Bucker131
|
Napsal: úte 15.12.2015 2:01 |
|
Mazák
|
|
|
Registrován: 16.11.2010 Příspěvky: 628 Bydliště: občas Pelhřimov, Vysočina, pak Rudná, Berounsko Obrázky: 5
|
Úhel nastavení křídla a výškovky se počítá tak, aby bylo dosaženo statické rovnováhy mezi momenty vytvářenými kolem těžiště letounu. Zjednodušeně Letoun má danou hmotnost a koeficient vztlaku. Aby letěl, musí letět nějákou rychlostí na nějákém úhlu náběhu (který je zahrnut v coeficientu vztlaku Cl). Pro daný Cl existuje i hodnota koeficientu aerodynamického momentu Cm. Aby se letoun nepřetočil, na rameni (vzdáenost mezi aerodynamickými středy křídla a výškovky) musí působit síla (vztlak výškovky). Pro docílení odpovídajcího vztlaku výškovky je nutné mít nastavenou výškovku na určitý úhel (Cl), který počítá i s úhlem úplavu za křídelm. Na tuto konfiguraci pak navazuje i výpočet těžiště letounu, aby byl podélně stabilní. Zítra mohu v případě zájmu doložit nějáké vzorce
|
|
Nahoru |
|
|
peco737
|
Napsal: úte 15.12.2015 18:16 |
|
Zkušený debatér
|
|
|
Registrován: 25.2.2009 Příspěvky: 260
|
Zdravim, rad by som tie rovnice A takto sa neda?: Chcem napr aby model lietal mnou zvolenou rychlostou 100 km/h vo vodorovnom lete. Cez rovnicu vztlaku si viem vypocitat, aky sucinitel vztlaku je potrebny pre tuto rychlost, a vlastne potom z grafu zavislosti cL od alfa si odcitam uhol nabehu kridla. V podstate uhol nabehu sa bude rovnat uhlu nastavenia pre danu rychlost. Snad je moja myslienka chapava, len stale mi vrta v hlave ten klopivy moment
|
|
Nahoru |
|
|
VTjr
|
Napsal: úte 15.12.2015 19:13 |
|
Mecenáš serveru
|
|
|
Registrován: 9.2.2010 Příspěvky: 6838 Bydliště: Žilina, SK Obrázky: 15
|
Bucker131 píše: ...Na tuto konfiguraci pak navazuje i výpočet těžiště letounu, aby byl podélně stabilní... A korunou všetkého je, aby v tejto ideálnej konfigurácii bola os trupu pod takým uhlom, aby trup kládol čo najmenší odpor, teda by to mal byť uhol blízky nule. Pretože príspevok vztlaku trupu pri obtekaní pod nejakým kladným uhlom je väčšinou minimálny, ale prírastok odporu bohužiaľ značný.
_________________ Neviem byť stručný :(, ale mnohé myšlienky sa dvoma slovami povedať nedajú :)
Naposledy upravil VTjr dne stř 16.12.2015 14:58, celkově upraveno 2
|
|
Nahoru |
|
|
VTjr
|
Napsal: úte 15.12.2015 19:41 |
|
Mecenáš serveru
|
|
|
Registrován: 9.2.2010 Příspěvky: 6838 Bydliště: Žilina, SK Obrázky: 15
|
peco737 píše: Zdravim, rad by som tie rovnice A takto sa neda?: ... V princípe áno, aj keď je to oveľa zložitejšie a sú o tom napísané celé knihy. V diskusii to asi sotva vyriešime. Tieto veci ľudia študujú ako riadny študijny magisterský odbor a potom sa v tom vzdelávajú celý život. Problémom aerodynamiky je to, že mnohé javy sa nedajú v celom rozsahu opísať nejakými lineárnymi rovnicami a často dochádza k skokovým zmenám prúdenia a tým aj k úplne odlišným fyzikálnym javom, ktoré za tým stoja. Vzorec na výpočet vztlakovej sily alebo sily odporu je v zásade veľmi jednoduchý, je to úmerné 2. mocnine rýchlosti pomocou koeficientov Cy (pre vztlak) a Cx pre odpor. Problém je však v tom, že tieto koeficienty nie sú konštantné ale pri akejkoľvek zmene podmienok obtekania sa neustále menia. Menia sa v závislosti od uhlu nábehu, tvaru profilu (telesa), rýchlosti a kvality prúdenia, atmosferického tlaku, teploty, atď. Samotné