Ahoj,
křídlo je očištěné a vybroušené a mám tkaninu 30g/m2. Je to polystyren+ balsa. Čím a jakým způsobem se postupuje? Budu rád za každou radu.


Dík Michal

Váleček,epoxidová pryskyřice, a tkanina. Jen ji na povrch naválečkuješ. případně jde použít i štětec.
Zkus si to na kusu balsy. tohle se musíš naučit

_________________
www.havelaircraft.cz
info@havelaircraft.cz
Facebook- Havelaircraft

A nebude pryskyřice těžká? Slyšel jsem něco o lepícím laku.


Michal

... tak skus polozit na vahu 1kg pryskyrice a 1kg laku, co bude tezsi???
Zatim nezodpovezenou otazkou je o jak velky model se jedna,jak tvrdou balsu mas (v jake gramazi) ,jak je momentalne povrchove upravena a proc tam tu srandovni hadru chces vlastne lepit.

Pak bude mozne pokracovat v povidani....

veka1

Ještě před laminováním povrch přestříkni nitrolakem a jemně přebrus. Balsa pak tolik nepije epoxid a váha nejde zbytečně nahoru. Namíchej si epoxid a tkaninu polož na balsu. Molitanovým válečkem prosytíš tkaninu a přiválečkuješ k povrchu.

_________________
www.rckozmodrom.com

Ahoj,
křídlo vypadalo po opravě takto a nyní po obroušení takto. Je to na 2,4m Fairchild od H. Kopala. Křídlo je hladké a balsa je dost tvrdá. Druhé křídlo je ok a je také olaminováno tkaninou. Zase nestíhám. V Květnu budou ve Stříteži makety, tak bych chtěl létat.


Michal

Takže místo epoxidu tam dáš váhu nitrolaku. Není to zbytečná práce?? Navíc epoxid bude více držet na hrubé balze než na nitrlolaku

_________________
www.havelaircraft.cz
info@havelaircraft.cz
Facebook- Havelaircraft

30 gramáž je pouze na ozdobu - osobní zkušenost, vůbec bych to tam nedával.

_________________
Pravda začíná tam kde končí signál České televize.
Nevěřím ničemu, co vláda říká.

Ahoj,
jen jsem slyšel, že se to také dělá lepícím lakem, to je vše. Nevěděl jsem, že je těžší jak pryskyřice. Podle rc revue to má Kopal potažené tkaninou 30g/m2, tak to křídlo potáhnu. Nevím, jak bych to jinak udělal.



Michal

Jinak k váze laku-pochybuji ,že po odvětrání tekuté složky laku bude vážit stejně tedy 1 kg jako 1 kg namíchaného epoxy .
Kdysi jsem to taktéž dělal 30 gr a lep.lakem. Jde to dobře-funguje to jako povrchová úprava, nikoli jako nějaké zpevnění povrchu např. křídel kde je jádro polyš a nahoře balsa či dýha-na to použivám LBA 26 Milesy- samozřejmě jako povrchovku

_________________
Pravda začíná tam kde končí signál České televize.
Nevěřím ničemu, co vláda říká.

mne sa nitrolak so sklom vôbec "nekamarátil", a polyurex ešte horšie.
Ale teda niesom žiaden profík.
Lenže práve to sklo+epoxy mi rovno na balzu vyšlo krásne na prvý pokus, tak si to proti profíkom čo píšu že to je nezmysel z pohľadu vlastností materiálov, stále (ale len pre seba..) tak trošku bránim - t.j. nie som ochotný na to zabudnúť.

