Tak report z akce:
Dcera čerstvě 12 let, občas se mnou na dvojím řízení s Easy Starem, ale sóla se vždycky strašně bála, aby tomu neublížila nějakou chybou. Navíc vidina, že já tam stojím s rukou na vypínači, jí dával pocit beztrestnosti a občas měla sklony dělat ve vzduchu kraviny, které já horko těžko napravoval (a nebo občas taky ne, takže ES je kapku obouchaný).
Koupil jsem Step One s tím, že je to její letadlo, že tady k tomu má svoje rádio (Taranis X7) a já jí to při prvním letu jen zalétnu a dotrimuju. A že si to sama slepí.
Letadlo jsme samozřejmě nakonec stavěli oba, každý něco - trvalo to sice o nějakou hodinu déle, než kdybych to lepil sám, ale pohoda, důležité je, že na tom nechala nějaký svůj čas a zájem. Letadlo se staví dobře, i když tam pár kritičtějších míst je, ale nic zásadního.
Dneska odpoledne jsme zašli na pole, kde nás nikdo neviděl (navíc je ještě trémistka, takže to muselo být fakt bokem), foukalo jaxviň - 3 m/s trvale, 7 m/s v nárazech (podle Aladina, ale nebylo to daleko od pravdy), na dvacetidekové letadlo až až.
Já to poprvé hodil, srovnal proti větru, začal porůznu točit, stoupal, zkoušel přetáhnout (v tom větru to stejně moc nemělo smysl trimovat) - a děsně mě to bavilo. Po asi dvou minutách přistání u nohy (Harrier, proti větru, s nulovou rychlostí proti zemi
), holka nadšená - a že to teda zkusí sam. Vysílač na šňůru na krk, já jí to hodil - a přistávala po šesti minutách úplně stejným stylem jako já, jen asi deset metrů od nás, holt nemá ten odhad. Jen to komentovala, že je to fakt něco jinýho, když ví, že já to nezachráním i kdybych chtěl, že nemám jak jí do toho sáhnout. Dolítala baterku, ke konci motor trochu ztratil na síle a nepřepral vítr, takže přistála trochu tvrději asi 50 metrů daleko.
Následovaly další lety na další baterku, jedna lehká čumákovka (přetažení při přistání), ale všechno v pohodě, nechá si to líbit hrozně moc - jednou teda "zabloudila" a ztratila orientaci, tak mi za letu vrazila do ruky rádio, ať s tím něco udělám
Tak jsem to přivedl zpátky a taky si chvilku polítal, jen ten vítr byl chvílema fakt spíš na to couvání.
Po dvou baterkách jsme to zabalili a jeli domů - na první sóla to bylo pro ni dlouhé až až. Dobré je, že mě tahá na letiště hned zítra večer po práci a už se nemůže dočkat teď
Letadlo je rozumně stabilní, odpustí fakt skoro všechno - když selže pilot, stačí pustit kniply a ono se to srovná samo (letadlo létá nejlépe, když ho pilot nekazí svým záměrem a vlastními chybami
), fakt příjemné a klidné, ale na druhou stranu i hodně utažené obraty zvládá bez ztráty kytičky a třeba utržení proudnic a pádu do vývrtky (tu to nepozná ani na fotkách
)
Pánové, všichni, kdo za to můžete - děkuju, tohle jsem nečekal a moc mi to udělalo radost. A dceři taky, a to je to nejdůležitější. Takže možná -snad- bude časem o dalšího pilota ke splnění té tisícovky víc. Ještě jednou dík za jednodušší první krok k sólu.