No, patří to k základům slaboproudu.
Tak to teda opravím. Každý, koho někdy zajímalo, proč klesá napětí na vybíjeném akumulátoru.

Já u toho sériovýho žhavení zůstanu, protože je to ověřený, funkční a jednoduchý řešení na který mám vše doma. Tedy 1S1P Samsung 18650 3Ah, Jeti SP-06 a diody. Pokud je to někomu eglhaf kvůli vypalování 0,7V Si diodou pro LiFe a nebo 0,7V Si + 0,3V Shottkem pro LiIon či LiPol, tak může použít třeba tenhle Step Down. Ovšem funkčnost ověřena až od Ubat 4V, takže musí být Life, LiPol nebo LiIon baterka 2S. No a protože ten Step Down u Twin dvě svíčky paralelně neutáhne, tak se musí použít pro každou svíčku jeden. Na větší proud jsem nic malýho nenašel. Jsem příznivec jednoduchých řešení, tohle pro Twina jednoduchý řešení rozhodně není.
Vyhrabal jsem nějaký skripta kolem PWM z roku 1985 a hned na první stránce je napsáno, že je ho efektivní používat na snižování napětí maximálně na polovinu a jeho použití je na úplně jiný věci. Takže dělat s ním 1,5V z 12V je nesmysl, na to jsou Step Downy.
Igore, šermování semestrama, titulama a pánabohem si vetkni laskavě za klobouk. Taky nějaký mám a nikdy mě něco podobnýho nenapadlo používat jako zdůvodnění. Za svojí celoživotní praxí jsem už viděl tolik titulovanejch, kteří byli pro praktickej život zcela nepoužitelní, ba přímo nebezpeční jak uplatňovali svý teorie do praxe. Neříkám, že se to zrovna týka tebe a tohoto případu ale pokud rozporuješ to, co si reálně odzkouším a odměřím na stole, tak co na to říct.
Vlastně už nic, s tímto tématem končím. Ivan má Twina MVVS vyřešenýho, já FS 160 AR už několik let a tak nevidím důvod se v tom dál rejpat.

... no ... tak najprv skusim poopravit text ktory tu pises, a to tak ze asi myslis preco je napetie na zatazenom akumulatore nizsie ... nie preco klesa pri vybijani ... lebo preco klesa pri vybijani s vnutornym odporom vela spolocneho nema ..

takze pokial myslis preco ma zdoj s nejakym vnutornym odporom pri zatazi nizsie napetie je sice sposobene vnutornym odporom a mas pravdu ze to by asi kazdy elektrotechnik mal vediet, ale dovol mi poznamenat ze poslednych 6 stran tohto vlakna s tym nema skoro nic spolocne, tu nejde o to ze to napetie klesne ale aky vplyv ma ten odpor na samoregulaciu vyhrievaneho vlakna, co je este stale lahko "domaknutelne" ale ako to vyzera pri PWM teda rozhodne "automaticka" znalost nie je ... teda aspon dufam, lebo ja som to napriamo nevedel, musel som torochu "kalkulackovat"

No ja by som mohol napisat to iste o tvojom odporucani nieco si najprv nastudovat ... ale neurobim lebo lebo som dostatocne slusny aby som niekoho niekam posielal nieco vopchat niekam, hlavne v situacii ked upozorni na moj ulet a zjavnu teoreticky aj prakticky peukazanu chybu. Neviem co si si na stole prakticky vyskusal a odmeral, v kazdom pripade PWM 1:10 pri 10X napeti to spravne nie je, mas to tu zdovodnene aj teoreticky, aj odsimulovane aj sedliackorozumove, povazol by som to za uzavrety pripad. Len upozornim na dve veci - studovat si ma posielal ty, ked ti napisem ze mam nastudovane posles ma niekam ... tak co si o tom mam mysliet? a co si vlastne cakal ze urobim az si to poctivo dostudujem?

na rozumnom fore by som ocakaval rozumnejsiu diskusiu ... a zatial tych 8 stran slo v celku dobre, tak by sme sa toho mohli drzat

Rád přijmu tvoje vysvětlení tohoto jevu. (Zatím jsem vystačil s teorémy Nortona a Thevenina, které mně utkvěly kdysi v paměti)

Edit: hledal jsem nějakou podporu na netu a našel jsem m.j. třeba disertační práci na téma - Metody odhadu stavu nabití Li-Ion akumulátorů. Vypíchu jen 2 věty z kapitoly Metoda založená na měření změny vnitřního odporu článku:
"Tato metoda se anglicky nazývá Batery Internal Resistance (dále jen BIR) a využívá pro určení stavu nabití článku změnu jeho vnitřního odporu. Ten se mění v průběhu vybíjení akumulátoru (nejvíce však v koncové fázi vybíjení akumulátoru) a zároveň roste se stářím akumulátoru. Metodu je tedy možno využít pro zjištění blížícího se podpěťového limitu akumulátoru a zjištění stáří akumulátoru."

