Červené schody jsou automaticky nastavovaný proud. U Temy funguje k plné spokojenosti. Žádné falešné Dp, žádné přebíjení. Prostě to funguje jak má.


Konstantní proud nepoužívám z mnoha důvodů, není vhodný pro nabíjení, kromě 0,1C. Akumulátor se dá přebíjet kdykoli během nabíjení, tedy klidně pár sekund po zahájení nabíjení. Přebíjení je stav, kdy akumulátor není schopen dodanou energii chemickou změnou uložit, ale přeměňuje ji v teplo. (zjednodušeně popsáno)



Stačí mít sady z různých baterek, nebo různě staré sady stejných baterek (nestejně opotřebované) a koncové napětí je u každé sady někde jinde. Podle počtu článků v sadě i o několik voltů.
Vím, že se to tak někdy v minulém století dělalo, že když nabíječka ukončila nabíjení a zdálo se to málo, tak se dala nabíjet znova.

PS: V minulém století jsem jezdil v Trabantu. Postupně jsem jich měl několik a dodnes na ně vzpomínám Kdybych se v něm dnes mohl svést, asi bych neodmítl. Ale spíše z nostalgie. Ale do práce na každodenní ježdění už bych ho asi nechtěl.

PS 2: Kamarád ("autíčkář") se dostal náhodou k Š110R. Najeto 15kkm a až na nějaký detail top stav. Když sem ho u něj viděl, prohlížel, obcházel a vzpomínal, tak mi říká: půjčím Ti to, jeď se projet. Ale musím Tě upozornit, že to nejde, nebrzdí a je uvnitř hrozný kravál. Na můj udivený pohled mi připomněl, že se za tu dobu něco změnilo a současný auta už nás "rozmazlila"......
Nabídku na zapůjčení auta jsem s díky odmítl, nechám si vzpomínky, které na to auto mám.
A zrovna tak nebudu mačkat tlačítko "nabíjet" několikrát za sebou, dokud si nebudu myslet, že by mohlo být nabito. Při nabíjení akumulátorů asi není nejlepší řešení rada z minulého století, která už je překonaná.

@novfra V počátečních letech 2. 1/2 minulého století se NiCd nabíjely 0.1 C 15 h.
Spolehlivým ukazatelem plně nabitých článků bylo, když začaly být VLAŽNÉ. Testováno na horním rtu.
Když bych se dostal do úzkých, tak určitě bez problémů, tenhle způsob funguje i dnes.
To že jej nepoužívám, je právě o posunu možností. Dnešní nabíječky mají spousty vypnutelných
(nebo taky nevypnutelných) automatik a diagnostických funkcí. Ne vždy, ale pokryjí všechny typy závad.
- Před lety se mi dostaly do ruky dvě sady NiCd velikost D. V sadě 10 ks = 12 V . Ve vyřazených počítačích
(JPR-12 = PDP) po vypnutí držely napájení malé RAM. Z ručního popisu na článcích bylo vidět, že do sady
byly články vybírány dle KAPACITY a VELIKOSTI SAMOVYBÍJENÍ. Tyto vlastnosti jsou nezbytné k tomu,
aby při stejném nabíjení, KONEC nastal u všech článků zhruba ve stejnou dobu.
Kdysi se to dělalo výběrem, dnes by to měla zaručovat úzká tolerance, alespoň v rámci stejné šarže.
Pokud tento předpoklad není splněn žádné FORMOVÁNÍ nepomůže články srovnat.
Pro některé účely stačí (krátké pauzy mezi nabíjením) "PÁROVAT=VYBÍRAT" jen dle kapacity.

Dnešní nabíječky jsou (alespoň co se nabíjení NiCd a NiMh akumulátorů týká) docela dost ošizené, oproti nabíječkám starým 15 let. A to je bohužel fakt. Na druhou stranu by dnes kvalitní nabíječku Nixx asi chtěl málo kdo zaplatit. Takže se to šudlá na tom šrotu, co je dnes na trhu za pár peněz.



Tak to mě zajímá. Jak byly akumulátory nabíjené, že bylo potřeba, aby konec nabíjení nastal u všech článků najednou? Snad ne na Dp?
Pár stovek sad baterek pro různé záložní systémy jsem už dělal, ale tam byly nároky na baterku trošku jiné, než absolutně stejná kapacita a malé samovybíjení. Všechny baterky, co jsem zatím dělal (pokud to nebyly primární články) byly v režimu stálé dobíjení. Takže je úplně jedno, jestli se jednotlivé baterky sejdou v nějakém bodě, nebo ne. Pomalým dlouhodobým přebíjením se prostě srovnají sami. A pokud velikost samovybíjení nepřekročí dobíjecí proud, je nějaké samovybíjení úplně šumafuk Daleko důležitější je životnost takové baterky a odolnost vůči vyšší teplotě.
Zrovna akumulátor "D" je naprosto nevhodný pro záložní systém, protože díky kapacitě a velikosti není schopen dlouhodobě odolávat teplotám, které vznikají při stálém dobíjení. Někdo to šidí menším proudem, někdo konečným napětím na sadu a obojí je špatně. Takových konstrukčních úletů je k vidění víc. Konstruktér vidí v katalogu baterku, kapacitu a už to kreslí. Někdy, pokud je v zařízení dost místa se to dá napravit jiným typem akumulátoru a kapacita se dožene paralelním spojením.


