Registrován: 12.2.2016 Příspěvky: 1986 Bydliště: Vysočina, ČR
Tak jinak. Chtěl jsem tím vyjádřit, že si umím předtavit popisované chování (zpoždění při vypnutí) jedině tím, že po odpojení elektrody G (zůstává nepřipojena) se náboj pomalu vytrácí a k rozpojení MOSFETu dojde opožděně. Nebo že by nějaká jiná, parazitní kapacita? No, Celeron popsal chování a zatím jsem poskytl nějaký názor jen já, třeba přijde lepší vysvětlení.
Nie, nie. Ja ťa nekritizujem, ani nevyvraciam tvoje názory.
Naopak, súhlasím s tebou aj s tvojimi vysvetleniami nastavšej situácie.
Len ide o to, že zapojiť tranzistor medzi elektródy D a G nebude znamenať, že vznikne zapojenie, ktoré bude fungovať tak ako som chcel (elektronický spínač).
Skôr si myslím, že Celeron to zapojil inak ako sa mi tu dohadujeme. A keďže to stále neupresnil, tak kombinujeme "nekombinovateľné".
Možno, možno: Niekedy majú ľudia problém uvedomiť si, že na rozdiel od bipolárneho tranzistoru (ktorý bol predtým zopnutý), ktorému keď odpojím bázu, tak sa rozopne, tak toto u MOSFETu nefunguje. A je zdanlivo nepochopiteľné, prečo je ten "šmejd" stále zopnutý, keď mu do riadiacej elektródy nič neprivádzam a dokonca som ju úplne odpojil.
Jasně, Fety jsou tak sfetovaný, že když se dotkneš prstem gainu, tak sepne a rozepne se až spojením gainu s drainem.
Hoci s nádychom sarkazmu, ale áno, máš pravdu.
Do Drainu MODFETu zapojím napr. žiarovku, ktorej druhý vývod je pripojený na + zdroja (napr. 5 až 12V). Source MOSFETu je pripojené na - zdroja. Riadiaca elektróda G (Gate) MOSFETu je nezapojená.
Keď zapnem zdroj, nič sa nedeje. Keď sa jedným prstom dotknem + zdroja a druhým prstom elektródy G, žiarovka sa rozsvieti a zostane svietiť, hoci sa už následne ničoho nedotýkam. Keď sa potom jedným prstom dotknem - zdroja a druhým prstom elektródy G, žiarovka zhasne.
A neni to tým, že by FETy fetovali. Je to ich prirodzená vlastnosť.
....................................
Ale "zádrhelom" tohto vlákna je iná vec: z pomerne jednoduchého zámeru (ako výstupom procesoru ovládať posilovací FET, ktorý bude rozsvecovať LEDky) sa postupne stal "BIG problem".
"Zašmodrchanie" nastalo v tvojom druhom príspevku týmito štyrmi vetami:
Celeron píše:
Teď jsem zkusil nějakýho Hexfeta z měniče na starým PC boardu spínat přes 74LS06 (opravdu otevřenej kolektor). Fet sepnout jde, ale rozepnutí trvá i několik sekund. Nějaká kapacitní záležitost. Ten odpor do napájení tam být musí.
Jedno je isté: ak sú všetky súčiastky (74LS06 aj MOSFET) v poriadku a zapojil si to tak ako tu viacerí predpokladáme:
Příloha:
74LS06+MOSFET.jpg [ 12.46 KiB | Zobrazeno 1642 krát ]
tak sa to nemôže správať tak ako popisuješ. A (v mžiku) vypnúť MOSFETa to musí aj bez toho odporu (označený ako R1). Otázkou potom je, ako to bez toho odporu MOSFETa zapne?
Ale keďže to popisuješ tak ako si to zrejme videl, tak "zádrhel" bude niekde inde. Buď súčiastky nie sú OK (čo nepredpokladám), alebo si to zapojil inak, než ako tu prítomní predpokladajú.
.........................
Faktom je, že už tým, že si pripustil, že také správanie zapojenia je normálne a ospravedlnil si to "nejakou kapacitnou záležitosťou" (že si nezačal hladať ten skutočný zádrhel), znamená, že v tejto oblasti si nie si istý.
