popravde nevim, mam django z druhe ruky a byly tam nalepeny zespodu nalepky.. ale podle vyrobce Těžiště: 72-75mm od náběžné hrany. http://vpmodel.cz/django100/django-white/
nicmene tady prave nekdo psal, ze program pro vypocet ho poslal skoro az na 100mm https://www.stoupak.cz/forum?view=topic ... 5&start=20

100mm je skoro na sepsání nové objednávky . To fakt nechceš.
Začni jak píše rodzr na 75mm, a pak se můžeš teprve posouvat dozadu podle svých rukou, pocitu, seřízení.
90mm je hranice, kdy žačne být Django nestabilní, leč řiditelné, velmi citlivé, ale někdo to tak má rád a lítá tak.
VP

_________________
DJANGO - výrobce, ION, ASW 28, LF 109, ..., T14SG
www.vpmodel.cz

Super, díky!
Je to podle všeho jedno z prvních, ocasní trubka vypadá dost bytelně, opravované nic není, krom dvou drobností na gondolce (1-2g navíc, maximálně). Pro kontrolu-VOP má 23,2 g, je to na těžším nebo lehčím konci obvyklého rozmezí? SOP pochopitelně nezvážím, ale rozhodně není opatlaná epoxidem.

Těžší komponenty-no, osazované bylo v době nedostatky Dymondů a období, kdy se podpultová koupě KST uplácela patrně panenstvím vlastních dcer...

Udané rozmezí jsem tak nějak chápal, ale takovou nejistotu fakt nepamatuju normální rozmezí a konec řiditelnosti, jenže původní osazení a seřízení bylo jen kousek před něj, to mne mátlo.
100 mm bych si netroufl i bez počítání-Django má (oproti křídlu se Seligem) spíš málo aerodynamicky mohutnou výškovku (mohu se zeptat zde přítomného p. t. autora, co je to zač? CRD variace lehce asymetrické desky/NACA, nebo něco na kormidla od Drely?) takže už od oka bych si 100 mm fakt netroufnul, i těch původních asi 88 mi připadalo dost vzadu i bez návodu (taky v cizích rukách moc nechtělo ani proti větru 4-5 m/s).

A jo, potřebuju to teď dostat do režimu "hodné a stabilní", protože se vlastně od nuly učím všechno znova. Laborování zabralo fakt nemravně času, musím dělat i jiné věci, poletím zítra.

_________________
Taranis XD9+ na OTX 2.2.2
Django F5J-100

Za mne je rozumné těžiště tak 80mm s případným posunem k 85mm.
Těch 90mm už je hodně a nad 95mm vyložený extrém (až nesmysl), naopak ale 75mm či dokonce méně už zhoršuje výkony a hodné to je i při 80mm.

Nicméně klidně se 75mm začni, ať máš klid, zkus to pak ale přeci jen posunout trochu dozadu.

Díky za potvrzení domněnky, zkusím to.

Potíž s vyvážením mi nedala, laboroval jsem, koukal na obrázky-a něco se mi čím dál víc proporčně nezdálo. Nevyvážitelnost asi rozřešena:
Délka podle výrobce 1330
Délka toho mého 1415, když odečtu kužel, od předního okraje gondolky po konec směrovky 1380.
Délka samotné trubky od gondolky dozadu 860.
Tohle jsem teda fakt nečekal

_________________
Taranis XD9+ na OTX 2.2.2
Django F5J-100

Podle délky trubky to bude hooodně z prvních kusů. Pořešíme po tel.
V

_________________
DJANGO - výrobce, ION, ASW 28, LF 109, ..., T14SG
www.vpmodel.cz

_________________
YT: Lubos72cz | czlusa.rajce.idnes.cz

Díky za rady a tipy. Letí to a letí to dost dobře, s těžištěm 79-81 při cca. 30g olova hned za motorem a celkem nakonec cca. 790g. S kratším ocasem to bude lepší. Jen je to jako bych nikdy s ničím neletěl, protože signalizuje snad i myší pšouky a "megastoupák" ze tří krtin ho dokáže v deseti metrech nakopnout o metr (nepřeháním, zkusil jsem ho nalétnout víckrát a ty krtiny si kontroloval). S těžištěm kolem 90 a nějakou praxí za bezvětří jdou ty myší pšouky asi i vytočit. Fakt to ale není nastavení na odpočinkový večer a určitě ne pro začátečníka.