prúdenie tekutín (to sú aj kvapaliny aj plyny) okolo pevných telies môže byť rôzneho druhu a sú samozrejme potom popísané inými vzťahmi. Navyše mnohé vzorce/závislosti sú empirické a zas platia len za istých obmedzených podmienok. A veľmi dôležitý je vzťah parametra rýchlosti a veľkosti telesa vo vzťahu k hustote a vizkozite tekutiny, ktorý je charakterizovaný bezrozmerným parametrom nazývaným Reynoldsovo číslo Re. Pritom to sa bavíme v oblasti rýchlosti kde sa neuvažuje stlačiteľnosť vzduchu, úplne inak by to bolo v rýchlostiach blížiacich sa rýchlosti zvuku, kde sa už ta stlačiteľnosť uvažovať musí a všetko je zas inak, zložitejšie - čo ale našťastie nie je problémom nás modelárov. Ale predovšetkým pre jednotilvé profily krídel existujú grafické závislosti Cy/Cx nazývané poláry a Cy/alfa(uhol nábehu) nazývané vztlakové krívky a potom aj momentové krivky, atď ... - to všetko sú empirické alebo teoretické grafy, ktoré je však veľmi obtiažne popísať nejakým vzorcom a tak sa s nimi aj pracuje. Je dobré si o tom viac naštudovať v literatúre, ktorá je dostupná aj na webe (napr. stránky Akademie letectví pana Lněničky, ktorý občas býva aj na tomto fóre). Veľmi dobrá bola aj staršia knižka od pana Musila "Aerodynamika moderních leteckých modelů", kde v jednej kapitole sa priamo podobný návrh ale vetroňa vzorovo robil.
_________________ Neviem byť stručný :(, ale mnohé myšlienky sa dvoma slovami povedať nedajú :)
|
|
Nahoru |
|
|
VTjr
|
Napsal: úte 15.12.2015 19:58 |
|
Mecenáš serveru
|
|
|
Registrován: 9.2.2010 Příspěvky: 6838 Bydliště: Žilina, SK Obrázky: 15
|
Este doplním, že táto úloha sa rieši špecificky podľa účelu a spôsobu využitia lietadla. Iné to bude ak chceme dosiahnuť maximálnu rýchlosť, iné ak maximálnu ekonomiku letu, maximálnu kĺzavosť, maximálnu nosnosť, alebo naopak čo najpomalší let, teda čo najnižšiu pádovú rýchlosť. Takže zatiaľ čo u akrobata budeme riešiť čo navyššiu súmernosť reakcií na ovládanie, tak u dopravného lietadla asi ekonomiku letu a u vetroňa maximálnu kĺzavosť alebo minmálnu opadavosť. A taký práškovací Čmeliak bol navrhovaný na minimálnu rýchlosť a veľkú odolnosť proti odtrhnutiu prúdnic pri vysokých uhloch nábehu.
Ďalšia vec je, že aj tie najdetailnejšie výpočty sa vo veľkom letectve overujú testami v aerodynamických tuneloch na zmenšených modeloch a finálne pri zalietavacích skúškach už na prototypoch. Aj tak sa nezriedka stáva, že v reále sa drak lietadla v niektorých medzných režimoch správa inak než sa predpokladalo a musia sa nejaké veci korigovať.
_________________ Neviem byť stručný :(, ale mnohé myšlienky sa dvoma slovami povedať nedajú :)
|
|
Nahoru |
|
|
peco737
|
Napsal: úte 15.12.2015 21:54 |
|
Zkušený debatér
|
|
|
Registrován: 25.2.2009 Příspěvky: 260
|
Pytam sa preto, lebo mam model Pylon 400, postaveny podla planu, profil MH43, uhol nastavenia 1,5 stupna. Chcem si postavit rovnaky model, ale zvacsit ho dvakrat na rozpatie 1,6 metra. Ten mensi model pri zvysovani rychlosti chcel stale viac stupat, preto trebalo viac potlacat vyskovku, geometria modelu bola podla planiku, preto by som chcel zmenit ten uhol nastavenia.
|
|
Nahoru |
|
|
VTjr
|
Napsal: stř 16.12.2015 8:37 |
|
Mecenáš serveru
|
|
|
Registrován: 9.2.2010 Příspěvky: 6838 Bydliště: Žilina, SK Obrázky: 15
|
Možno bolo treba sa pohrať s vyosením motora.
