... pro úplnost ještě uvedu,že většina epoxidových výrobků mívá lepší pevnostní parametry a odolnost vůči vysokým teplotám okolí v případě, že vytvrzovací proces je řízený a probíhá při zvýšené teplotě.
Doporučené gradienty nárustu teploty a doba výdrže, bývají uvedeny v technických listech k jednotlivým pryskyřicím v kombinaci s konkrrétním tužidlem.
Pro ilustraci přikládám fotky jednoduché temperační pece, zhotovené z panelů Kingspan.




Je však možné použít jakoukoli nejlépe nehořlavou bednu, skříň,případně i tunel z igelitu, nebo kusů polystyrénu a teplý vzduch přes něj prohánět ventilátorem s topným tělesem.
Teplotu v pytli (tunelu) je možné řídit nastavením regulátoru topného tělesa, případně úpravou rozměru vstupního a výstupního otvoru ( malá, vytápěná ,nafukovací hala)
Některé ventilátory však nejdou běžně použít, protože mají nastavenou tepelnou pojistku na 40stC... musí se odpojit a regulovat jiným termostatem. Podmímkou však je, aby takové tepelné zatížení vydržela konstrukce ventilátoru a elektrické rozvody.
Pozn. i v temperační peci je potřeba zabezpečit rovnoměrnou cirkulaci teplého vzduchu tj. použít topné těleso kombinované s ventilátorem,teplotnými čidly a regulátorem teploty.
veka1

to veka1: opravdu jsi to napsal moc pekne. Zkusim tyto informace nejak zpracovat a patricne vyuzit.

_________________
Frsky X9 Lite S
DLG Toro 1m (FrSky G-RX6, 4x Dymond D47, 1S Lipo 300 mAh)

to Veka1: díky moc.

Můžu se zeptat na ten rozsah regulátoru a na podtlak potřebný pro běžné vakuování?

Je mi jasné, že vhodný podltak se liší pro laminování na pozitivní jádro a pro laminování do negativní formy. Obecně, ale vycházím z úvahy, že maximálního tlaku, kterého se dá vakuováním (teoreticky) dosáhnout je 1 atmosféra = 1,01324 baru = 101,325 kPa = 1,01324 kg/cm2 (když mám ve vaku vakuum, tak okolní vzduch tlačí logicky jednou atmosférou).

Pozitivní jádro:
-------------------------
Myslím, že pro pozitivního laminování je třeba se držet podtlaku, který nezdeformuje jádro. Materiál (alespoň , co jsem na první hledání našel – např. http://www.stavbaonline.cz/extrapor-150-s.html ) vydrží maximálně do cca 100-150kPa (našel jsem pouze údaj pro 10% stlačení). To mi ale nic neříká o prakticky využitelném podtlaku, protože 10% deformace je pro potřebu výrob křídla příliš.

Na rcguru píšou: Max depression for foam core is -0.4 bar, if you apply more, deformation may occur ruining your work.). To by odpovídalo podtlaku -40 kPa
Na rcgroups ale taky píšou, že vakuují při 28" Hg (94.8 kPa) nebo 25" Hg (84.6kPa).
To je docela velký rozptyl a je to myslím i o hodně dobré pumpě....
Jakým tlakem vakuujete na pozitivní jádro ?

Negativní forma
-----------------------------
Jaký je ale rozumný podtlak pro vakuování do negativní formy ? Laicky mi připadá, že čím větší, tím lepší, ale jsem také limitovaný chladničkovým kompresorem, takže si nedělám příliš velké iluze o možném dosaženém podtlaku. Nicméně bych byl rád, kdyby při dalším vylepšování pumpy stačilo vyměnit kompresor a zbytek (regulaci a tlakovou nádobu, manometr apod., přetlakové pojistné ventily) bych mohl ponechat bez další investice.

Ohledně regulátoru tlaku:
--------------------
Dle produktového listu http://www.ra.danfoss.com/TechnicalInfo ... .A2.02.pdf KP2 umí podtlak pouze 0,2baru , což mi připadá strašně málo?



----------------------------
Pro případné zájemce uvádím link na kompletni seznam materialu o KP http://www.danfoss.com/Products/Categor ... b1a8a.html )
Pro objednání nestačí vědět, jaký typ (KPx) chcete, ale je třaba volit i typ „resetování“ a rozměr připojení. Z toho se pak dle tabulky dohledá Code no. Dle kterého je pak možné objednávat.

KP1 umí až -0,9 baru, ale má velký diferenciální spínací tlak.
KP15 umí spínat jak podtlak, tak i přetlak. Je tedy univerzálnější pro kombinované použití pro vakuování a kompresor.

Zajímavá inspirace na výrobu pumpy je zde: http://www.joewoodworker.com/veneering/ ... spress.htm

Není to detailní návod, ale fotografie může taky napovědět....

