Celeron píše:
Ty antény jsou zásadní. Dělal jsem pozemní dosahovou zkoušku u Jetiho. Letadlo (balza) stálo na zemi a já šel po ploše a čuměl na telemetrii obou antén.
Když klesla při chůzi od letadla úroveň na 1, tak jsem se otočil a úroveň vyskočila na 3. Tak jsem ještě asi 100 metrů couval a když poklesla úroveň na 1, tak jsem se otočil a jak mý tělo zaclonilo přímou viditelnost signál spadnul na 0 a po asi dalších 50 metrech začala ječet ztráta dosahu. Bylo to celkově kolem 750 kroků, antény přijímače 15 cm nad zemí a vysílače metr. Jestli platí že ve vzduchu je dosah 3 x větší, tak dva kiláky je celkem dost.
Ale už jsem byl u případu, kde termickej větroň s Jeti pípal ztrátu dosahu a nebylo to až tak daleko a vysoko. Výškoměr ukazoval cca 450 metrů a vzdálenost cca 20 stupňů od svislý.
Vím, že záhada je už asi objasněna, ale nedá mi, aby se taky nepoděli se svou zkušeností se ztrátou dosahu na 2,4GHz.
Provozoval jsem původně starý vysílač Futaba FC-16 (ten jsem po návratu k modelařině po dlouhé 25-leté pauze dostal od kamaráda zadara, když moje stará amatérská souprava AM27MHz ztratila smysl), Přijímače jsem získal zn. Graupner, vše na FM 40MHz. Když jsem létal s motorizovaným větroněm Fox1800, který jsem si zakoupil abych obnovil staré, zapomenuté návyky řízení RC modelů, tak jsem v některých místech svažité louky, kde létám, zaznamenával místa s krátkodobou ztrátou signálu, které ale model rychle proletěl a poznalo se to jen podle zvuku motoru, nebo zacukání některých kormidel, co ale větroň o rozpětí 1800mm nestihlo rozhodit. Pak jsem si pořídil malého PS Mezka BF-109 od pana Alferyho a to už bylo jiné. I ty nejdrobnější záškuby serv při ztrátě signálu dovedly docela prudce a náhodně změnit směr letu, nebo polohu modelu. Párkrát jsem kvůli tomu i havaroval.
Tak jsem si pořídil modernejší rádio a sice Futabu T-10 CG, která je už FASST 2,4GHz. Pln radosti jsem zase šel létat s Mezkem a pochvaloval si jak je všude poslušný a že ty záškuby pominuly. Jenže pak jsem spadl vinou pilotáže ve vzdálenosti asi 50m na svažité mírně vypouklé louce.
No a pak se stalo toto:
Položil jsem vysílač na zem a šel k modelu (chyba

). Model ležel rozebrán, zlomil se jen spojovací plastový šroub, jinak škody nebyly vážné. Takže nedělené křídlo leželo zvlášť, trup byl hned vedle, oboje ale zůstalo propojeno kablíky ke křidélkovým servům (to je důležité). Motor byl zticha, tak jsem zvedl trup, mže odpojím baterku, křídlo přitom viselo pod ním na těch kabelech. Najednou se ale motor roztočil na plné pecky, vrtule vytvořila jakýsi vzdušný vír a křídlo se ním na těch kabelech náhle roztočilo. Motor měl docela tah, tak jsem trup musel pevně držet oběma rukama a chudák to rotující křídlo nešlo ničím hned tak zastavit. A tak postupně vrtule posekala oba jeho konce. Křídlo tak bylo najednou k vyhození, opravit to už nešlo nijak, bylo to na nudličky, musel jsem objednat nové.
Příčiny:
1. neměl jsem nastaven fail save.
2. jelikož ten svah byl mírně vypouklý, tak místo dopadu byl cca 2m pod obzorem vysílače, který jsem z nezkušenosti nechal ležet na zemi.
3. spojení rádia bylo asi na hranici ztráty dosahu (proto bylo zpočátku vše v klidu), ale já svým tělem jsem asi zaclonil poslední zbytky signálu

a přijímač si pak už dělal co chtěl.
No, možná tam i byl nějaký předtím nastavený fail save, ale s obráceným smyslem kanálu motoru. Vysílač jsem pořídil z druhé ruky, takže předešlý majitel mohl mít třeba spalováka s reverzovaným kanálem serva plynu, podle čeho si taky nastavil i ten režim fail save - to nevím.
Každopádně po této příhodě už vysílač nikdy neodkládám ani nevypínám a fail save nastavuji.