_________________ Neviem byť stručný :(, ale mnohé myšlienky sa dvoma slovami povedať nedajú :)
|
|
Nahoru |
|
|
TomasC
|
Napsal: stř 16.12.2015 13:43 |
|
Administrátor serveru
|
|
|
Registrován: 24.4.2003 Příspěvky: 10764 Bydliště: Praha Hloubětín ČR Obrázky: 266
Blog: Zobrazit blog (3)
|
Tohle se pokusím zodpovědět. Létám pyloňáky velmi podobné koncepce, jako plánuješ postavit. Avionic na rcalbum.cz http://www.rcalbum.cz/model/6508-avionic-f5d.htmlA tady je blog o stavbě: blog.php?u=8&b=95Abych to zkrátil a věnoval se tvému problému. 1,5 stupně je strašně moc. Pokud model letí rychle (třeba 300km/h), tak při vlivu rychlosti v kvadrátu (viz předchozí příspěvek) je třeba jen VELMI málo vztlaku. (Stejně jako kámen hodený rychlostí 300km/h poletí rovně dost dlouho ) Mrkni na obrázek, kde je MH 43 a graf závislosti koeficientu vztlaku na úhlu náběhu. Osobně bych doporučoval udělat úhel náběhu -1 stupeň. Samozřejmě, že musíš mít vyřešeno přistání. Vhodná poloha těžiště a výchylka. Avionic má myslím ještě méně než -1 stupeň a funguje docela dobře. Já mám těžiště dost vzadu a na let maličké výchylky (třeba 1,5mm do přitažena a 0,6mm do potlačena). Na přistání zhruba dvojnásobek. Klidně se ptej, tohle je moje oblíbené téma, rád zodpovím...
Přílohy: |
Bez názvu.png [ 362.06 KiB | Zobrazeno 12961 krát ]
|
|
|
|
Nahoru |
|
|
coro
|
Napsal: stř 16.12.2015 15:30 |
|
Mazák
|
|
|
Registrován: 8.5.2006 Příspěvky: 9047 Bydliště: Bratislava dnv SK
|
TomasC píše: .. je třeba jen VELMI málo vztlaku. (Stejně jako kámen hodený rychlostí 300km/h poletí rovně dost dlouho .. Nie že by som chcel byť drzý ale trochu si dovolím upraviť formuláciu - na let v rovine je vždy potreba vztlaku rovno tiaži, inak to poletí rovnakou dráhou ako ten kameň.. ale pri tej rýchlosti je to takmer nulový uhol nábehu (alebo povedzme že je aj záporný, ak pri ňom profil vytvorí daný vztlak).. a pritom navyše aj prejav uhlu nastavenia je oproti tomu malému momentu vyvodzovanému ťažiskom hodne výrazný. Jo ale je tam navyše moment vytvorený profilom krídla. takže.. proste sú tie uhly malé, ale vzorce platia aj tak, aj na kameň, ostatne tá dráha kameňa sa nazýva podľa delovej gule ktorá by mohla byť ešte rýchlejšia.. Poznamenám že sa oplatí dať trup do polohy s najmenším odporom, práve pri tej najvyššej rýchlosti, a možno pri pristávaní bude vyzerať hodne natiahnuto.
|
|
Nahoru |
|
|
TomasC
|
Napsal: stř 16.12.2015 17:12 |
|
Administrátor serveru
|
|
|
Registrován: 24.4.2003 Příspěvky: 10764 Bydliště: Praha Hloubětín ČR Obrázky: 266
Blog: Zobrazit blog (3)
|
Spočetl jsem, že pro vznik síly 10N (letadlo hmotí 1kilo) stačí při rychlosti 300km/h a ploše křídla 14dm2 (odhadem křídlo Avionica), když bude profil pracovat se součinitelem Cy = 0,0168. To moc není.
