Už je to víc jak 30let létal jsem s Lionem,šel jsem tenkrát létat v ruce kufřík s radiem a výbavou ,přes rameno pytel s křídly a trupem a v levé ruce mezi prsty spojovací dráty na křidlo, náhle jsem uklouznul a dráty mezi prsty v levé ruce protože jsem se tou rukou opřel krásně zlomily ukazováček a ještě jej vyklopili o 90 stupnˇů vzhůru,no na chirurgii z toho měli docela legraci ,ale mě do smíchu nebylo protože ten doktor byl dobytek a narovnal to bez umrtvení,narovnal to tak krásně že ten prst mám křivý dodnes.

V návaznosti na Tondasův příspěvek malinko odbočím od tématu (modelařina). Před dávnými roky u nás byli známí a při odchodu (v noci) jsme ještě kecali na zahradě. Pepa (známý) házel pejskovi "klacík" (kus prkna). Najednou začal křičet, aby mu to pejsek nebral. My na něj, ať není hamoun a dá klacík pejskovi. On (Pepa) řval, že nemůže. Pak jsme zjistili, že v prkně byl ohnutý hřebík, který si zapíchnul do palce. Skončili jsme na chirurgii a Pepa dostal lékařskou zprávu, která začínala slovy "při nočním výcviku psa..."

_________________
Hitec Aurora 9X

Mě se zatím nic moc nestalo. Ono holt elektrika je asi na tohle bezpečnější.
Jen doma se mi povedlo při utahování matky na 16S baterce 200Ah škrtnout klíčem o druhý šroub. Měl sem trošku očouzenou ruku, kus klíče zmizelo a žhavé kuličky skákali po podlaze.
Docela sem se lek

_________________
Lítám letadla a malé koptéry, občas přes FPV. Zatím jen bubliny.

Když jsme u debatovaných spalováků, tak já za svých mladých let kupodivu ruku do vrtule snad nikdy nestrčil, aspoň si nevybavuji. Zato se mi povedl úraz tak trochu "opačný" - startoval jsem detoňák rukou, motor se kousl a jelikož jsem na něm měl vrtuli s poměrně ostrou hranou, tak jsem si prořízl prst do půlky po skluznutí po vrtuli, fujtajbl
Jinak byly u detoňáků běžné kopance, kdy se motor ještě neroztočil, jen "poskočil" (starší dobře znají), ale to obvykle jen bolelo, nešlo o úraz.

Ladil som na stole v obývačke samokrídlo so zapojeným trojčlánkom a nasadenou vrtuľou
Na konci som dal na vysielači servotester, zrazu plný plyn a vrtuľa už začala krájať stôl

Ještě na učňáku jsem seřizovali MVVS 2,5 D7 na upoutaném kombatu. Najednou rána a motor zmizel i s ložem. Skončil pár metrů před námi. Sebereme ho a ejhle šedivá Graupnerka má jen jeden list. A pak spolužák čumil povídá: Tu je ten druhý a ukazuje ruku. Urvaný list mu vletěl z hřbetní strany ruky mezi klouby a zalezl po délce do prostředníku, kde se uvnitř naštípl. Tím pádem nešel ven. Museli jsme na chirurgii, kde mu ho vyprostili. Naštěstí nešel ani do kloubů ani přes šlachy a tak to bylo bez následků. Když si vzpomenu, že na druhé straně modelu stál jiný spolužák co kroutil kompresí, tak ten list mohl mít klidně v oku nebo krční tepně...

Od té doby mne nikdo do roviny točící se vrtule nikdo nedostane.

Ostatně i mně prdnul list sklopky na elektrovětroni. Motor MEGA S4, taky docela slušný kousek. Vrtuli FALCO uletělo oko. Naštěstí ve výšce. Ale čumák modelu to zase rozebralo, motor šel ven ale naštěstí zůstal viset na kabelu. Takže jsem o něj nepřišel a s modelem se dalo přistát, protože těžiště pořád +/- sedělo.

A pokud jde o nějaké sekance od vrtulí, zářezy žiletkou či pilkou a podobné drobnosti, tak to se ani nepočítá. Jeden čas jsme říkali, že model, na kterém není krev, rozhodně nepoletí.

P.S. Nejhorší je zářez pilkou. Krvácí jako prase, bolí jako svině. Žiletka je jen oddychovka.

Zkoušel jsem kdysi v děcáku zda se SPEED 600 správně točí. Samotný trup větroně jsem položil na postel a zatížil přikrývkami. Přidal jsem plyn a bylo to OK. Jenže vzduch od vrtule začal přikrývky nadzvedávat a trup začal pomalu vyjíždět. Rychle jsem stáhnul plyn a hmátnul po trupu. Tak rychle, že jsem byl rychlejší než brzda reglu. Au, zase něco krve...

Jelikož jsem měl do loňska dlouhou pauzu tak z dávného dětství (1973...)byly jen klasicky pořezané prsty od DÉ motoru + jeden obdobný zážitek jako popisuje zdzd.Při přechodu v combatech na přeplňování jsme netušily že výkon motoru se o tolik zvýší,že vrtule MODELA ty otáčky ukroutí a naštěstí odletnuvší list pouze rozbil okno v klubovně,od té doby jsme sháněly pouze vrtule Top Flyte a nikdy se nestavěly bočně k běžícímu motoru.Současný zážitek ze čtvrtka-dodělávka trupu pro EDF,před jeho uzavřením zkouška správnosti zapojení(4s accu) a jen pipání,nenapadlo mě nic jiného než vypnout vysílač ......dmychadlo dostalo nepopsatelný otáčky během 0,1sekundy a asi cosi nasálo -žádná šance na nějakou reakci,při úklidu jsem skončil s počítáním jeho úlomků na čísle 119,v skrytu duše jsem děkoval za to že jsem byl 1m od něho ale s nadějí že motor to přeži,nepřeži,ohnutá hřídel a vytržené krajní ložisko,být těsně u toho nevím co by na to řekly oči.Jo stále platí heslo Za blbost se platí!

Tak na okraj - které TopFlite myslíš? Co si já pamatuji, tak ty bílé s červeným popisem prodáváné občas za bolševika i u nás byly právě velký problém a trhaly se, v tom byly "domácí" z Kovozávodů spíš lepší...

Ty problémy s TF se dost medializovaly i v tehdejším Modeláři, mimochodem tehdy dokonce jako varování přišel i případ z Německa, kde roztržená vrtule skončila smrtelným úrazem (přímo do srdce) - tohle moc legrace není a zrovna doporučení "nebýt v ose vrtule" patří k těm zásadním!!!!!

tak na ty vrtule byl v modeláři fígl jak je povařit ve vodě obarvené tuší aby byly méně náchylné k trhání...... měl jsem jich několik od růžové přes zelenou po šedou prostě co vrtule to jiná láhvička tuše ze sady..... fungovalo to i na silonové vlasce.....
ale k tématu:
vteřinák je prevít......a otvírat 3g tubičku integrovaným prorážečem ve 30°c okolní teploty a následně otevřít uzávěr jeho hrotu ve směru očí není dobrý nápad a pokud to je kolem půlnoci a ráno máte odvážet hotové výrobky do obchodu je to ještě větší legrace......
Žena má kdesi uskladněné sloupnuté blány ze stuhlého kianoakrylátu jako naprosto púřesné šablonky z obou mých očí, po zhruba hodinovém vymývání vlažnou vodou to naštěstí šlo sloupnout .....

To tomashr,(mimo téma)moje zkušenosti 1972-75 byli opačné,vedoucí vyvařoval Modely ale stejně se kroutily a tak na rady mého kamaráda(mistra republiky v comb.)jsme právě přešly na TF,(o GRAUPNERKÁCH se nám jen zdálo)byly jak píšeš bílé,nápis černý a 2 červené proužky na konci listu,jiné v tu dobu u nás jsem neznal ale byly docela nedostatkové no a dřevěné zase špatné na přistání

Já mám poslední dobou problémy spíš s předměty kolem vrtule než s "živým" masem. V mládí samozřejmě detoňáky dělaly co uměly nejlíp - a startování to tedy nabylo. A těch průjmů. Na vysvětlenou - kam strčíš potlučený, krvácející a navíc zmrzlý prst? Já tedy do pusy, ale ricin je ricin...
Teď lítám elektriky, ale zkoušet doma 1,5 kW motor není nejvhodnější. Nejen, že sundá z poliček bezpečně i těžší věci, ale když vzadu fouká, tak vepředu nasává. No a už tři přehozy z pohovky co mám v dílně jsem vymotával z vrtule. A že jsou vrtule na elektro ostré!!!
Nejničivější ale byl vrtulníček dvourotor. Chtěl jsem si to taky vyzkoušet a trénoval doma. Když už mi poletování docela šlo, doletěl jsem do obýváku ukázat manželce, jaký jsem borec. A na stolku stál její oblíbený, už hezky rozvětvený "štastný bambus". Nevím co se stalo, ale zrovna nad tím stolkem klesl vrtulníček až na stůl, já přidal, abych zachránil situaci, plný plyn. Ty dva rotory cestou tam i zpátky zvládly dokonalý špenát... Manželka neřekla ani slovo - to bylo nejhorší. Dobrovolně jsem odevzdal vrtulníček i s rádiem popelnicím.

Právě na popud četby Modeláře jsem dvě úplně nové TF (rozměr už si nepamatuji, ale jedna stála 26,-Kčs, což bylo pro mně tenkrát dost) dal v knedlíkovém hrnci vyvařit a odskočil si do sklepa... Už je to nějakých ... no, ±40 roků, ale dodnes jsou na dně toho hrnce vidět jejich zvětšené a zvěčněné obrysy

_________________
jyrry.webnode.cz

Můj úraz byl celkem fádní - otevřené zlomeniny dvou prstů od žhavíka. Ale proč to zmiňuji. Měl jsem štěstí, že jsem nestačil na model namontovat dřevěnou (u polomakety prvoválečného dvouplocha) vzhlednější vrtuli, kterou jsem chtěl. Původní, na koncích ostrá, plastová, udělala čisté řezy do prstů, což by u dřevěné nepřipadalo v úvahu (více devastační zranění, které by se hojilo hůře).

_________________
Myšlenka,kterou nelze vyjádřit stručně, nezasluhuje, aby byla vůbec vyslovena.

I já jsem si občas obráběl údy jak nástroji, tak i vrtulemi, naštěstí vesměs nevýznamně. Mimo jiné snad i proto, že před schopnostmi roztočené vrtule mě včas varovala drobná příhoda. Před mnoha lety jsem ladil svůj první trochu větší (na tu dobu a můj věk) motor, Tono 5,6. Neměl jsem v okolí nikoho, od koho bych se učil, a tak jsem ledacos dělal špatně, než jsem se správných postupů dopracoval. No a v tomhle případě najednou zjišťuji, že mi nějak táhne na břicho. Příčina byla snadno dohledatelná - košile proříznutá od vrtule jako žiletkou. Tak jsem jenom byl rád, že jsem se nenaklonil víc...