468kHz? Ak ma pamat neklame po 40 rokoch?

455 kHz

Jasně sehnat - jedině vypájet z tranzistoráku, ale otec od kámoše měl známé v radio opravně, a tak už to byla k mání - ta sada za 30Kčs

Zase tu minulost tak nedramatizuj, dostat v pořádku ke břehu loď řízenou jednokanálem nijak přehnané umění nebylo.

Navíc delší doba neproporcionálních jednokanálů byla spíš specifikem socialistického ČSSR, jinak se velmi rychle přešlo na neproporcionální vícekanály, u nás se to zaseklo kvůli nedostupnosti rezonančních relé a některých dalších komponent, u tovární výroby navíc hrála roli tehdejší nepružnost. Amatérsky se ale stavěly i v ČSSR, nejznámější je asi W43.

Situace na trhu v ČSSR, kdy se ještě v době mého dětství sériově vyráběl jednokanálový Mars a z něj se šlo rovnou na Modela Digi, což už byl plnohodnotný PWM proporcionál ale skutečně nebyla příliš obvyklá, vlastně odpadly minimálně dva mezikroky vývoje...

EDIT ještě pro pořádek - on se vlastně tovární neproporcionální vícekanál objevil, šlo o Tonox. Jenže výroba celkem brzy padla jednak kvůli zmíněným problémům s některými díly, ale také kvůli specifikům socialistického plánování, dělalo to nějaké družstvo, které to nemělo přímo v popisu práce a aktivita se zkrátka "nenosila"...

to tomashr - ale tak zase to nedramatizuju, jen jsem říkal, že "to bylo radosti" jsem taky pamětník a celý ten vývoj jsem prožíval i stavěl amat. vícekanály později (neprop. a později i prop. viz Svíčka a pod.) Ale s tim jednokanálem jsem lítal i letadlo, ale to jistě uznáš, že to už byl adrenalin
a umění to dostat aspoň na dohled místa startu ...

U letadel byl dost problém s rušením - tehdejší přijímače byly vesměs superreakční (viz ta výše zmíněná debata o nedostupnosti mezifrekvencí) atd. Jinak ale pokud moc nefoukalo, tak to zas takový horor nebyl, já ještě jako žák větroně RCV1 řízené jen směrovkou létal a ono to relativně šlo. Proti dnešku byla spíš propastně menší "letová obálka", jak začalo foukat, tak už v síle, nad kterou bys dnes znuděně pokrčil rameny už nastávaly komplikace

.... větroně nevím, já zkusil hned motor, Černého PLUTO s Jenou 1ccm pak mvvs 1,5 a cvak cvak ... později velké éro na 3,5 ccm Centaur, tam už byl "špagomatik" nooo, dalo se to, ale nerad opakuji, tu radost tenkrát z povedeného přistání mi dnes už málo co nahradí (konec nostalgie)

Co si tak pamatuji, tak u motoráků na jednokanál bylo "dramatické" hlavně zalétání. Větroň se z mírného svahu zaklouzal a bylo to, pokud nesedělo těžiště či seřízení, tak se na to přišlo s minimálními škodami a další létání už opravdu velký problém nebyl.
Ale u motoráku to byla jiná story - zaklouzat to moc nešlo, navíc se při zaklouzání nepoznal případný vliv blbého vyosení. A tohle bylo zlé - hodit model s běžícím motorem (který nešel vypnout a menší množství paliva v nádrži pořád dělalo aspoň minutu), při blbém seřízení to nešlo jako dnes trimovat atd. Tohle skutečně nebyla legrace
Jakmile model přežil zálet, tak už to zase nebylo tak horké a úspěšné přistání až takovou senzací nebylo (byť proti dnešku byl počet problémů o dost vyšší), hlavní rozdíl byl ale zálet...

Pokud si dobře pamatuji,tak jedem kámoš-taky modelář, měl postaveného Admirála, řízeného jednokamálem bang-bang ale s kniplem - na název toho radia už si nepamatuji, no řízeného, to by byl dost odvážné tvrzení. Prostě Admirála hodil ze svahu, a Admirál letěl celkem dobře, ale samo že od něho. A až se Jarkovi pozdávalo, že je už dost daleko tak se pokusil o zatáčku, knipl na doraz a Admirál šel ve šturce k zemi. Potom si došel pro zbytky toho Admirála, a zase lepil atd. Ale v práci vykládal, jak si byl s větroněm pěkně zalétat. Prostě modely postavit dokázal, ale létat - tak to nějak nešlo. A nějakou tu pomoc, při učení pilotáže odmítal, že se to musí naučit sám, ale nikdy se to nenaučil........

Tohle bylo o lidech (a asi to platí dodnes)...

Jinak "bangbang s knyplem" byl Mars II - v podstatě to nahrazovalo mačkání, při knyplu uprostřed létala směrovka vlevo-vpravo pravidelně, při výchylce na stranu se měnil poměr pulzů až do na jedné straně "úplně vypnuto", tedy plný výchylka pružinou, na druhé "trvale zakličováno", tedy plná výchylka na druhou stranu vybavovačem.
U větroňů bylo typické nastavení, že bez signálu model na jednu stranu plynule kroužil (fakticky volný model), naopak při zaklíčování byla výchylka větší, aby padal do šturcky (kvůli úniku z termiky atd.).
Upřímně mi tyto časy ani moc nechybí

Jo, tak přesně to jsem měl. Mars II dokonce na 40,68MHz = mohl jsem létat s většinou "páprdů" co měli proporcionál na 27MHz
Létali jsme takhle jak na rovině (gumicuk), tak na svahu a pak jsem tam měl i MVVS 1,5ccm na pylonu.
Ale co pamatuji tak to samoklíčování jsem moc nepoužíval, vyhovovalo mi PWM palcem

Motoráků s 1,5ccm na jednokanál jsem měl několik, daly se s tím létat i jakopřemety a jakovýkruty...

_________________
jyrry.webnode.cz

já začínal s DELTOU z druhé ruky ta měla jedno tlačítko na boku plechové krabice se 3 plochými baterkami a přišlapávala se jí protiváha .... špagomatik v lodi byl celkem dobrej jen se nesměl špagátek přetrhnout uprostřed rybníka.
Můj pozdější MARS2 také na 40mHz s pákou byl už luxus..... pak už v 86. roce Acoms.