Dnes to snad nemohlo být s počasím lepší. Vítr tak akorát, i když já měl sto chutí na pokračování záletu nového modelu. Ten moc nepokročil, protože mi po startu chcípnul motor, a protože jsem neměl jednak moc výška, jednak větší rychlost, tak to bylo přistání "před sebe" do pole . Takže pěkná vycházka řepkou, model je červenobílý, to byla výhoda, byl v poli dobře vidět. Já jsem byl po návratu žlutozelený . Ale jinak polétání pohodové. Fotky (kolegů a převážně jejich modelů, sebe s vysílačkou v ruce fotit neumím) budou později.

_________________
Hitec Aurora 9X

Keď sa plot neuhne, aj 100g model sa vie poškodiť.
Poškodení koniec krídla z repasovani, len zas vetrisko fúka

_________________
Futaba FC-16, Frsky Taranis +

Tak čumím z okna ven jak mlsná koza a ono furt a furt prší. Za poslední dva dny skoro 50 mm na metr. Mám skoro týden nachystanýho Challengera S3 na pojíždění, naladění motoru a zálet a nejde to a nejde. Snad až v neděli večer má přestat...

Ahojte,

tak konečně dneska příznivý vítr, hezký den a volné hranice. Akorát letiště zarostlé jak sfiňa.
Dopoledne jsem jel se 3 modely a počet startů se rovnal počtu přistání.
1 skok s Lionkem - bylo to docela turbulentní, 2 skoky s Magnumem - je seřízený a zvládá pomalé průlety i vertikální akrobacii a pak byl zálet Alberta. Je to hodný autobus, letěl na první dobrou, ani jsem nic neseřizoval. Akorát do výkrutu se mu nechce. Ale bez motoru i slušně plachtí. Na tříčlánek 2200 mAh 7 minut polétání s rezervou. No po třinácti letech co ho máme si zasloužil do vzduchu.
Dneska tedy spokojenost. A v později odpoledne jsem ještě zažil pohodu na letišti Medlánky.

Ahoj, mám za sebou včerejší zážitek úletu a záchrany jednoho svého RC paraglideru.

Od první chvíle bylo něco špatně, model měl sice na palubě tu nejtěžší zátěž, ale přesto hodně houpal a neletěl dopředu, byl znatelně přebržděný, natažený. Asi to bylo krátkými řidičkami, které jsem o několik cm zkrátil někdy v závěru sezony 2018, protože se provozem nějak záhadně natáhly. V roce 2019 jsem měl s tímto modelem jen dva kratší starty v silném větru, kdy jsem si navíc doma zapomněl zátěže. Možná se tou velkou provozní pauzou ty šňůry zase zkrátily.

No a včera jsem se tedy snažil přistát někam na volnou plochu (když už na místo startu to nešlo), vítr model snášel směrem k nedaléké vesnici Řemenov. Na začátku jsem si myslel, že pod motorem nastoupaná výška mi pak pomůže doklouzat k sobě, přidala se ale asi i nějaká silná plošná termika. Pak jsem zkoušel vytrácet výšku spirálami i naplno přitaženými řidičkami. To pomáhalo, přesto vítr unášel model dál ode mě, to už jsem byl na cestě pěšky či běžmo napříč loukou, vysílač v ruce, čepici s kamerou na hlavě.

Když zmizel model za horizontem, vypadalo to že stačí dojít na kopeček a tam se bude válet v bramborách. Horší varianta by byla najít to na jabloních podél silnice, přidal jsem do běhu taky proto aby někdo projíždějící model nepřejel či nesebral (telefonní číslo má sice pilot napsané na břiše pod bundou, ale asi to napíšu i někam na povrch). Vylezu s námahou na kopeček, snažím se popadnout dech, ale model nikde. Jdu tedy po silnici dolů k Řemenovu a prohlížím stromy, zase nic. Vlezu na pole napravo od silnice a procházím brambory. Pořád nikde nic, ale to přece musí být vidět na první pohled! Pak se otočím a v dálce před Řemenovem nalevo od silnice zahlédnu v polovině výšky ukrutně vysokých stromů světle zelený flek, který se od barvy stromů o něco liší...