Tak to je pochopitelně samozřejmost. Na auto si taky kupuju všechny pneumatiky najednou u stejného prodejce a ze stejné výrobní řady.

A pro některé účely není nutné vybírat nic. Stačí sáhnout pod stůl do krabice. Ale to je o dodavateli baterek.
Ale když už něco vybírám a měřím kapacitu, tak si na sebe položím vybíjecí graf a porovnám napěťovou křivku při požadovaném proudu. Že budu mít stejnou kapacitu článků ještě nezaručuje, že se každý akumulátor v sadě chová stejně nejen na začátku a konci, ale během celého vybíjení. Pak máš šanci k sobě vybrat stejné akumulátory. Jen podle kapacity k sobě rovnáš baterky podobné jen v jednom jediném bodě, v jednom jediném údaji. Nějak mi nejde do hlavy, když při měřeném vybíjení dostaneš tolik dat a Ty si vybereš jen jeden jediný a ostatní ignoruješ.

@novfra "... Tak to mě zajímá. Jak byly akumulátory nabíjené, že bylo potřeba, aby konec nabíjení nastal
u všech článků najednou... "
Jak byly nabíjené. To mohu jen tipovat. Řekl bych, že 0.05 C v době zapnutého počítače.
A důvodem pro výběr, bych spíš viděl snahu vyloučit přepólování, když se dlouho nenabíjelo.
Ono je něco jiného držet v chodu tehdejší TTL, nebo dnešní CMOS a ještě vyvíjené na super nízkou spotřebu.
Když už jsme u těch kuriozit
a) některé dnešní aku-vysavače s chodem do 10 min a NiCd, jsou trvale nabíjeny právě 0.05 C
b) potkal jsem zařízení, s provozem baterie/zdroj kde připojený zdroj nabíjel NiCd metodou konstantní napětí
c) kdysi byl jeden typ NiCd . Dnes i u eneloop lze volit ze 3 druhů a) 2100 cyklů, b) 2500 mAh, c) 3000 cyklů
_ a pokud budu hledat najdu i MiMH určené do "PŘENOSEK", vyvinuté pro trvalé nabíjení "trickle charge"
_Mají zvýšený obsah látek potlačující škodlivé důsledky přebíjení, a tudíž menší kapacitu než srovnatelné typy

Jo, bývá to tak, někdy se nabíjí (udržovací proud) i při vypnutém PC (čti u jakéhokoli zařízení)
Ale proč musí končit nabíjení všechny články stejně, najednou?
Konkrétně si napsal: Tyto vlastnosti jsou nezbytné k tomu,
aby při stejném nabíjení, KONEC nastal u všech článků zhruba ve stejnou dobu.


Cože??

Není. Je to stále stejné. Vezmeš "věc", kterou potřebuješ napájet, změříš proud, zjistíš dobu zálohování (čti napájení) a podle toho vybereš baterku, přidáš havarijní procenta a je to. Kdysi taková baterka byla velká z důvodu větší spotřeby, dnes je malá z důvodu malé spotřeby. Nic neřešitelného dříve,ani nyní.



Ale tohle není kuriozita, je to naprosto standardní typ nabíjení NiCd akumulátorů. To, že ho "dnes" někdo přenesl z průmyslového prostředí do spotřebního je důsledek šetření výrobců.
Jo a těch 0,05C si změř! a můžeš sem napsat výsledek.



Nabíjení metodou "konstantní napětí" se v tuto chvíli jen v ČR nabíjí několik desítek tisíc akumulátorů NiCd. Nic nového, naopak. Desítky let stará metoda nabíjení. Dlouhodobě odzkoušení a funkční. Ovšem ne pro všechny typy NiCd akumulátorů.



Kdysi byl jeden typ od všeho, co člověk vyrobil. Někde se začít muselo
A Eneloop je NiCd akumulátor? No i kdyby nebyl tak si nějaký takový kup, namotej na něm ty tisíce cyklů a poreferuj. Taky by bylo dobré specifikovat podmínky takového testu.
NiCd před 15 roky dokázal za specifických podmínek (čti přesně daných a lehce dohledatelných) 5000 cyklů. Takže po skoro dvou desítkách let se NiMh dostalo na polovinu životnosti NiCd.
Osobně proti Eneloop aku nic nemám, používám je, ale je z nouze, protože NiCd se staly nedostupné. Je to sice alternativa, ale s omezením. Někdy s velkým, jindy s menším.