V tom prípade ale sarkazmus nie je namieste, obzvlášť z pohľadu toho, že "problém" máš ty (ty potrebuješ procesorom spínať FET, ktorý bude rozsvecovať LEDky) a my sa len pokúšame ti pomôcť a nájsť chybu.
Naposledy upravil Atto dne stř 13.10.2021 7:54, celkově upraveno 2
Registrován: 12.2.2016 Příspěvky: 1986 Bydliště: Vysočina, ČR
Tak jsem provedl test. Připomínám, že hledám stejné chování i za cenu chybného zapojení. Z popisu chování jsem usoudil, že ke spínání byl pravděpodobně použitý P-MOSFET. Protože mám po ruce jen N-MOSFET musel jsem pro spínání použít tranzistor PNP abych zachoval princip zapojení. Zapojení MOSFET.....Sp.TR D................E ..................B odpor na + nebo - G................C S - žárovka proti zemi
Spíná to taky, žárovku to rozsvítí, ale samozřejmě blbě.Tohle chybné zapojení jsem zvolil jen pro ověření zapojení spínacího tr. mezi D-G.
Když přesunu zátěž do D, S uzemním a E tranzistoru na +, spíná to dobře. Vobou případech, v případě mého použitého MOSFETu, to nerozpíná. Aby MOSFET rozepnul stačí nějaký parazitní svod, který jsem realizoval složením odporu cca 8M (velký hodnoty nemám). Pro mě z toho plyne - buď byl popis chování nepřesný nebo za zpožděné (a pomalé) vypnutí může nějaky parazitní svod, protože jinak to zapojit, s použitými polovodiči, snad už ani nelze. Tolik k mému večernímu hraní.
Nemohol by si, prosím, len pre istotu načrtnúť schému, hoci aj na papier a potom mobilom vyfotiť a zavesiť sem.
Lebo inak fakt neviem aký MOSFET si použil a či ten odpor je zapojený medzi Bázou (hoci nechápem prečo, keďže by mal byť zapojený na Kolektor) + alebo snáď - zdroja. A tiež som zmätený z toho, kam si vlastne zapojil elektródu S, keď si použil taký MOSFET ako si použil. Pre istotu napíš aj jeho typ.
Podľa mňa to je ten dôvod, prečo ti to tak čudne funguje.
Registrován: 12.2.2016 Příspěvky: 1986 Bydliště: Vysočina, ČR
Atto píše:
...či ten odpor je zapojený medzi Bázou (hoci nechápem prečo, keďže by mal byť zapojený na Kolektor) + alebo snáď - zdroja. A tiež som zmätený z toho, kam si vlastne zapojil elektródu S...Podľa mňa to je ten dôvod, prečo ti to tak čudne funguje.
A to jsem si myslel, jak jsem to dobře popsal . Podle mě to funguje jak má, nic divnýho nevidím. Ten odpor v popisu zapojení (kde je naznačeno propojení elektrod mezi MOSFETem a tranzistorem) je samozřejmě pouze ochraný a připojením k + nebo - spínám tranzistor. Kam je zapojen parazitní odpor jsem nepopisoval (G - S resp. G - zem, považoval jsem za samozřejmé). Náčrt na útržet papíru jsem si udělal před pájením (pro sichr), leží doma na stole, pokud si vzpomenu, večer ho sem dám. Ještě typy - KC309 a IRFZ44N. Ještě teda znovu: 1. S - připojeno na zátěž proti zemi (emitor tranzistoru spolu s D na +) 2. S - zem (tady je zátěž na D, emitor tranzistoru na +)
A to jsem si myslel, jak jsem to dobře popsal . Podle mě to funguje jak má, nic divnýho nevidím. Ten odpor v popisu zapojení (kde je naznačeno propojení elektrod mezi MOSFETem a tranzistorem) je samozřejmě pouze ochraný a připojením k + nebo - spínám tranzistor. Kam je zapojen parazitní odpor jsem nepopisoval (G - S resp. G - zem, považoval jsem za samozřejmé). Náčrt na útržet papíru jsem si udělal před pájením (pro sichr), leží doma na stole, pokud si vzpomenu, večer ho sem dám. Ještě typy - KC309 a IRFZ44N. Ještě teda znovu: 1. S - připojeno na zátěž proti zemi (emitor tranzistoru spolu s D na +) 2. S - zem (tady je zátěž na D, emitor tranzistoru na +)
Tááák. A teraz je to totálne domotané.