Inak gramáž som mal 23g/m2, z tej som poťahoval ARC stavebnicu Catalina od HVP, ale keď 23g došla, nevedel som už kúpiť to isté.. Podľa mňa ľahká povrchovka s textilným vzorom čo nič nepokrúti a podľa mňa mierne aj zlepšila tuhosť - možno tým že trochu vsiaklo do balzy.. hmotnosť mi pripadala zanedbateľná, v porovnaní dokonca s Oracoverom (hlavne bielym).. Len teda podstatné je, či ide o ten textilný povrch alebo nie. Mne ano, jednoznačne som ho tam chcel..
K hmotnosti laku, ak po odvetraní zostane málo, nebude to držať, a skorej ťažšie určíš koľko ho má byť akurát, keď ešte len bude meniť objem.. u epoxy koľko dáš toľko bude takže valčekuješ kým nemáš to čo chceš mať (nanajvýš trošku vsiakne ale nič moc..)
K práci len toľko že ako prvé dokonalý podklad, a potom už len nenechať tam mláku epoxy, ani nenechať suchú bublinu, a ani si neponaťahovať tkaninu prehnaným doťahovaním - relatívne pracná vec..

Ja som tiež už prečítal kopu článkov prečo je nezmysel dávať na krídlo z plným balzovým poťahom 30g/m2 tkaninu.
Verím že v laboratóriu pri testoch sa skutočne preukáže nevhodnosť kombinácie týchto materiálov, ničmenej
moje skúsenosti sú také, že keď sa mám rozhodnúť či si na vetroňa mám dať oracover ktorý v bielej hmotí 90g/m2 a pevnostne neprídá ani fň, na krídle sa otlačí každé steblo trávy, na slnku naskáču pľuzgiere a pri každej priležitosti sa odliepa...
tak keď nešetrím každý gram vyberiem si tkaninu kde za zanedbatelný nárast hmotnosti mám blbuvzdorný a pevný povrch kde aj po nešťastnom pristáti do kríkov vyberiem lietadlo max poškrábané ale bez otlačkov či dotrhanej fólie.
A kto tvrdí že pevnosť to nepridá tak to buď v živote neskúsil, alebo radšej bude prezentovať aj naďalej teóriu
Ktorá hovorí o rozdielnej prieťažnosti ale tu ide hlavne o odolnosť povrchu
y než o spevnenie konštrukcie...aj keď je tu jedna zaujímavosť na zamyslenie...Všetci v tomto uvažujú tak, že vlákna dreva a skla sú orientované súbežne a spolupracujú pri namáhaní v priehybe.
Tkaninu na povrch ale valčekujem tak že vlákna sú orientované pod 45° uhlom na roky balzy a v krute sa
už asi nebude dať tak jednoducho spochybniť prínos laminovania na drevo

PS: mam 2,5m svaháka s konštrukčným krídlom 47dm2 ktorý pôvodne s oracoverom vážil 2200g po olaminovaní tridsiatkou a nastriekaní balakrilom vážil 2300g...no neber to

_________________
Elektronické súčiastky fungujú za pomoci dymu. Ak dym unikne, prestanú fungovať.

Michale... kdyz vezmeme v potaz, ze v realu jde o pokracovani tohoto vlakna:

viewtopic.php?f=18&t=64887 ....

tak, krome nekolika odkazu ve vlaknu, jsme pred casem postup opravy spolecne probirali v sz a myslim ze i telefenem (muzu se mylit).

Z prilozenych fotek je videt , ze ruce zrejme predbehli hlavu. Nevadi, je to resitelne,jen se jeden celkem zbytecne nadre.

Kdyz tvrdis,ze kridla byli potazene skelnou tkaninou, stacilo acetonem ,nebo odstranovacem nateru sejmout barvu.
Nasledne, tech nekolik poskozenych mist,kde byla balsa doplnena, po odstraneni nateru ze zbyleho neposkozeneho povrchu , znovu olaminovat,hluboke diry opravit bud vlepenim kousku balsy,nebo lehcenym dvouslozkovym polyesterovym tmelem, prebrousit ,striknout plnic (v pripade potreby lehce doupravit brousenim) dolepit detaily a striknout finis.

Myslim, ze kompletni obrouseni jiz olaminovaneho kridla byla zbytecna ztrata energie, casu a je celkem mozne, ze ve finale prinese i zvyseni celkove hmotnosti dilu.

Protoze je realita jina (jiz obrouseno), skusim napsat nekolik mych praktickych poznatku:

...zkusenost ukazuje,ze potah mekkych drevin, nebo PU pen ,skelnou tkaninou nizke gramaze je smysluplny pouze v pripade presne definovanych provoznich rezimu vyrobku (vylouceni pusobeni vyssich tlaku na malou plochu),za vyuziti negativniho procesu laminace s vyuzitim vakua, nebo vyssich tlakua teplot (predpripravene potahy, laminace ve formach ...).
Dosahne se relativne nizke hmotnosti, primerene tuhosti a celkem kvalitni povrch pri rozumne pracnosti.

Prakticke provozni zkusenosti ukazuji, ze odolnost povrchu na ztratu tvaru pri pusobeni mistnich zatizeni ( vezmu soucast trochu neopatrne do ruky a na povrchu jsou okamzite videt prohlubne po prstech) je limitovana tlakovou odolnosti pouziteho podkladu tj. v nasem pripade balzy.

Tkanina v jedne vrstve tuto odolnost zvysi jen velice malo (chova se jako igelit ). Kdo tvrdi opak, ma bud jeste malo zkusenosti z provozu a vyroby,nebo je malo narocny na dlouhodobe udrzeni vzhledu a presnosti tvaru vyrobku,pripadne ho netrapi vysledna hmotnost ve vztahu k celkove zatizitelnosti vyrobku...

Moznym resenim je pouzit cca tri vrstvy tenke tkaniny...Sice naroste hmotnost,pracnost,cena, ale takto provedeny potah se jiz podili na prenosu zatizeni od ohybu, krouceni a protoze jiz ma charakter samonosneho prvku, lepe odolava i mistnim tlakovym zatizenim... neni tak zavisly na tlakove odolnosti podkladu.
Malou nevyhodou vsak je urcity stupen krehkosti (kdyz se to s tim tlakem presvihne....) .

Dalsi problem je brouseni kridla, olaminovaneho jednou vrstvou tenkeho skla.
V miste zeber a jinych bytelnych vyztuh (klidne i na celobalzovem potahu na mekkem PS),velice snadno dochazi k prebrouseni tkaniny.

Z uvedeneho vychazi ,ze bude rozumne se zamyslet, zda k pozitivnimu procesu potazeni kridel nevyuzit nektery z potahovych papiru (klidne ve vice vrstvach), nebo minimalne dve vrstvy 30g/m2 skla i za cenu narustu hmotnosti a pracnosti.

Pokud by se kridlo potahlo pouze jednou vrstvou skla 50g/m2 , poklesla by pracnost a trosku i riziko prebrouseni, ale odolnost na otlaceni v pripade pouziti lehke balzy, zustane mala,pricemz na orientaci vlaken tkaniny, vuci vlaknum dreva vubec nesejde.
Nakonec, stejny jev je mozne pozorovat i na PU penach , ktere nemaji vlaknitou ( smerove orientovanou) strukturu.

To jedno sklo u konkretnich kridel,bych videl spise ve funkci prvku ,ktery v urcitem pripade muze trosku eliminovat stipani materialu(kari sit),pripadne usnadnit provedeni povrchove upravy, ale ....

Nasledujici odkaz tu vesim jiz po nekolikate, mozna se bude hodit:

http://www.tompierce.net/190/html/paint/glassing.htm



veka1

celkom urcite to nie je zbytocna praca, usetri na na vahe v celku spoznatelny rozdiel ... ta blaza mohla byt nalakovana uz pred stavbou kridla ... aspon v pripade ak je to vakuovana balza na polystyrene

... v kazdom pripade ale to sklo je fakt na prd, pokial chces odolny povrch nalaminovanim, tak sa to robi skorej pomocou uhliku, existuje rovnako hruba netkana textilia, ta sa prilakuje a na nu (po prebruseni) tenky papier ... moj nazor je ale ze ten papier ti tam bude uplne stacit

pokial to sklo myslis ako spevnenie konstrukcie kridla, to nebude fungovat z dovodu rozdielnej pruznosti balzy a laminatu, oni nebudu mat pevnost = pevnost jedneho + pevnost druheho ... musel by si dat tak hrubu vrstvu skla aby sa stalo novym nosnym materialom ktory ti bude fungovat namiesto tej balzy, vlastne by si musel urobit sendvicovy kompozit, kde ta balza bute prvkon robiacim stabilitu pre ten laminat a ten laminat je novym pevnostnym prvkom ... ten ale z jednej vrstvy 30 skla neurobis

