Já jen krátce.
Začínat se učit pilotovat se stíhačkou WW2 v rozpětí do 1m je cesta do pekel.
Mám už toho hodně odlétáno, ale když lítám s malým Messerschmidtem BF-109 od Alfa modelu, tak je to pro mne výrazný adrenalín. Kdybych v minulosti začínal s ním, tak bych se asi leteckým modelářem nikdy nestal, protože by mne to odradilo.
Jinak to, že model při záletu neletí hned rovně (zvlášť takový malý a obratný model), je věc zcela normální.
Drak (zvlášt z EPP) není nikdy postaven zcela rovně a i velmi malé zkroucení křídla (v řádu desetin, ne-li jednotek mm) se projeví na rozdílném vztlaku a tím i na různých tendencích k převracení do strany. A Na to právě slouží zálet, aby se toto vychytalo, vytrimovalo, nebo nejlépe případné zkroucení (pokud je příliš velké) odstranilo. Zrovna tak úhly seřízení křídel, VOP a motoru, nemusí být správné. Ono taky je dobré, pokud zálet provádí zkušený pilot, který si dovede poradit zkrotit i neseřízený letoun.
Samozřejmě nejlepší je ještě před záletem důkladně změřit všechny úhly a případně je upravit tak aby odpovídaly plánku. U WW stíhačky bych ale dal všechno do 0°, tedy i motor, který bych pouze 2-3° vyosil doprava.
Správně nasazená vrtule je samozřejmost, její listy mají náběžnou hranu tupější a odtokovou ostrou, takže ona se musí točit tak, aby ta tupá hrana byla náběžná. Většinou při pohledu zepředu se motor točí proti směru hodinových ručiček, při pohledu odzadu ve směru. Profil listů vrtule je klenutý a jeho vypuklá strana musí jít dopředu.
Při startu nedoporučují házet model s motorem na plný plyn. Totiž i sebemenší chybná reakce, chyba pilotáže po hodu, se projeví v řádu zlomků sekund, dříve než pilot složí ruku kterou model hodil na knipl vysílače, tak už může být pozdě.
Nejlépe mít motor tak na 1/3 plynu, to by mělo letadlo udržet ve vzduchu, dokonce s ním i mírně stoupat a po určitém vystoupání do bezpečné výšky pak zvolna přidávat plyn. Přidávat vždy opravdu pozvolna, protože u tak malého modelu reakční moment vrtule dovede při prudkém přidání letadlo i otočit na záda.
Křidélka jsou sice skutečně vyřezána špatně, ale i s tím se lítat bude dát.
Každopádne jejich účinnost bude znatelně horší.
Mnoho lidí si to neuvědomuje ale křidélka ve vnější polovině křídel mají až 70% účinnosti proti křidélkám po celém rozpětí, naopak křidélka ve vnitřní polovině rozpětí (tedy u trupu) vykazují jen 30% účinnosti. Proto taky se do těch míst dávají spíše vztlakové klapky. Z toho je vidět, že na poloze křidélek (na koncích, nebo u trupu) sakra záleží a že ty na koncích jsou víc než 2x účinnější než ty u trupu.
Ale začátečníkovi ani menší účinnost asi vadit nebude.
Mělo to být jen krátce, jen první odstavec, ale pak jsem se jako obvykle rozepsal.
Přihlásit se
Registrovat
Mecenáš
Blogy
Kalendář
Galerie
FAQ
Hledat