Já nepochybuji o tom, že proces vybíjení a samozřejmĕ taky stárnutí akumulátorovych článků zvyšuje jejich vnitřní odpor.
Ale pokles jejich napĕtí se určitĕ nedá zdůvodnit jen pouze tím. Protože jak jinak mi zdůvodníš to, že napĕtí vybitých článků je nižší než nabitých i bez výraznĕjší zátĕže, teda naprázdno mĕřené vysokoohmovým voltmetrem?

_________________
Neviem byť stručný :(, ale mnohé myšlienky sa dvoma slovami povedať nedajú :)

Tak tohle sis mohl odpustit, opravdu.
Aby v tom Igor nebyl sám, tak já mám zrovna tak 2 semestry z teoretické elektrotechniky, a po jednom z silnoproudové elektrotechniky a elektrických mĕření, dále už jen předmĕty týkající se slaboproudu. Taky ve své diplomce jsem se hodnĕ zabyval jak PWM tak PFM, ale ani ne tak z hlediska výkonových parametrů jako spíš co se týče spektra, vzniku harmonických, přenosového pasma a rušení.
Nebyl důvod to sem psát, protože mne nikdo nevyzýval abych si to dostudoval.
Jistĕ, titul není patent na rozum a je dost takovych, co si úctu za nĕj ani nezaslouží, nebo ho dokonce získali podvodem (viz ty plagiátorské aféry našich politiků). Ale odmítám Tvé tvrzení, které de facto hází všechny studované do jednoho pytle s pár podvodníky. Rozhodnĕ to, co zmiňuješ, neni pravidlo spíš naopak. Ale taková tvrzení, stejnĕ jako akceptace plagiátorů, snižuje hodnotu titulů všech, tedy i tĕch, kteří je získali poctivým studiem a prací. Takže tohle fakt resolutnĕ odmítám.
Osobnĕ si myslim, že jsem svůj titul Ing. ziskal zcela zaslouženĕ a jakékoli narážky tohoto typu jsou podle mne přinejmenšim neslušné. Krom toho, časem se nĕktere znalosti zapominají a potřebuji oživit, objevuje se i spousta nových vĕcí, ktere je třeba nastudovat, aby človĕk udržel krok. Ale neni možné držet krok se vším, tak se nebojim zeptat. Nehraji si tedy na vševĕda a tam, kde cítim jisté mezery se rád poučím od jinych. Nicménĕ vždy se snažím přijit vĕci na kloub.
Protože i já mám své zkušenosti s takovymi, co maji ke každému problému tzv. "průmyslovácky přístup", tedy sázeji na axiomaticka moudra a nezkoumaji do hloubky podstatu problemu a ani o to nemaji zájem (jsou tací i s VŠ diplomem). Prostĕ tak je to učili a tak to je a nemá cenu o ničem diskutovat, tečka. Totiž ani experiment, zmĕření nĕčeho na stole, nemusi vyplodit jednoznačnĕ správné závĕry. Při hodnoceni výsledků se musí počítat i s různými faktory, které mohou mit vliv na výsledky, nebo dokonce možnými zcela odlišnymi principy.

A ani si nejsem jist zda má Ivan, nebo já taky, toho Twina už opravdu vyřešenyho.

_________________
Neviem byť stručný :(, ale mnohé myšlienky sa dvoma slovami povedať nedajú :)

Já nechci nic zdůvodňovat. Jen jsem chtěl doložit, že můj výrok, že Ri s vybíjením článku roste, není blud. Že je tam vlivů víc, není v rozporu s mým vyjádřením.

Jistĕ, není to blud.
Ale já musim souhlasit s Igorem, že Ty do toho teď vplétáš tento jev, který s tím, co tady řešime v idealizované variantĕ, prakticky nesouvisí. My přece neřešime (zatím) co se stane se systémem přižhavování, když se jeho zdroj dostane na hranici vybití. Při posuzování vlivu Ri napajeciho článku nás zajímalo jen to, jaký bude jeho vliv na efektivitu té zaporné zpĕtné vazby vlivem teplotné zavislého odporu vlákna svičky při napájení z tvrdého napĕťového zdroje. Pochopitelnĕ, ideálni stav je když je Ri -> 0, co však v praxi možné není a tak je s tim taky nutno počítat.
Že to Ri v procesu vybijeni poroste je fakt, stejnĕ tak i to, že napĕtí článku klesne nejen kvůli růstu jeho Ri ale hlavnĕ z důvodu elektrochemických procesů v něm probihajících. Dále se musí uvažovat vliv přechodového odporu konektoru kontaktu svíčky, odporu kabelů a v neposlední řadĕ i odporu spínacího FETu v sepnutém stavu, který to přižhavování zapíná/vypíná. Tim vším jsme se doposud nezabývali a zatím zkoumali jen idealizovaný model, kde Ri članku je sice nĕjake, ale dostatečnĕ malé a konstantní. A jsme si vĕdomi toho, že jakýkoli seriový odpor v obvodu napájení svíčky bude tu teplotnĕ-odporovou samoregulaci intenzity žhavení jen a jen kazit.