Luboš: pěkné přistání do ruky. Můžu poprosit pro představu-kde máš těžiště a kolik je mezi odtokovkou křídla a náběžkou VOP? T

_________________
Taranis XD9+ na OTX 2.2.2
Django F5J-100

Pro spoustu lidí možná zbytečný post, někomu možná pomůže-a třeba pomůže i mně, pokud někdo z popisu odhalí, že mám volšový ruce a pořádně si na ně nevidím. Něco (možná) půjde upravit úhlem seřízením, s tím jsem si zatím nehrál.

Začínal jsem s těžištěm kolem 77-78, nebylo to vůbec špatné-hodné, dobře řiditelné, posez éra ve vzduchu tak nějak vodorovně jak je vidět na videu. V klidu na malé rychlosti nicméně jednoznačné, že předek je zbytečně těžký.
Včera jsem vytáhl všechno olovo, takže letadlo 755 gramů, těžiště kolem 86. Posez ve vzduchu o dost jiný, "táhne ocas vodou", nicméně jde ochotněji za motorem do výšky, v bezmotorovém mnohem méně tahám za výškovku a opadání se o něco (určitě o 6-8%) zlepšilo.

Pro úplného začátečníka, kterým reálně zase jsem, je podstatné o několik řádů snazší přetažení při přistání, násobné vyplavávání nad zemí bez brzd a velký rozdíl v chování na klapkách a brzdách.
S těžištěm 77 si s mírným potlačením (v podstatě stačil i mix výškovky bez rukou) a plným butterfly letadlo relativně drželo postoj a docela snadno se řídilo i v mírném větru, šlo na plných klapkách/brzdách řídit i při držení výšky v horizontu a nebyl problém přistávat na 30° šikmo od větru 3-4 m/s. Klapky a butterfly mohly jít ven klidně půlmetr nad zemí a pokud to člověk udělal pomalu a plynule, nic se nedělo, éro drželo výšku a zpomalovalo. Fakt pro děti, člověk se mohl dívat "co to dělá" a pak reagovat.

S těžištěm 86 ho musím už na samotných klapkách držet i na rychlosti těsně před prosednutím fest zapíchnuté pod horizont (8-10°), na vítr je mnohem citlivější, dlouhý ocas bez důrazné (jakože 60-100%) domluvy směrovkou funguje jako korouhvička a je o dost citlivější na boční vítr do náklonu i do snosu. Výškovka musí předcházet klapky, v podstatě musím nejdřív potlačit o nějakých 25% a pak teprve můžou jít ven klapky/brzdy, jinak letadlo vyplave nahoru (normální), ovšem do přetažení, ve kterém skoro nereaguje na výškovku (bez klapek na ni aspoň trochu reaguje i na skoro nulové rychlosti). Původní mix pro těžiště 77 s potlačením podle křivky (skoro rovné čáry) o nějakých 8% na konci je absolutně nedostatečný a nepoužitelný, protože se s výškovkou musí hýbat pořád. Malé zvýšení rychlosti větru znamená nutnost rajblování na výškovce a pokus o dotažení se o 10-15m dál ve výšce pasu na plných klapkách/brzdách vyžaduje maximální pozornost, okamžitou reakci (žádné očumování co se bude dít) a je to docela adrenalinová záležitost. Vyhodit butterfly ve výšce kolen zavání havárií, aspoň při mém současném skill levelu.
S těžištěm 95 je to asi fakt rovnou na novou objednávku, poryv z 1-3 na 2-4 m/s už by letadlo asi dokázal přehodit přes záda bez ptaní a možnosti se pokusit s tím něco dělat.

Přemýšlím co dál (krom lítání a učení se)-jestli stvořit větší výškovku a zkusit co to udělá, nebo vzít rovnou pilku a zkrátit ocas na současný standard...

_________________
Taranis XD9+ na OTX 2.2.2
Django F5J-100

ahoj, pro butterfly bych přidával mix potlačení výškovky, dokud éro nebude při plné výchylce brzd klesat, potom už budeš při přistání jenom tahat. Výhoda pokud půjde výškovka chvilku dřív. Výchylka VOP v mixu může být i velká, neděs se. Nevím jestli to máš nastavené, ale křidélka můžou jít při přistání trochu nahoru, uděláš si negativy, netrhají se proudnice, zkur... si profil, tak že nemá takový vztlak a éro jde líp dolů.

Při butterfly od nějakých 40° výchylky klapek mám křidélka zpožděná s nástupem (cca. od 10° klapek) postupně nadzdvihnutá (2,5 mm), pak jdou postupně ještě o kousek nahoru (+asi 1,5-2, furt laboruju), klapky jdou do plna a potom můžu s křidélky nahoru na max. letovou výchylku, přičemž se inverzně k jejich křivce mění % diferenciace, aby zůstal rozsah pro příčné řízení-takže na konci jde jen křidélko dolů. S trháním problém nemám, nikam do boku neklopí, natož aby přepadávalo. A podle toho jak se to chová, na uších až tolik vztlaku nezbývá-malé podfouknutí z boku se vlastně nepozná.

