Pack bude ulozeny v kolobezce, vlastne prisroubovan, takze se nebude jakkoliv hybat. Izolace packu bude nejdriv kaptonovou paskou a pak nejspis dve vrstvy smrstovaci folie, to musi stacit. Predpokladam, ze ta 2.5ka drat staci klasicke CYKY z Hornbachu?

Cyky 2,5 stačí.
Ale důrazně nedoporučuju tu trafo pájku.
Potřebuješ něco takového. https://www.puhy.cz/pajeci-pero-toolcraft-588194-230-v-100-w-25582.html?gclid=EAIaIQobChMI6d7Iwe_M4AIV2YTVCh1N_gvWEAQYCiABEgJc6vD_BwE

Prostě pájedlo s hodně velkým hrotem který udrží teplo. Musíš to okamžitě ohřát.

_________________
www.havelaircraft.cz
info@havelaircraft.cz
Facebook- Havelaircraft

Ja si prave rikal, ze trafopajka na tohle neni uplne vhodna. Kdykoli s ni pajim neco vetsiho, odchazi mi ocka strasne rychle. Tedy musim cekat, nez TO prohreju.

Velky hrot, velka plocha, prohreju to rychleji.

Jak casto odchazi tenhle velky hrot? Je mi jasny, ze jsou vymenny a daji se dokoupit, ale nemam zkusenost s tim, jaky je to spotrebak. Zkratka jestli mi staci na tu moji akci jeden hrot.

Vydrží skoro na věky. Když je "vyžraný" hrot (měď se rozpoští do cínu), stačí vzít pilník, zarovnat a můžeš pokračovat.

Poteče podle Kirchhoffových zákonů
Btw - a.) není bodovačka ale nabíječka (vybíječka ) a ty další obrázky jsou jak kdy a podle toho, co bude za materiál pásek, článek a elektrody (průřezy, typ, tvar doteku......).
Navíc má zásadní vliv průběh proudu s časem a přítlak.
A jako poslední - když tam vidím ty elektrodičky , co tam mají ti číňané, tak je to akorát pro legraci.
Po pár bodech musí být vymalováno.
Jinak malou bodovačku (skutečně pořádnou, ne hračku) tu mám - původně byla dělaná na dílce velikosti asi tak jako ty pásky na ty baterky, ale mj. váží asi tak 300kg (to jenom pro srovnání s tou hračkou z toho banggood)
Poslední poznámka - spolehlivě bodovat neocelové materiály na malé bodovačce vůbec není jednoduché - proto taky ty packy obvykle vypadají tak jak popisuje novfra.

No... ten 2,5mm2 drát byl myšlený do té naprosto vyhovující (mě vyhovuje, někomu nemusí; stejně tak je někdo na blondýny, jiný na zrzky... ) 125W trafačce. Taky je vhodné si dobře natvarovat konec smyčky.
Jinak na propojení článků pájením používám niklový pásek 0,3x5 nebo poniklovaný (???) plech asi 0,2mm v příslušné šířce. Stejně z článků netahám tak velké proudy aby ten menší průřez vadil.

Milane, nebudu mást hlavy ještě tímhle. Navíc i průběh tlaku je i na těch "socialistických" bodovkách ze ZEZ Hořice nebo třeba BEZ Blava řízený také - přítlak, výdrž, uvolnění, dotlak, kování, žíhání, chlazení sváru. I to svár dost ovlivňuje. A to nemluvím o západoněmeckých bodovkách co svářely konzoly spojkového pedálu platformy Fabia a spol. Tam bylo třeba i snímání zpětného pohybu horní elektrody při tvorbě svarové čočky. Akorát to neuměli nastavit ani ti Němci

Tady je ten mírně jednodušší průběh hezky zobrazen

_________________
jyrry.webnode.cz

Tak zrovna přítlak je tam vyřešen celkem dobře. Baterkou zespodu zatlačí na elektrody, přizvedne se bodovačka (cca 4,3kg) a může se bodovat. Pokud to nestačí, jedna pacinka přidrží bodovačku a přítlak se zvýší. https://www.youtube.com/watch?v=FPTofhPgHqY čas cca 13:25

Zatloukat, zatloukat, zatloukat

Tyhle baterky jsem měl nejraději.


