_ Ono vlastně spojení informací z obou čidel (očí) provádí až mozek.
A) Spojí je normálně v jeden obraz. Binokulární vidění. B) Selektivně se vybere lepší = jeden neprostorový obraz
C) Člověk vidí dva rozdílné, vzájemně posunuté obrazy. - Dvojité vidění - V leže na boku vidím jeden budík jako dva.
(1 Binokulární vidění str. 4 "obraz pozorovaného předmětu dopadne na foveu centralis neuchýleného
oka a na periferii sítnice uchýleného oka")
"Pro přítomnost normálního binokulárního vidění je zapotřebí, aby byl anatomický,
motorický a senzorický systém v pořádku. Při zvažování binokulárních obtíží konkrétního
pacienta je tedy třeba prozkoumat všechny tyto tři oblasti. To určuje, zda vznikne fúze obrazů
z obou očí za vzniku binokulárního obrazu a zda je dosaženo stereopse. [9]
Pokud se sítnicové obrazy liší, jako je tomu u anizeikonie, při korekci anizometropie,
jednostranného onemocnění oka nebo amblyopie, může být obraz z jednoho oka potlačen.
Pokud nejsou oči ve správném postavení, například díky nedostatečné konvergenci,
dekompenzované forii nebo strabismu, může dojít dokonce k dvojitému vidění. Tento
nepříjemný stav, při kterém pacient současně vidí dva obrazy jednoho předmětu najednou,
může nastat, když obraz pozorovaného předmětu dopadne na foveu centralis neuchýleného
oka a na periferii sítnice uchýleného oka. Mozek vyhodnocuje lokaci předmětu podle pozice
obrazu umístěného blízko fovey. Pokud obraz dopadá přímo na foveu, předmět se nám jeví
jako přímo před námi. Naopak obraz, který dopadá na sítnici na jiná místa než foveu, se jeví
posunutý. Díky tomu mozek získává dva rozdílné obrazy jednoho daného předmětu, protože
obraz sledovaného předmětu dráždí v každém oku jiné buňky sítnice. Mozek se většinou brání
dvojitému vidění potlačením jednoho obrazu"
Vliv arteficiální anizeikonie na vidění, Adéla Kuboňová