Mix s přidáním potlačení na výškovce fungoval s těžištěm 77 dost dobře, končil na 8% výchylky dolů a ruční korekce skoro nebyla potřeba. Teď mám nechaný původní mix, ale při vytahování klapek a brzd musím potlačit ručně (-25-60%, čím rychleji je chci ven a čím znatelnější je vítr, tím víc) a v závěsu za tím klapky/brzdy. Jak se vytrácí rychlost, musím se pak docela rychle vracet někam na -10% nebo na nulu, podle protivětru. Jakmile se rychlost a sestup usadí, můžu knipl pustit a původní mix stačí na udržení sestupu, pokud je tak 12-15° dolů, jede Django fakt jak po kolejích. Pokud je to míň nebo víc, nesmí fouknout zepředu (nutno potlačit/přitáhnout, zase i dost výrazně) a vítr nesmí zeslábnout (přitažení, u kterého je nepříjemné, že výškovka je s tímhle těžištěm na plných klapkách/brzdách na přitažení taková tupá-samozřejmě, protože při posezu letadla v téhle konfiguraci ji přitažení pošle do úplavu za klapkami, kdežto s těžištěm 77 byl posez mnohem víc vodorovný, výškovka sice v úplavu, ale přitažení i potlačení ji z úplavu velmi brzo vylouplo

_________________
Taranis XD9+ na OTX 2.2.2
Django F5J-100

rozumím, možná to chce si na to těžiště zvyknout. Pokud ale brzdy vysuneš třeba jenom na polovinu celé výchylky, éro by se nemělo začít vzpínat, potlačením výškovky to srovnáš, ale přistání je obtížné. To vyřeší zvětšení výchylky v mixu VOP, kdy při plné výchylce brzd letadlo začne nějak klesat a ty přitažením výškovky to srovnáš, letadlo zpomalí a před dotykem se zemí můžeš podle situace i brzdy přivírat, aby mělo letadlo pořád dopřednou rychlost a nežuchlo na pádovce, co se i někdy normálně stane, ale protože jde na placato, nic většinou nepraskne. Pokud hodně fouká, dal bych do éra nějaký balast, pokud je to možné, není potom tak jankovitý.

Udělat mix výškovky tak, aby letadlo přešlo do klesání, brzdy ven a tahat zpátky do horizontu mne taky napadlo, ale pak se musí brzdit v nějaké minimální výšce (2,5-3m), aby bylo odkud tahat. S těžištěm vpředu to šlo prakticky kdekoli, bylo to super a snažím se přijít na způsob a nastavení, aby to šlo i nadále. Třeba nejde...
Ten první dnešní dlouhý post byl pro představu někomu dalšímu, aby si dokázal udělat hrubý obrázek o rozdílu, který těžiště na Djangu udělá. A aby mně kdyžtak někdo řekl, že něco dělám vyloženě blbě (?).
Je fakt, že se potvrzuje šibeniční úsloví "start je pro blbce, nějak letět dokáže kdejaký de*il a pilot se pozná na přistání"
Protože těžiště 90 jako limit řiditelnosti-při startu nebo v letu se to moc nepozná, je to v něčem nepohodlné, ale ne nepřekonatelné (pokud nefouká, řekl bych-mně nefoukalo). Ale na přistání, to je jiný kafe

_________________
Taranis XD9+ na OTX 2.2.2
Django F5J-100

Tak se také musím přihlásit do party se svým Djangem - Papouškem. Je to klasika, ještě loňské provedení. Ale na stavbu došlo až letos a na zálet teprve před MČR v Suchém. Takže letová hmotnost s 3S LiPol 850 mAh je 791 g, tady diskutované těžiště mám 84 mm. Osazeno v křídlech servy KST X08 ve 3D rámečcích od VP model, trup Corona DS843 MG, motor AXI 2212/26 s vrtulí 10/6, kužel 32 klasika FAI duralový od Hořejšího, regulátor SUNRISE ICE (YEP) 30A SBEC- 4A AIR/HELI od Big hobby. Trochu jsem se bál té větší hmotnosti, ale letové vlastnosti jak jinak než velmi dobré. Nastavení a mixy mám převzaté z velkého F5J, jen mám vypnutý mix klapek do křidélek a vše funguje velmi dobře.

_________________
YT: Lubos72cz | czlusa.rajce.idnes.cz