Baterky jedné nejmenované firmy. Ač spoj vypadá OK, tak drží silou vůle. Po tlesknutí dlaněmi odpadne. Netuším, co se ve spoji dělo, ale asi byl použitý nějaký aušus materiál a v čočce bylo něco jako....prach, nebo oxidace (černá). Nejsem svářeč, neumím to vysvětlit.
A tyhle baterky jsem měl moooc rád. Ještě když jsem k nim měl přístup, tak vybrat z toho množství ty dobré bylo velmi jednoduché. Stačil ohmmetr. Co bylo přerušené, tak v tom byly baterky v 99% OK. Většinou nové, nebo zánovní. Takový spoj vydržel velmi krátce. Tato série běžela necelé dva roky (necelé dva roky se tady objevovala).


A tak nějak vypadaly baterky od jiné firmy, když to s baterkami ještě mysleli vážně. Jyrry už zažil inovaci bodového sváření



Tohle je kupodivu s ohledem na mechanickou pevnost celkem v pořádku, ale (na fotce to není až tak vidět) je propojovací plech pokroucený od teploty. Je velmi slabý, asi z obavy že to neprovaří bez poškození baterky. Občas v některých pouzdrech byly na těchto propojích namodralé fleky.

To jen jako ukázku, nemá smysl sem dávat stovky a tisíce fotek toho, "jak to nemá vypadat".

U všech třech fotek se jedná o baterky do nářadí, které v době prodeje (set nabíječka, nářadí, akumulátor) nebyly k mání pod 10kKč.

Co se týče toho videa (teď na něj v chvilce volného času po ránu koukám), tak to je naprosto excelentní ukázka toho, jak by to NIKDY nemělo vypadat - a mj. to i signalizuje "odbornost" toho, co to "testuje" .
Ty elektrody totiž bezpodmínečně musí dosedat na bodované dílce pořád naprosto přesně stejně - ideálně kolmo, ale hlavně pořád stejně.Ty elektrody mají (musí mít) na konci přesně definovaný tvar (obvykle se dělají dva radiusy - čela a obvodu) - pokud při každém cyklu dosedají jinak, je i obvod ohmicky pokaždé jiný a tudíž jsou i jiné poměry v vlastní svaru. Pokud je každý bod jiný, nelze ani cyklus pořádně seříit - výsledkem je pak to "střílení" (odtavení díky vzniku oblouku) a bud neprovařené body a nebo naopak odtavené (spálené) tím obloukem.
U malé bodovačky je to o to složitější, protože síly jsou malé, časy krátké, velikost sváru taky malá. Pohyb elektrod prostě musí být přesně tak jak to popisoval jyrry - po přímce, naprosto přesně a s přesně nastavitelným tlakem, v okamžiku vlastního svařování nesmí dojít k žádnému bočnímu nebo úhlovému pohybu - ne že se baterky drží v ruce (takže úhel je pokaždý naprosto jiný, při vlastním bodu s tím navíc obsluha zákonitě podvědomě škubne ), to, že se celá bodovačka se dokonce nadzvedává, to už je pouze píp prvého stupně.
Vysledkem pak jsou ty zprasené "svary" jako sem dal novfra, životnost elektrod je mizivá.
U malých bodovaček bývá pohyb elektrod buď úplně přímočarý (po přímce - to se ale dělá extra těžko) a nebo je držák zavěšen na soustavě plochých pružin, celé to běhá jako paralelogram - tj sice radius (ale zanedbatelný - protože zdvih je malý, ale ramena jsou dlouhá cca 200mm a víc), ale hlavně elektody jsou pořád k meteriálu naprosto kolmo - respektive pořád naprosto stejně.
Vlastní cyklus se pak spouští snímáním dosaženého přítlaku - buď je tam mikrospinač nebo normální indukční spínač polohy ramene přítlaku.
Moderní bodovačky to mají udělané třeba takto https://www.amadamiyachi.eu/products/el ... -macgregor, staré cca stejně, akorát je tam té elektroniky podstatně míň - posuv je dělaný čistě mechanicky - obvykle táhlem od šlapky. Slušné bodovky navíc umí mít dva separátně nastavitelné cykly - pak se dá dělat to, že se boduje na dvakrát - prvním cyklem se udělá, že se "to" chytí (udělá jasně definovaný styk) a druhým se to pak finálně dovaří. přepínaní je opět obvykle nohou - aby byly obě ruce volné.

