Teda pánové, nevím čím to bylo pájený ale užil jsem si. Ono to viklání moc nejde, protože mezera mezi články byla tak 0,4 mm. Byly to SCE 1700 a ty maji nižší čepičky než ty samý SCR. Nálepka na baterce byla Ray od Pelikána a je možný, že mu to někdo pájí bezolovem. Viklal jsem to až mě ruce bólely možná 5 minut. Po rozlomení bylo vidět tmavě šedivej matnej spoj na celým průměru čepičky. Zajímavý taky bylo, že všechny viditelný spoje byly pocínovaný naprosto pravidelným, přesně kruhovým terčíkem všude stejnýho průměru 12 mm. Jako kdyby to dělala nějaká mašina přes maskovací šablonu.
Článek je vyměněnej, baterka začepičkovaná a smršťěná a už se nabíjí. Vadnej článek měl šlus, tak jsem ho práskl 30V z kondíku 0,33 Faradů, šlus zmizel a má 1,11V a kupodivu drží. Asi nějaký "fousy".
Díky za rady všem kdo přispěl.

Ochrana
Prevencí užívanou v současnosti je místo čistého cínu používat jeho slitiny s malým množstvím antimonu nebo bismutu, které brání rekrystalizaci. Stříbro, indium a olovo mají ve větším množství podobný účinek. Je ho tam jen 60%. Ale u tyhle baterky tam možná nebylo žádný.

" ... " 123

@Celeron Ty přepálený fousy (shorted out by "(cadmium) crystal dendrite growth,") se brzo vrátí.
Aspoň dle mých zkušeností. Přepaloval jsem je kondenzátory, nebo větším proudem (do 5 A) z nabíječky,
a taky krátkým připojením 1 až 2 funkčních NiCd (nejlépe velké buřty = vel. D).
- Jednotlivé články mají plus stranu buď ploché provedení (flat top) určeno pro sestavení do baterií (packs).
Nebo tam mají čepičku *) (button top) primárně pro používaní jednotlivých článků ("v rozsypu").
- ŠEDIVÝ VZHLED byl bezolovnatý cín (cínový mor je rozpadající se hmota - prášek) rozpadlo by se to samo.
- Vysoká pevnost bezolovnaté pájky (v tahu) může ukazovat
na složení Sn91,7/Ag3,5/Bi4,8 82 MPa při 20ºC , oproti 31 pro Sn/Pb
Technologické aspekty bezolovnatého pájení v mikroelektronice
Unleaded solder technological aspects in microelectronics, Michal Kouřil
http://digilib.k.utb.cz/bitstream/handle/10563/4703/kou%20il_2007_bp.pdf?sequence=1
@novfra Do citace nutno vybrat to podstatné. Zvyklost je AUTOR: "jeho výrok"
Takže jsem tam napsal ("Celeron": "pájenej spoj drží jako sfiňa, rozlomit to nejde")
Vynecháním (AUTOR: ) jsi ten výrok připsal (podsunul) mně. A následně "rozcupoval".
Já tě chápu (snažím se). Tak se zkus pokusit o totéž (aspoň částečně). Ď
- *) u AA článků se ještě najdou "úzké" a "široké" čepičky.
Ty široké pak nezapadnou do protikusu u některých zařízení a některých nabíječek.

Já vím, že ty fousy po odpálení zase narostou. Ale taky mám odzkoušíno, že prda 30V z velkýho kondíku poléčí fousy na delší dobu než velkej proud. Při prdě se asi fous rozlítne, proudem se jen přepálí a roste dál. Spočítej si dodanej náboj v obou případech. Faktem ale je, že AA Panasonic tu prdu někdy nepřežijou a odpaří se asi i přívod k čepičce. To je ale jen pokus, stejně takovej článek nejde nikam dát.
S těma výškama čepiček jsem si taky před časem užil s průmyslovejma papírákama Panasonic. Tam je čepička téměř zároveň s pertlem zápornýho pólu a kvůli tloušťce papíru na volno sesazený články nemaj dotek. Tak jsem musel na čepičky napájet měděný terčíky. A že jich bylo, asi 80 ks.

Ano, to jsem přehlédl.
Omlouvám se.

Tak vypadá snad každý roztržený spoj a téměř nezáleží na tom, čím to bylo pájené.


Až baterka doslouží, tak ji otevři, rozbal a propálené místo najdeš. Je kolem něj opálený separátor. Tmavá skvrna, někdy přímo vypálená dírka. A tam už k doteku mezi elektrodami vlastně nic nebrání. Někdy to vydrží dýl, někdy jen chvilku.

Zdzd pochybuju, že to má spájeno čistým cínem. Slitiny tímhle netrpí.

_________________
OK2WY

Trochu to ale pomůže. Zmrzlé články se mi vždy lámaly lépe než teplé.