Prvý problém je ten MOSFET. Že je to N-MOSFET, to je dobre (nemusíme voči Celeronovmu zadaniu nič obracať, nič prepólovávať). Ale problém je v tom, že práve tento typ - teda IRFZ44N má na naše účely príliš vysoké prahové Ugs (viď graf):
Příloha:
MOSFET IRFZ44N.jpg [ 17.87 KiB | Zobrazeno 1518 krát ]
Ak bude výstupné napätie riadiaceho mikrokontroléra 5V, tak sa môže stať, že za určitých okolností (napr. zmena teploty, alebo zakolísanie napájacieho napätia) MOSFET nezopne. Ak bude výstupné napätie riadiaceho mikrokontroléra 3,3V (čo dnes prevažuje), tak nezopne určite. Oveľa vhodnejší by bol tu už (tebou) spomínaný IRL2203N, ktorý spína už pri Ugs = 2,7V.
Druhý problém je ten tebou spomínaný tranzistor KC309. Pravdu povediac, nechápem na čo si ho sem "zatiahol", lebo ak si chcel "nasimulovať" výstupný obvod mikrokontroléra typu Open Collector, tak si zvolil veľmi nešťastne. KC309 je totiž typ PNP a na reálnejšiu simuláciu by tam mal byť typ NPN. V skutočnom mikrokontroléri samozrejme nie sú bipolárne ale unipolárne tranzistory (takže zase nejaký MOSFET - konkrétne N-MOSFET). A zapojenie vyzerá nejak takto:
Příloha:
uC s vystupom Open Collector.jpg [ 5.73 KiB | Zobrazeno 1518 krát ]
Mám taký pocit, že sa celé toto vlákno "zosunulo" niekam, kam sme nechceli. Preto som aj chcel, aby si nakreslil schému, lebo inak si pod "zapojením" každý predstavujeme niečo iné.
Naozaj funkčné a maximálne jednoduché zapojenie, kedy klasický výstup mikrokontroléra (s dvomi komplementárnymi (CMOS) tranzistormi)
Příloha:
uC s klasickym vystupom.jpg [ 8.94 KiB | Zobrazeno 1518 krát ]
je priamo zapojený na riadiacu elektródu (G) MOSFETu a ktoré aj ja sám často používam, vyzerá takto (tá dióda je tam pre prípad, že by ovládané zariadenie malo indukčný charakter (elektromotor)):
V prípade, že sa použije výstup mikrokontroléra s otvoreným kolektorom, tak je tam teda nutný odpor (označený ako Rpu - Pull Up Resistor), zapojený na +5V (+3,3V) a zapojenie vyzerá takto:
Zapojenie s klasickým výstupom uC spína a rozpína bez akéhokoľvek badateľného oneskorenia. Ovládam tým aj postupné rozsvecovanie a zhasínanie svetiel pomocou PWM s frekvenciou rádovo kHz. U zapojenia s otvoreným kolektorom samozrejme záleží na hodnote Rpu, ale pri (parazitnej) kapacite Cgs rádovo nF a Rpu rádovo kOhm je oneskorenie vypnutia rádovo mikrosekundy, v naj-naj-horšom prípade milisekundy.
Pretože ak píšeš toto:
ellet píše:
Když přesunu zátěž do D, S uzemním a E tranzistoru na +, spíná to dobře. Vobou případech, v případě mého použitého MOSFETu, to nerozpíná. Aby MOSFET rozepnul stačí nějaký parazitní svod, který jsem realizoval složením odporu cca 8M (velký hodnoty nemám). Pro mě z toho plyne - buď byl popis chování nepřesný nebo za zpožděné (a pomalé) vypnutí může nějaky parazitní svod, protože jinak to zapojit, s použitými polovodiči, snad už ani nelze.
