No teda, to s tím fakt nikdo nelítá?
Tak dobře - první zkušenosti od mne
mám sice dost nalítáno s vrtulníkama, ale jinak jsem multikoptérový začátečník. Mám za sebou tak cca 50 letů včetně jedné havárie, která byla zaviněná tím, že jsem se tak zabral do lítání, až jsem přeslechl signál budíku (DEVO 7 - ono to jen tak nevýrazně zasignalizuje a konec). Dašly baterky, ale naštěstí to "spadlo" do stromu, tak se nic moc nestalo - lehce jsem ohnl trubky pod uchycením motoru, což jsem po sundání motoru hravě narovnal sikovkama a stroj je jak nový.
No a teda první zkušenosti:
- naprosto nezbytná věc je hlídač napětí baterky, ale takový, kde je možné nastavit napětí na článek! Mám nastavené 3,5V na článek. Běžně používaných 3,3V je málo - to už to dávno neletí!
- Připadá mi, že s třílistými vrtulemi z původní verze je to o trochu tišší - nebo možná má zvuk jen subjektivně příjemnější frekvenci.
- Stabilizace mi přijde velmi dobrá - řízení se dá pustit a pokud nefouká vítr, tak to prostě visí na místě.
- Přestože jsem si nijak nehrál s vyvažováním originálních vrtulí a motorů, obrázek z kamery je naprosto klidný, žádné vlnění.
- Z hlediska lítání je pro mě největší nezvyk (vůči vrtulníku) je způsob klesání - metodou pokusu a omylu jsem se poučil, že klesat je potřeba hodně opatrně a pokud možno jako s letadlem (klesavým dopředným letem), ne jak s vrtulníkem. Je to logické - na rozdíl od vrtulníku se pro klesání vrtule zpomalují a celý aparát ztrácí stabilitu (vrtule jinak fungují jako gyroskopy a stabilizují let). Samozřejmostí je nepřetržité sledování, jinak hrozí ztráta orientace. Jako "emergency" postup při ztrátě orientace se mi osvědčilo všechno pustit, přidat plyn, stabilizovat výšku (klonění a kopení se stabilizuje samo) a pak opatrně zjistit, co a jak
Tak uvidíme, jak to půjde dál, ale zatím jsem s tím spokojený