MC33340 byl neskutečně jednoduchý (taky levný) a navíc nastavitelný-programovatelný přes propojky.
Jeho nectností (mimo pár drobných dalších) bylo to, že ač v datasheetu popsán i pro jeden článek,
ve skutečnosti schema z datasheetu chodilo až pro dva a více článků. Vnější zdroj proudového
stabilizátoru se signálem z výstupního pinu místo uzavření jen přivřel. Takže neodpojený článek se přebíjel.
Těch IO typu U2402b pro nabíječky bylo víc. Zasílal/prodával to tehdy nějaký obchod z Prahy.
Jednu stavebnici jsem si nechal poslat, zapojil a používal. U nových=dobrých článků se množství
co šlo při testu z accu dostat, pozorovatelně nelišilo. Dlouhodobě jsem proto dále nesledoval.
Že by MC33340 článkům škodil, jsem nepozoroval. Koncem roku 2010 jsem vyřazoval pár stařečků
z Bateria Slaný 450 mAh (kulatý tvar plus vývodu). Rok na to modré první sintrované Varty 500 mAh,
které přišly kdysi do prodejen elektro Domácích potřeb.
- "Rozdiel vidím v detekcii inflexného bodu, deltapeak je len druhotný"
Inflexní bod na grafu nabíjení, se stanovuje numerickou metodou z číselných hodnot. Jde o tu část
grafu kde se nachází inflexní bod:Je bod,kde se funkce mění z konkávní na konvexní nebo opačně Hledá se
tak,že diference použijeme analogicky k derivacím.Nutnou a dostačující podmínkou k určení inflexního bodu
je nulová druhá a nenulová třetí derivace. Průběh funkce se změní z "hrbu"-konkávní na "dolík"konvexní *).
Dá se k tomu taky dostat z onoho hrbu na jehož zadní straně je pokles, záporná první derivace-diference
a na čelní straně je nárůst kladná první derivace diference. (Někdy se k ukončení používá vrchol hrbu
= maximum. Kde první derivace je nulová = diference menší než dané epsilon.
Protože v IO pro nabíječky, není vestavěn analogový počítač, všechny tři body INFLEXNÍ, MAXIMUM
a spolehlivě rozpoznatelný (dost velký) mínus_delta_peak = záporná první derivace menší než theta,
se určují numerickou metodou přes diference. Pokud se některý z nich nepodaří stanovit
reálný průběh se liší od typického-teoretického a daný jev je překryt náhodným kolísáním průběhu napětí.
*) typickým příkladem, JEN NA INFLEXNÍ BOD, je fu f(x) = (x na třetí) s inflexním bodem x = 0
Spočítáme první, druhou a třetí derivaci:
f′(x)=3.(x na druhou), f′′(x)=6x, f′′′(x)=6,
Druhá derivace funkce je v bodě 0 nulová. Přitom třetí derivace je tam kladná, tedy nenulová.
Funkce má v bodě x = 0 inflexní bod. Z grafu vidíme, že se mění z konkávní na konvexní.