Plovoucí VOP

[Rosta2]

Jak určit, asi grafickou metodou, kde by měla být osa otáčení plovoucí VOP. A kde by mělo být umístěné místo na VOP, tj. před osou otáčení, nebo za osou otáčení, kde se bude táhlem zvětšovat nebo zmenšovat úhel nastavení VOP. Nikde jsem to nemohl najít, nebo neumím hledat Díky.

[blesk]

Teď řeším VOP na velké F-16. Pokud budeš mít závěs před působištěm aerodynamických sil, bude to "autostabilni" ale budou síly v řízení. Pokud budeš mít AS v místě závěsu, tak budou "nulové" síly v řízení, pokud bude AS před závěsem, tak bude muset být sestava velmi tuhá, jelikož tam bude velká náchylnost na flutter.

[VTjr]

Při použití běžného soumĕrného profilu (např NACA00XX) je vhodné umístit osu otáčení závĕsu do 1/4 SAT (Střední Aerodynamické Tĕtivy). Pokud je VOP obdélníková, tak prostĕ do 1/4 její hloubky. Pokud je lichobĕžníková, nebo jiná, či dokonce šípovita, tak jsou na určení SAT velmi jednoduché grafické metody.
A té 2. a zejména 3. varintě bych se vyhnul, nebezpečí rozkmitání tam bude vždy i při velmi tuhé konstrukci.

[dudaj]

Teď řeším VOP na velké F-16.

Jakou F-16 máš rozdělanou a s jakým osazením ?

[blesk]

Laminátový trup někde ze slovenska, snad to údajně dělal Šustek, ale na trupu je nějaký německý výrobce, teď si nevzpomenu, mám to doma, trup docela ve špatném stavu, což pod tlustou vrstvou barvy nebylo vidět ani na inzerátu, ani ve skutečnosti. Křídla polyš + balza + na to hodím jednu vrstvu skla.

Měřítko je 1/8.

Výbavu ještě nevím... ale uživilo by to 120mm EDF, s přídavným sáním i 150mm. (díra na výstupu je 120mm). Jen bohužel v sacím kanále překáží podvozek.

[Rosta2]

Při použití běžného soumĕrného profilu (např NACA00XX) je vhodné umístit osu otáčení závĕsu do 1/4 SAT (Střední Aerodynamické Tĕtivy). Pokud je VOP obdélníková, tak prostĕ do 1/4 její hloubky. Pokud je lichobĕžníková, nebo jiná, či dokonce šípovita, tak jsou na určení SAT velmi jednoduché grafické metody.
A té 2. a zejména 3. varintě bych se vyhnul, nebezpečí rozkmitání tam bude vždy i při velmi tuhé konstrukci.

Ještě pro informaci, jedná se výškovku modelu K6E 1:3,5 tak jsem to zkusil grafickou metodou určit tu osu otáčení výškovky, nakreslil jsem to v DWG, tedy jestli je to správně nakreslené, tak osa otáčení výškovky by měla být 50,11mm od náběžné hrany výškovky. No a teď jsem trochu zmatený z toho, mám plán stejného větroně od konstruktéra Jilles Smits, tam to vychází 55,5mm od té náběžky, no a teď to hlavní - mám laminátový trup na tento model a tam je osa otáčení výškovky 65mm od té náběžky, a teď co je tedy správně.

Přílohy

Polovina vyskovky K6E.dwg

(56.81 KiB) 270 krát

Naposledy upravil Rosta2 dne pát 11.10.2019 10:02, celkově upraveno 1

[Rosta2]

Dostal jsem email, od ing. Kamínka, kde mě velmi fundovaně vysvětlil, tu věc s umístěním spojovací trubky (osy otáčení) u plovoucí výškovky. Kdybych dostal od něho povolení, tak bych tady ten jeho email zveřejnil, určitě by to zajímalo více uživatelů. Tímto ještě jednou děkuji ing. Kamínkovi.

[VTjr]

... a teď co je tedy správně.

No, ta 1/4 SAT je spíš taková přibližná hodnota, s dostatečnou zásobou stability a aby vyhovovala s rezervou na různé profily, počínaje rovnou deskou, konče speciálními symetrickými navrhovanými přímo pro použití v plavoucí VOP. Neutrální bod je určitě víc vzadu, takže, na tom není nic divného pokud to někomu fungovalo i s osou otáčení ve větší vzdálenosti od náběžky. Ono kolem toho je dost složitá matematika, ale u modelů to asi málokdo počítá.

To vysvětlení od pana Kamínka by mne určitě zajímalo.

[VTjr]

... nakreslil jsem to v DWG ...

Grafická metoda je podle mne použita správně. Ale DWG asi nebude pro každého čitelné, tak jsem si dovolil Tvůj nákres překlopit do PDF.

Polovina vyskovky K6E.pdf

(15.49 KiB) 371 krát