Když jsem přišel na místo, tak mi vůbec nebylo hej, zabít se lezením na strom se mi nechtělo, kácet nevinný strom taky ne. Model ještě reagoval na ruce i motor, zkoušel jsem na plný plyn rozhoupat krosnu, ale to bylo asi tak vše. Pak jsem zavolal telefonem bráchu, v první chvíli jsem myslel, že by mohl přivézt v dodávce žebřík. Nakonec z toho byla aspoň varianta, kdy došel pěšky sebrat moje věci z místa startu a přišel za mnou. V batohu nosím klubko umělého stavebního provázku z doby úspěšného sundavání prvního menšího paraglideru před několika lety. Přivázali jsme jednu zátěž od modelu na provázek a následovalo několik hodů do větví. Asi třikrát jsme zátěž utrhnuli, ale postupně jsme model asi za 15-20 minut dostali dolů. I tentokrát to totiž byla příznivější varianta přistání na strom do větví z boku, ne shora. Krosna byla příšerně zamotaná do šňůr, ale po rozmotání jsem zkusil na zemi popoběhnout a vrchlík nafouknout - vypadá to že šňůry ani tkanina nejsou poškozené. Odnesla to jen od větví okousaná dřevěná vrtule a dnes ráno jsem zjistil, že se nehýbou serva rukou. To vše se ale dá spravit či vyměnit.

Takže konec dobrý - všechno dobré.

Asi by si měl andělovi strážnému co ti hlídá modely zapálit svíčku. Když něco zaletí mimo vlastní "obraz" s hledáním je opravdu obtíž. V dětství jsem tak přišel o svůj druhý řízený model v lese. A tragédie to byla veliká.

_________________
Snažím se stavět letadla tak, aby i po havárii jsem se nemusel stydět za to, jak vypadají vevnitř.

A když je to od parkoviště na dráhu daleko a letadlo těžké...

Včera bylo počasí, že by byl hřích, nejít si zalétat.

Mimo jiné se mi napotřetí podařilo zdárně dokončit k plné spokojenosti zálet Sopwith Triplanu s rozpětím 800 mm.
Navíc jsem ukecal dceru jako fotografa , pár fotek se jí docela povedlo.

_________________
Rozdíl mezi chlapcem a mužem je pouze v ceně jeho hraček.

To Kuta33 krásný ero a dcerka šikovná fotografka a to myslím vážně jsem původně fotograf .

_________________
Nahoru to půjde ... dolů musí.

Pepino díky za pochvalu, dcerce jsem tvůj příspěvek ukázal a zjevně jí to potěšilo.
Fotit se učí pokus-omyl s běžnou digitální zrcadlovkou, pak si ještě hraje na počítači, ale to už jde mimo mě.

_________________
Rozdíl mezi chlapcem a mužem je pouze v ceně jeho hraček.

Ty jo super! Moc pěkný fotky se holce povedly, palec nahoru

_________________
Létám jak umím, ale hlavně pro radost z toho co dělám...

Móc hezké éro, jenom pro mě moc malé. Dlouhodobě po něm pošilhávám, jenom mám bobky z geometrie trojplošníka. Neprozradil bys úhly nastavení křídel a motoru? (i když vím, že úplně stejně to pro podstatně větší éro nemusí vyhovovat)

Vycházet z takového pracka by asi opravdu nebyl dobrý nápad. VOP mám podle plánku v nule k ose trupu, všechny křídla stejně do plusu, to bych musel odměřit a motor nakonec vyšel až nepřirozeně potlačený.
Posílám SZ, mám něco jiného.

_________________
Rozdíl mezi chlapcem a mužem je pouze v ceně jeho hraček.

Palec nahoru-krásné éro a náladové fotky.

_________________
Myšlenka,kterou nelze vyjádřit stručně, nezasluhuje, aby byla vůbec vyslovena.

Kuta, pěkný, jak éro, tak fotky. Koukám že jseš odvážnej, zálet a celkem nízko.