchylky křidélek jsou takové, aby i s plně vysunutými brzdami byla zachována možnost manévrování.

Termika:
Na spínači FLAP je nastaveno zakřivení odtokovky do termiky pomocí mixu /Master 6-Slave 1/ s reakcí výškovky pomocí integrovaného mixu FLAP-ELEVATOR.
Cvaknutí spínače tedy vychýlí křidélka dolů o hodnotu nastavenou v Travel Adjust kanálu FLAP (cca 2 mm) a mix udělá to samé s klapkami (dle nastavené % velikosti mixu, aktuálně o nějaké 3-4 mm dolů)
I s takto zakřivenou odtokovkou lze brzdit, pokud ji náhodou zapomenu vypnout.
Bohužel nová DX6i je obraná o jeden volný mix, takže na ní tohle termické zakřivení nepůjde...

_________________
Nahoru to padat nebude a dole to najdem.....