Starý bodovky (třeba i "novější" BP-25, BP-80) měly spínání proudu zajištěné dosažením tlaku pneumatického válce, který vytvářel tu přítlačnou sílu. Na štítku stroje byl i tlakový diagram, jak to nastavit pro jaký tloušťky plechu.
Nožní jsme měli jen jakousi starou BN-10 (nebo tak nějak), tam bylo nastavitelný péro a to teprve když se dostatečně promačklo, seplo to proud. Odbodovaly se na tom tisíce dílů spalovacích komor naftového topení X-7.

_________________
jyrry.webnode.cz

Když už se to tady tak pěkně rozebírá, tak co třeba teplota akumulátorů po větším souvislém odběru v místě propojek? Bezkontaktní teploměr je sviňa, vykecá toho dost. U těch nejkřiklavější případů se stačí podívat na modré zbarvení propojovacího plíšku a natavenou smršťovačku na baterce.

No, tak o rozměru svarové čočky si vůbec nedělám iluzi
Ale ono tam jde nasekat tolik difuzních studeňáků, že to třeba půl roku homemade provozu vydrží...

_________________
jyrry.webnode.cz

To netuším a ani jsem to nikdy nezkoušel teploměrem měřit - pokud jsem někdy něco bodoval, tak jedině když to byl pack pro malé proudy. Ale není sebemenší problém si ověřit, jak to je pospojovaný - stačí ten pack zatížit nějakým rozumným odběrem (třeba 5A) a přesným milivoltmetrem si změřit kolik jsou při tom proudu ty jednotlivé úbytky (měřit vždy mezi skutečnými čely a dny jednotlivých článků). Okamžitě je pak jasno, kolik se na tom pak v provozu vytopí a jestli je to nabodovaný všude stejně dobře.
Btw, odpoledne jsem měl chvilku času - a tak jsem zkusil schvalně jestli bych to dokázal tak opálit jako je to na tom obrázku IMG_20190221_171212.jpg - ale ať jsem dělal cokoli (co nejnižší přítlak, co největší plnění - fázový posun, velký proud a krátký impuls) tak se mi to nepovedlo - když to prskalo jako píp, furt to bylo příliš dobrý. Netušíš z čeho jsou ty propoje na tom obrázku? - to je skutečně homogenní nikl, nebo poniklovaná ocel a nebo poniklovaná měď?

Tak to skutečně nevím. Ale můžu Ti to utrhnout a poslat v obálce, pokud máš chuť se tomu věnovat.
Podle toho, co zase pošta vyvádí https://www.idnes.cz/ekonomika/domaci/ceska-posta-dorucovani-zpozdeni-baliky.A190222_459091_ekonomika_rts by si to tam někdy na podzim mohl mít

Aktualizace pro pripadne kolegy, kteri budou resit to same.

Skoncil jsem na bodovacce z Arduina (https://malectrics.eu/) s tim, ze mi ji sestavil sikovny clovek ze Sumperka za polovicni cenu. Pajeni jsem si vyzkousel se starymi clanky a urcite by to slo, ale protoze delam clanek se 48 kousky, sel jsem tou jednodussi cestou. Bodovacku uz jsem vyuzil na sestaveni novych clanku do notebooku a je to fakt bezva.

Na bodovacce se da krasne nastavit delka pulzu a lze ji provozovat z dobre zivene LiPo (3S 5Ah 60C minimalne) nebo autobaterie. Vyzkousel jsem bodovani na niklovych 0,15mm 8mm pliscich a je ohromny rozdil mezi 5ms (OK) a 10ms (jiskry). Zkousel jsem i starou autobaterii, ktera umrela sousedovi v Merglu (100Ah) a jeden pulz dobry, pak to byly radobydobre vypadajici spoje, ale realita byla takova, ze sly lehce od sebe rukou. Proto lehke varovani, baterie musi byt v rozumne kondici a ne na umreni.

Timto dekuji vsem, co se zucastnili a za rady, ktere jste mi dali