Registrován: 12.2.2016 Příspěvky: 1986 Bydliště: Vysočina, ČR
Zasypáváš mě informacemi, které jsou mně dobře známy (nejsem nepoučený laik, ostatně IRL3803 jsem doporučil hned na začátku vlákna). Součástky, které jsem použil, jsem měl prostě po ruce a proč právě PNP a N-MOSFET jsem taky zdůvodnil (je to jen moje úvaha, nikde nevidím co použil Celeron). Použil jsem taky vyšší napájecí napětí, aby byly horší parametry eliminovány. Jsem možná zbytečně stručný, předpokládám, že člověk znalý problematiky se dovtípí. Mám pocit, že mě podezíráš z chyb za které bych se musel stydět. Schéma jsem ofotil a natočil i video vzorku. Rozhodl jsem se ale, že to sem nedám, protože takto vedená diskuze by asi byla nekonečná (navíc kdo problematiku nezná, tomu to nic neřekne a znalý člověk ví, že to jinak zapojit nejde, ale i tak jsem to popsal v předchozím příspěvku).
Schéma jsem ofotil a natočil i video vzorku. Rozhodl jsem se ale, že to sem nedám, protože takto vedená diskuze by asi byla .....
Člověče, já tě úplně chápu. Já zrovna včera nafotil Kolombovu manželku, sněžného muže Yeti a tančící mimozemšťany. A to všechno na jednom snímku. Jo, a taky jsem z toho navíc udělal i video vzorku. A taky, stejně jako ty, jsem se rozhodl to nezveřejnit. Protože umíš si představit ty reakce světových médií, ty davy senzacechtivých novinářů kolem našeho baráku?
No a teď vážně. Podle mne, při focení toho schéma sis uvědomil, že to máš jinak než jak popisuješ. A že to tedy nemůže fungovat tak jak uvádíš. A tak ses rozhodl rozehrát tady hru, ve které jakože zabráníš nekonečné a nesmyslné diskusi. Ale zřejmé je, že se snažíš zavést tuto diskusi kamsi doztracena.
Registrován: 12.2.2016 Příspěvky: 1986 Bydliště: Vysočina, ČR
Člověče tys musel v mládí asi dost trpět, že jsi tak podezíravej. Ale teda taky vážně. Pokud někdo napíše (napíšeš), že tomu jako laik nerozumí a požádá o schéma, určitě rád vyhovím. Kdyby sis to zkusil podle popisu zapojit, viděl bys, že to i podle popisu funguje. Funguje to totiž tak, jak to fungovat v podstatě má. Abych ti ušetřil námahu, tak sem tu původní čmáranici, včetně odkazu na video, dám. Ještě pro ty, co nesledují od začátku, znovu zdůrazním, že v případě test_2 se jedná o záměrně chybně zapojenou zátěž, to je i na tom videu. MOSFET se otevře "jenom nějak", proč si zkus odpovědět sám. Ještě tedy výklad proč si myslím, že byl původně spínán právě P-MOSFET.
Celeron píše:
... jsem zkusil nějakýho Hexfeta z měniče na starým PC boardu spínat přes 74LS06 (opravdu otevřenej kolektor). Fet sepnout jde, ale rozepnutí trvá i několik sekund....
Pokud je zpožděný rozepnutí MOSFETu znamená to, že G je odpojeno (rozepnutý spínací tranzistor). To znamená, že sepnutí MOSFETu bylo způsobeno sepnutím spínacího tranzistoru. V tom případě bylo napětí na G skoro nulové (vyšší jen o saturační napětí spínacího tranzistoru). Proto P-MOSFET. No a proč jsem použil „obrácené“ vodivosti jsem už psal. Napadla mě ještě další varianta chyby v zapojení ale to nechán na jiných. (Trochu mě udivuje neschopnost nakreslit si schéma podle popisu propojení několika bodů. Ale vím, jsem někdy moc stručný a jak vidím, každý se nedovtípí - moje chyba)
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 47 návštevníků
Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru Nemůžete odpovídat v tomto fóru Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru