Tak nevím, co si o tom mám myslet. Hota D6 PRO. Když nabíjím (formuji 4,2 na 3,3V/čl) 1A zcela nový 18650 4S1P Sony-Murata VTC5 2,6Ah (Imax 35A), tak vybíjím kolem 2,75 - 2,81 Ah. Divný ovšem je, že při nabití tím samým proudem 1A do nic dostanu jen kolem 2,36 - 2,39 Ah. Kde se do háje bere těch 400 mAh navíc?
Dělá to jak při vybíjení ihned po nabití, tak po odležení nabitejch baterek do druhýho dne. U jinejch baterek jsem si toho nevšiml, nebo to není tak výrazný. Divný je, že ty Sony-Murata by měly podle techniků ve FulgurBattmanu být snad skoro nejlepší vysokoproudý 18650-ky na světě.
Že by konečně funkční Perpetum Mobile?

● @Celeron: "vybíjím kolem 2,75 - 2,81 Ah. Divný ovšem je, že při nabití tím samým proudem 1A do nic dostanu jen kolem 2,36 - 2,39 Ah. Kde se do háje bere těch 400 mAh navíc?"
● V principu to je o exaktním výkladu (HW + SW) podmínek: "Ukonči proces, protože je splněno HOTOVO."
● Těch příčin může být docela "HAFO". Než jako správná kartářka začnu věštit z křišťálové koule mám dotaz: "Nemáš nějakou nabíječku s grafickým záznamem? A záznam oněch průběhů Charge a Discharge?"
New 18650 2600mAh MAX Discharge 20A Lithium Ion Rechargeable Battery Discharge Rate 5C 3.7V For Flashlight Batteries
● Hodnocení 18650 rok 2022 https://www.18650batterystore.com/pages/best-18650-battery-guide Battery Guide - Best 18650 Batteries (year 2022)

Žádný zázrak se nekoná. mAh je jednotka náboje, ale ne energie. Pro výpočet energie musíte počítat aktuální napětí, proud a čas. U náboje se počítá proud a čas. Rozdíl vzniká jiným průběhem aktuálních hodnot napětí.

Je to tak. Pokud máš možnost si údaje zalogovat do počítače, vezmi si zvlášť proud, napětí a udělej si křivku ve Wh.
Mělo by to sedět.

Zeptal bych se guchara - ten to jistě pomocí google a AI objeví.
Chvilku vážně - třeba legendární Proform od TT to "kreslí" a počítá taky tak.
Zbytek viz WarHawk a PB

Petr to napsal zcela správně. Celková energie nabitá i vybitá je vždy součinem napětí a proudu v čase, proto se třeba u elektroaut nebo úložištích pro FVE udává kapacita baterií v kWh. Zároveň se tím eliminuje odlišné používané napětí (48 /400 /800V), aby údaje kapacity byly porovnatelné.
Při nabíjení je vyšší napětí, tj. pokud by byl proud stejný, při 100% účinnosti tam musí jít kratší dobu, proto to ukáže méně Ah. Ve skutečnosti je účinnost nižší, tj. nabitá kapacita ve Wh bude vždy vyšší než vybitá, ale u pouhého proudu, udávaného v mAh (trochu matoucím způsobem někdy označovaném jako kapacita) to může být i naopak.

_________________
Símův axiom: Každý signál se zlepší, připojíme - li anténu

K tématu si dovolím přidat doplňující informace. Třeba to někoho bude zajímat. V poslední době vidím stále častěji užívání Wh pro kapacitu baterie. To je dobrá zpráva. Například u notebooků.

U zařízení, kde byly používané lineární regulátory pro stabilizaci napětí, nebo zařízení fungovalo +/- stejně v celém rozsahu napájení, fungovalo měření odebraného náboje v Ah dostatečně.
V případě toho lineárního regulátoru, je vstupní proud stejný jako výstupní (zjednodušeně). Mění se však účinnost, která je dána poměrem vstupního a výstupního napětí.

Například pokud stabilizuji napětí na 5V lineárním regulátorem 7805 a zařízení odebírá 1A, tak ten 1A odebírám z dvoučlánku LiIon bez ohledu na to, zdali je nabitý (8.4V) nebo skoro vybitý (6V).

V případě spínaných zdrojů je to však jinak. Ty mají poměrně plochou křivku účinnosti a to jak se změnou proudu tak se změnou vstupního napětí. Viz přiložený příklad LMR50410.

Nejen, že se takový spínaný zdroj s konstantní zátěží chová jako negativní rezistor***, ale hlavně se už nedá jednoduše vyjít s počítáním náboje v mAh, ale je třeba přejít na měření energie ve Wh. Vstupní proud se totiž bude měnit v závislosti na vstupním napětí (pro konstantní zátěž).

Přesto všechno je dle mého názoru používání mAh stále dostatečné řešení pro naši modelářskou praxi.

***negativní rezistor = vstupní proud se snižuje, když se vstupní napětí zvyšuje.

● Pokud udělám MPml radost: Tak ano k doplnění mezer znalostí užívám i Google. A často i šlápnu vedle. Ale tady se naštěstí najdou ti, co mne opraví. Nějaké použitelné základy, místy mi snad ze škol a návazného sebevzdělání snad v hlavě zůstaly. Bez toho nejde věci z Googlu přebírat.
● S použitím Ah NEBO Wh zápasí značná část uživatelů baterií. Je třeba si uvědomit, že tam kde jde o časově proměnné průběhy je třeba použít místo plochy jednoho obdélníka dané součinem. sumaci více obdélníků, tak jak se jejich strany v čase mění. Tam kde průběh sumace veličin v čase není řešitelný spojitými (analytickými) postupy integrálního počtu použít přibližnou numerickou integraci.
● A k tomu patří ještě nutnost vzít do úvahy Ah proud a čas (bez braní v potaz napětí) popisují obousměrné elektrochemické pochody v baterii. Tedy procesy nabíjení a vybíjení. (Nějakým směrem nezbytně idealizované.)
● Ale jestliže začnu baterii využívat k přeměně na mechanickou, nebo jinou energii, (tak reálné baterie mají křivky (nabíjení a vybíjení) ve tvaru kdy napětí je na proudu je závislé. (Nezávislý průběh má jen ideální baterie s teoreticky nulovým vnitřním odporem.)
● Takže mi pro příkon do motoru (žárovky, LED, ntb, ...) nezbývá než odebíraný výkon zjišťovat jako integrál (jeho numerické přiblížení) použít U(t) krát I(t) ve Wattech A pro práci U(t) krát I(t) krát t ve Wh
Případně jako určitý integrál v intervalu od času T1 do T2 ze součinu funkcí U(t) krát I(t) dle dt.
● Ti kterým integrace a derivace činní problémy, mohou najít v literatuře náhradu ve výrazech odpovídající hodnoty konstantní, které by (pro jeden konkrétní interval) dávaly výsledky shodné (se stejným efektem) hodnotami (funkcemi) v čase se měnícími. Graficky = čas na X, Příkon na Y zjistíme plochu pod křivkou a z ní odpovídající výšku obdélníku v Y která vynásobena T2 mínus T1 dává plochu shodnou s plochou ohraničenou křivkou P(t) = P (U(t), I(t))

● Li-Pol akumulátory, používané pro pohon, mají poměrně nízký vnitřní odpor Ri. První přiblížení Wh přes Ah tak může být někdy celkem vyhovující. Jindy zase diametrálně odlišné. Takže, pokud nejde o rekordy kde se ždíme každá mWh (mAh), žádný průšvih se nekoná. A u těch rekordů, je zase celá řada dalších vlivů, které pro zjednodušení do teorie nebývají zahrnuty.

Elektronicka odpoved by tu uz bola, teraz ale ide o tu chemicku. Ak sa dobre pametam, tak Ladak na mojehobby uz davno s prichodom lipoliek pisal ze takato vec sa deje (ja som to meranie rovnako zopakoval a fakt ze som nieco take nameral aj ked nie uplne do oci bijuce). Ide o to ze pri chemickom akumulatore kde pohyb ionov kopiruje prud a teda dodanu a vydanu kapacitu by taka vec nemala nastat a ani nenastava u klasickych akumulatorov so standardnymi elektrolytmi a hmotami elektrod. Proste ion rozpustenej soli prenesie urcity naboj rovnako pri nabijani aj vybijani. Ked k tomu pripocitas straty ze ten ion sa samovolne vrati (nabijacia ucinnost), a tym sa naboj prerobi na teplo, nikdy nedostanes pri vybijani rovnaky alebo vecsi naboj. Ladak vtedy nameral ze do nejakeho akumulatotru opakovane dostal menej pri nabijani ako potom dostal pri vybijani (pre perpetomobilistov - bavime sa o Ah, nie o energii J alebo Wh). Kedze nie som chemik (no trochu som bol za mladych cias, ale to bol len ulet) tak by som rad pocul odpoved ako je to mozne od niekoho kto tomu ROZUMIE (nejaky napad by som mal, ale nejdem ho pisat). (a pre guchara - pisem niekto kto tomu ROZUMIE, nie niekto kto si tu preslapmi skusa svoju uspesnost v googleni a pletie mozgy dopytujucim sa - forum funguje tak, ze ak nieco nevies, tak sa PYTAS, nie ODPOVEDAS).

● @igorb Jednou možnou příčinou je že z článku vytáhnu ven ty Ah, které se tam dostaly, ne v posledním, ale v přechozích cyklech. Důvodem obvykle bývá ne zcela přesně splněná podmínka Discharge (End).
● Další příčiny bývaly v nerovnoměrně rozložené koncentraci částic elektrochemické přeměny v různé vzdálenosti od elektrod. Jako částečné řešení přišly baterie s čerpadly pro nucený oběh elektrolytu.
● Je tu ještě jeden námět. Zatím jsem nezkoušel ani hledat, ani počítat zda by to odpovídalo 18950 VTC5 Ch i DisCh 1A Ch 2,36 - 2,39 Ah / DisCh 2,75 - 2,81 Ah cca +0.400 Ah!!! ? Li-Pol accu se víc zahřívají při vybíjení. Víc teplo uvolňující exotermická reakce při vybíjení než při nabíjení. U ohřáté Li-Pol klesne její vnitřní odpor Ri - tím pádem na něm budou menší ztráty, než na chladnějších článcích při nabíjení.
● Edit02 Navíc: Vybíjení — tetováno CC = konstantním proudem. Nabíjení se provádí v režimech CC - CV A tady bude zakopaný PES. V režimu konstantní napětí se tam náboj dodává při klesajícím proudu. Ale vybíjení jde trvale konstantním proudem - za jiné Coulombické účinnosti. Metoda porovnání nábojů mAh (Out) ku mAh (In) nemá stejné podmínky.
● Pro ověření Coulombické účinnosti bych udělal experiment oba režimy CC a porovnávaná kapacita 1/4 nominální, aby nemohlo dojít k překročení Umax při nabíjení.

● BTW Coulombická účinnost (Teorie z www) https://batteryuniversity.com/article/bu-808c-coulombic-and-energy-efficiency-with-the-battery
Coulombická účinnost (CE), také nazývaná faradaická účinnost nebo proudová účinnost, popisuje nabíjecí účinnost, kterou jsou elektrony přenášeny v bateriích. CE je poměr celkového náboje extrahovaného z baterie k celkovému náboji vloženému do baterie za celý cyklus.
● Li-ion má jedno z nejvyšších hodnocení CE v dobíjecích bateriích. Nabízí účinnost, která přesahuje 99 procent. To je však možné pouze při nabíjení mírným proudem a při nízkých teplotách. Ultra rychlé nabíjení snižuje CE kvůli ztrátám v důsledku přijímání náboje a tepla, stejně jako velmi pomalé nabíjení, při kterém vstupuje do hry samovybíjení (Kapitola: Co způsobuje zánik Li-iontu)
● Coulombická účinnost Li-ion se zlepšuje s cyklováním. Abychom to dokázali, cyklovaly se Li-ion baterie Panasonic, E-one Moli, Sony, LG a Samsung ve formátu buněk 18650. Některé články začínaly s coulombickou účinností 99,1 procenta a zlepšily se na 99,5 procenta po 15 cyklech. Některé začaly na 99,5 procenta a dosáhly 99,9 procenta po 30 cyklech. Konzistence při opakovaných testech byla vysoká, což se odrazilo v tom, že Li-ion je velmi stabilní bateriový systém.

● Edit03 Ty mAh musely být někdy v minulosti do baterky dodány. A poslední nabíjení provedené před vybíjením, jen zlepší podmínky jak ty "ztracené" mAh, opět dostat zpět. Ostatně u Nixx accu je to známý gumový efekt vznikající přestávkou po vybití na 0.9 nebo 1.0V / článek.
● Edit04 A to jsme nevzali do úvahy, že ani články ze stejné šarže nejsou identické. Jako míra stejnorodosti se uvádí pojem KONZISTENCE. A negativním jevem (více známým z Nixx) je i u Lithiových akumulátorů výskyt DENDRITů (nárůst vodivých vláken, skrz separátory schopné spojit elektrody do zkratu.
● @igorb Mno. "Preslapki" je takové přemýšlení nahlas. Cílem je pokus zda, tu kterou úvahu, někteří podpoří a jiní zamítnou.
● U studentů je ve velké oblibě Piškvorcová konstanta = (Správný výsledek) / (Chybný výsledek), používaná v posledním kroku výpočtu. (Alias Pišvejcova. To byl spolužák Járy Cimrmana.)


● Na někoho z chytrých (nebo Adminů): Nejspíš po nějaké aktualizci OS (Win10) se v příspěvku, sem tam, zobrazí ikona lupy v modré barvě, prohlížeč Chrome. Za ikonou je tečkovaně podtržená malá část textu = Ikona je odkazem na stránku vlákna, kde byl příspěvek napsán. Nějaká posunutá AI?