Tak v neděli proběhl první zálet v podobě dvou pokusů o odstartování 1. bezvětří, půl plynu a lehké odhození ... kousek od sebe jsem vrtal studnu
řekl jsem si "aha málo plynu" 2. bezvětří, plný plyn a mohutnější odhození ... větší kousek od sebe jsem vrtal studnu tentokrát i zlomená vrtule
Tak jsem doma přehodnotil vyosení motoru a z původního velkého jsem zmírnil na nějaký 1 mm (nahoře i vlevo) a dnes jsem společně s Twinstar II vyrazil na "letiště". Po dvou rozehřívacích baterkách na Twinstar II jsem narval baterku to FW-190 a šel se připravit na let. Podmínky nebyly ideální, celkem silný vítr s nárazy a občasná kapka deště. Tak jsem tak stál a čekal jestli se to trochu nezklidní už už jsem byl rozhodnutý že to zabalím když mě to malí dítě někde ve mě nenechalo odejít a nedočkavost to dostat do vzduchu mě donutila dát plyn na cca 80% a lehce to hópnout proti větru a ...
Letí on letí, letělo mi vlavě rychle hledajíc knipl křidélek pro korigování v tom nepříliš přívětivém větru. S lehce klepajícíma rukama pomalu osahávám co a jak, pěkně reaguje, drží směr a nic záludného se neděje až na ten vítr. Pár oblouků a už mi hlásí "čtyři minuty" tak poslední otočka proti větru a pomalu na zem. První let a nemusí se nic lepit co víc si přát, rychle k autu, naplnit kapsy baterkami a zpět do vzduchu.
Druhá baterka byla ještě oťukávací 3 a 4 už jsem si troufl na to co se jen s křidélky a výškovkou dá udělat. Čas jsem natáhl na 6 minut a krom 3. přistaní které jsem netrefil na trávu bylo vše v pohodě. Jsem nadšenej jak malej harant, něco co jsem "sám postavil" lítá a to pěkně no porozhlídnu se po něčem větším s více funkcema