...ach jo, už se to na DF probíralo mnohokrát a stále se míchají hrušky a jablka a stále tu znějí nesmiřitelné názory. Přitom je snad každého věc, jak provede povrchovou úpravu modelu
Komu se nelíbí způsob jiného, ať si to dělá po svém a nezdůvodňuje nezdůvodnitelné...
Přes námitky, třeba corsaira, už tímto způsobem " potahuji" své modely přes 10 let- tedy sklo + pryskyřice + LBA 26 + akrylová barva.
Pokusím se vysvětlit, proč to dělám a jaké výhody, ale i nevýhody, mi to přináší. Kdysi jsem míval modely potažené jak papírem, tak fólií.
Křehkost papíru a pracnost zhotovení obstojného povrchu snad je nadevší pochybnost - obzvlášť pokud je plocha prohnuta ve více směrech ( eliptická křídla, eliptické trupy atd). Kdo to dělal, ví, že udělat to hezky,chce fortel a zkušenosti. A i tady se nejdříve napouští balsa či překližka lehkým zaponovým lakem, aby se poté snáze potahovalo. A propo - nitrolaky, co říkají sousedé a seženeta je vůbec? Přesto je to klasika a nádherné historiky potáhnout něčím jiným, no to je slovo do pranice
Fólie - jednoduché a elegantní řešení. Sortiment dostatečný, ale jak tady někdo psal - i když nažehlím sebepečlivěji, časem bubliny, odtrhávání zvlášť exponovaných míst atd. Měkký povrch mi vadil až na posledním místě. Lepší je folie se strukturou plátna, ale to se zase na všechny modely nehodí...A motoráky, to je vůbec...
Proto jsem došel k tkanině a pryskyřici. Nechtěl jsem tím zpevňovat konstrukci modelu ( i když ji zpevňuje, zrovna jako papír - viz křídlo obyčejné třeba A3 ), ale jednoduše potáhnout prostorový model. A tkaninou to jde jednodušeji a lépe než papírem. Oproti papíru, který jde ohnout pouze v jedné rovině, sklo se "položí " samo. Pak stačí jen válečkem ( jednorázový molitan, či opakovaně použitelný mohérový ) vpravit pryskyřici ( používám L 285 ). Za dva dny strhnu šmirglem napojené hravy a poté bez broušení nanesu 3x LBA 26. Po vyzrání brousím ( za sucha )( to je ta otravná fáze) a většinou je hotovo pod barvu. Neumím si představit, jak bych probrousil sklo...
Případně přidám LBA. Další výhoda je, že veškeré otvory, hrany paneláží atd se mi jeví jednodušeji proveditelné, než v papíru, či čemkoliv jiném. Před položením skla penetruji podkladovou plochu zaponem řídkým jako voda + přebroušení šmirglem 400 dá povrch " dětské prdelky". Tento postup asi nebude používat každý - třeba na era o rozpětí 1 m by mě to ani nenapadlo, zrovna jako dneska lepit papír na nějakou třímetrovku ( ale kdysi jsme to dělali ). Na větší letadla, která jsou na častá lítání, však tento povrch je ideální, ale rozhodně nepomůže, narazím- li při přistání křídlem třeba do ohradníku... kvůli tomu to nedělám.
Ještě k tomu co mnohé nepochopitelně dráždí - sklo jednoznačně zvyšuje pevnost konstrukce zrovna jako papír či i obyčejná fólie. Je jen otázka o kolik, rozumný modelář to bere jako bonus ke své pevné konstrukci, člověku, který neví, která bije nepomůže nic....
Jděte se podívat na-třeba VOP moderního UL - sklo 50 - 1-2mm pěny a sklo 58-80 povrch - a oni se nebojí do toho sednout...
Za mě tedy-zatím lepší povrchovku na velké modely nikdo nenevymyslel, ale možná o tom jenom nevím. A nebýt protivného broušení, byla by to jen radost...