Skvělá inspirace. Ty zásobníky z plastových trubek - moc šikovný nápad.
Díky

Odpoveď je jednoduchá.... podtlak musí byť primeraný.....
Preveď si podtlak s Barov na kg/cm2. 1Bar=1kg/cm2. Odhadni vakuovanú plochu a bude ti jasné, či si trúfneš naložiť 100, 200,500 kg...... na daný diel.
Trebárs som vakuoval kýlovku z XPS. Je dutá. Hrúbka steny 2-3 mm. Plocha 80cm2
Pri 0,4 baru to záťaž zodpovedajúca cca 32 kg. V mieste najtenšej steny neudržala tvar.....
Pri 0,3 Baru by to bolo "len" 24 kg - to by bolo OK
Tie čísla sú od - do preto, lebo záleží čo vákuuješ....
Ja používam rozsah od -0,1 do -0,5 Baru

_________________
http://lubo111.rajce.idnes.cz

Díky. Snažil jsem se dát dohromady jaký na rozsah tlaků sháním regulátor a z odpovědí mi plyne, že regulátor tlaku musí umět ideálně -0,8 bar (nebo alespoň -0,4 bar). Takový jsem bohužel nenašel za cenu do 2000 Kč (Danfoss KP2 umí -0,2 nebo umí sice i více, ale bez možnosti rozumné regulace). Za rozumné peníze pak buď zbývá počkat na novou regulaci alá JEti box nebo na regulaci ze škodovky.

Cena toho danfossu ja cca 40E. Veka ho používa..... prečo by nemal vyhovovať???
Samozrejme nastavovať musíš podľa mmanometru. Ten ma stál tuším 10-12E...

_________________
http://lubo111.rajce.idnes.cz

Vím,že ho používá,ale uniká mi jak,když má rozsah -0,2baru do 3,5 baru se spínacím diferenčním tlakem 0,4baru.

není mi jasné,jak ureguluje treba -0,4 baru. Je to mimo rozsah. Pokud bych uvažoval,ze chci držet podtlka -0,2 tak pri -0,2vypne, ale zapne treba až na 0,2 baru (nastavená hodnota -0,2 plus difference 0,4).

V Danfossu mi to technik takto vysvětloval...
Mají i typ regulátoru,který umi -0,9baru,ale s differencnim tlakem 0,7 baru.

Na fotce od Veky nic krome re gulatoru a manoetru není ,takže mám zato,že nastavený podtlak musí uhlídat regulátor. Manometr mi jen ukazuje aktuální stav a jsem odkázán na přesnost regulatoru. Me přesnost 0,4 baru připadá nedostatečná.

Ako funguje neviem. To by bol skôr dotaz na Veku.....
Ja používam samodomo regulátor z rozdelovača. Vorigo prevedení tam bola hysterezia cca 0,1 -0,15 Baru. Popušťal som pružinu..... teraz má hystereziu 0,05 Baru. Nastavujem s manometrom. Uberem podtlak - tlakujem a kolieskom postupne pridávam na požadovaný podtlak. Ten mi regulátor drží....
Moja preferencia bola využiť čo najviac vecí zadara... Kompresor som mal. Starý rozdeľovač som vysomroval v servise. Ventil, manometer a šrobenia som kupoval - tam som sa vcelku prehol. Ceny tých kolienok ma zaskočili. Rúru a dná na tlakovú nádobu som kupoval. Ale celok je funkčný.
Inak pokiaľ by niekto pracoval so Simaticom.... vcelku pekne by tú funkciu zvládlo Logo + snímač tlaku. Cenovo by to snáď vyšlo o málo drahšie ako ten Dunfos.... (cca 100 usd)

_________________
http://lubo111.rajce.idnes.cz

Nebude levnejsi si ten tlakovy spinac udelat zpodtlakove komorky z rozdelovace ze skodovky? Ten si muzete pak patricne upravit a popripade dovybavit MCU, ktera Vam tlak bude krasne a docela presne hlidat, jen bude potreba aspon pujcit tlakomer.

_________________
Frsky X9 Lite S
DLG Toro 1m (FrSky G-RX6, 4x Dymond D47, 1S Lipo 300 mAh)

Je řeč o nějaké pružině uvnitř podtlakové komory Škoda (tj. že je třeba tuto komoru rozdělat?) ?

Ano, uvnitr podtlakove komory je pruzinka, ale s ni bych nic nedelal. Pridal bych dalsi pruzinu na tahlo, ktere leze z podtlakove komory. Zvolenim vhodne pruziny dosahnes pozadoveneho podtlaku. Vse je ale potreba poradne prozkouset a hlavne mit po ruce tlakomer.

_________________
Frsky X9 Lite S
DLG Toro 1m (FrSky G-RX6, 4x Dymond D47, 1S Lipo 300 mAh)

V tomto PDFku ( http://www.joewoodworker.com/docs/ProjectEVS.pdf ) je posano step by step (včetně možnosti zakoupit za USD) jenotlivé díky (snad kromě kompresoru).

Oprava: systém je i na 230 V