|
|
Nahoru |
|
|
VTjr
|
Napsal: stř 16.12.2015 17:24 |
|
Mecenáš serveru
|
|
|
Registrován: 9.2.2010 Příspěvky: 6838 Bydliště: Žilina, SK Obrázky: 15
|
To je síce pravda, ale mne tiež ten Tvoj príklad s kameňom nepripadal najlepší, pretože mieša dokopy fyzikálne deje balistiky s aerodynamiky. Teda vedy z ktorých jedna opisuje dráhu vrhu a druhá letu. Typickým príkladom je strela - projektil z pušky, ktorý je súmerný a nevykazuje žiadny vztlak, pokiaľ rotuje a jeho os nemení smer voči dráhe letu. Kameň môže spočiatku ľubovoľne rotovať (vtedy isto vykazuje kadejaké náhodné zmeny Cy a Cx), ale nakoniec sa zastabilizuje do polohy s najmenším Cx a pravdepodobne aj nulovým Cy. Rozhodne to však stále zostanú náhodné veličiny a ani ta náhodná hodnota Cy zrejme nebude stačiť na to, aby ten kameň plachtil. Naproti tomu letúň pri akomkoľvek uhle nábehu krídla má ten Cy a Cx vcelku predvídateľný. Nech je hocijako malý, môže stačit na let. Ale inak s tým ostatným súhlasím. Aj tie Tvoje obrázky vztlakovej a odporovej krivky to len potvrdzujú. Skutočne pri veľkej rýchlosti je vztlaku treba len veľmi málo a kto chce dosiahnuť najlepšie výsledky nesmie sa báť experimentovať aj s tými zápornými uhlami zoradenia. Nakoniec o potrebe dostať trup do uhla s čo najmenším odporom som predsa písal hneď na začiatku. Ide o to, že vhodnou výchylkou výškovky, alebo aj prestavením uhla nábehu pevnej časti VOP sa síce dá krídlu udeliť akýkoľvek uhol nábehu, lenže potom môže vzniknúť problém s polohou osi trupu a motora, ktorú práve rieši ten pevný uhol zoradenia. Tie totiž ak nebudú v optimálnej polohe (teda v nule), tak jednak trup bude vykazovať príliš veľký odpor a aj mierny vztlak, ale rovnako vektor ťahu motora sa bude deliť na nepotrebnú bočnú silu a doprednú zložku, ktorá bude tým pádom tiež mierne zmenšená. Potom aj model s rovnakým drakom, s tými istými profilmi a tou istou motorizáciou bude len kvôli tomu nesprávnemu uhlu zoradenia krídla dosahovať viditeľne horšie výkony.
_________________ Neviem byť stručný :(, ale mnohé myšlienky sa dvoma slovami povedať nedajú :)
|
|
Nahoru |
|
|
peco737
|
Napsal: stř 16.12.2015 17:39 |
|
Zkušený debatér
|
|
|
Registrován: 25.2.2009 Příspěvky: 260
|
Mozno to beriem velmi jednoducho, ale podla toho si to predstavujem asi tak : Tetiva stabilizatora by zvierala nulovy uhol s osou trupu, a kridlo by malo uhol nastavenia minus jeden stupen voci stabilizatoru, v tomto pripade aj voci osi trupu, uz len to vyosenie motora... je to komplikovanejsie ako som si myslel Myslel som, ze staci povodnych 1,5 stupnna (uhol nastavenia) znizit na nulu alebo minus jedna a tym je aspon zhruba vec vyriesena, chcel by som len aby model nemal snahu stupat, jednoducho trocha zlepsit vykony, bez nejakeho vyrazneho potlacania vyskovky pocas vodorovneho letu vyssou rychlostou
|
|
Nahoru |
|
|
VTjr
|
Napsal: stř 16.12.2015 17:43 |
|
Mecenáš serveru
|
|
|
Registrován: 9.2.2010 Příspěvky: 6838 Bydliště: Žilina, SK Obrázky: 15
|
Motor nechaj v nule, to krídlo do mínusu a stabilizátor tiež v nule voči trupu. Potlačenie motora má fakticky podobný efekt ako zvyšovanie uhlu zoradenia krídla, takže je to na škodu.
_________________ Neviem byť stručný :(, ale mnohé myšlienky sa dvoma slovami povedať nedajú :)
|
|
Nahoru |
|
|
Kdo je online |
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 6 návštevníků |
|
Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru Nemůžete odpovídat v tomto fóru Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru
|
|
|