_________________
Neviem byť stručný :(, ale mnohé myšlienky sa dvoma slovami povedať nedajú :)

Divný přístup. Já bych to viděl přesně obráceně. Z důvodu elektrochemických procesů roste Ri a proto se taky měří a bere v úvahu. A jinak jsem popsal zkušenost z vlastní "tvorby". Myslím, že v mých vyjádřeních je vše. Když píšu, že to pracovalo s "konstantním jasem" svíčky v rozsahu napájecího napětí 8-12 V, tak je jasný, že s nižším napětím baterie (a stejně tak při vyšším proudu svíčky při ochlazení vlákna), musí být pomocí ZV prodloužen čas připnutí zdroje (střída nebo dnes duty cycle). Je jedno co pokles způsobí. Když člověk nehledá problémy, je to pro praktické použití docela snadná úloha. Ochlazení vlákna jsem vůbec v úvahu původně nebral, protože při napájení napěťovým zdrojem si "řekne" o větší proud automaticky, jen je třeba držet napětí na svíčce. Vyřešeno kdysi a selským rozumem...
Hledal jsem to odpoledne v garáži, ale nenašel, vyhnala mě taky zima, asi jsem to při úklidu už zahodil.

Nevidim dovod riesit chemiu zrovna v tomto vlakne. Ale este raz napisem (mozem aj 2x 5x) ... hovoris o veciach ktore nemaju vobec ... este raz VOBEC ziadny suvis s riesenym problemom tu v tomto vlakne. NEMAME ziadnu umelu spetnu vezbu (tu elektronicku o ktorej hovoris), pozri si zapojenie toho regulatora a ked myslis ze tam nejaka spetna vezba je, tak si ju prosim ukazat ... mame len tu ktora vznika zmenou teploty vlakna, rec ide o dvoch seriovo zapjenych svieckach a vplyve odporu jednej (ako sucast odporu zdroja tej jednej) na teplotnu stabilitu tej druhej a ako sa da pripadne pomocou PWM zrazit napetie a aky to ma vplyv sase na tu teplotnu stabilitu.

Zhavenie so spetnou vezbou sme vyriesili v jednom alebo dvoch prispevkoch zdzd mam pocit v paralelnom vlakne, nie je nijaky dovod tu a teraz opakovat vyriesene

Neviem ci som tie reci na ktore reagujes dobre pochopil a fakt sa mi to nechce ciatat a nenasiel som lepsi quuating ako toto ... ale

ak je tu niekde teoria ze napetie na baterke klesa len preto ze jej odpor stupa tak pre tych co by mali tendenciu tomu verit tak je to dost ulet a ako dokaz uvadzam zase quote od VT a to ze predsa to napetie sa meni aj naprazdno, ked vnutorny odpor nema ziadny vplyv .. samozrejme to napetie sa meni z dovodu chemickych zmien (polarizacneho napetia) v baterke a pri zatazi k tomu pada PLUS zmena vnutorneho odporu, takze menia sa dve veliciny ekvivalentneho zdroja - aj napetie aj vnutorny odpor (presnejsie minimalne 2 lebo detailne vyrieseny nahradny zdroj bude este zlozitejsi vdaka difuzii, kapacite elektrod atd), ale ako sme povedali toto nie je problemom twinu tak PROSIM neriesme tu nezmysly (nezmysly pre toto vlakno)

Tak to se omlouvám, ale netušl jsem, že se tady probírá konkrétní schéma (a nevidím ho ani teď). Domníval jsem se, z několika posledních stránek, že se jedná o úvahu "jak na to prakticky". Klidně moje příspěvky smaž.

ale ved my s tebou suhlasime ze spravne urobena spetna vezba je OK, uz som ti to pisal, neni dovod mazat ... keby to niekoho napadlo alebo myslel ze sme proti

a schemu nemame, mame plosak tak 5 stranok dozadu

Tak konečně tu "protiargumentaci" chápu (taky jsi mě mohl upozornit dřív), ale jestli myslíš tu zelenou destičku , tak tu asi bude nejlepší, pokud nevyhovuje, zahodit.
Ještě dodám, pokud by moje příspěvky byly pro někoho inspirací a protože si opravdu neumím představit návrh něčeho bez úvahy o vlastnostech napájecího zdroje (i když uznávám, že příklad vybíjení baterie jsem zrovna dobře navybral), tak bych si dovolil upozornit na opatrnost a řádné dimenzování spínacího prvku při použití zdroje s malým Ri. (Já jsem max. spínací proud ještě omezil malým odporem z mosazného drátu, pro sichr a zpomalení dalších dějů).