Podélné seřízení bych dal kolem dvou stupňů, tedy VOP v nule (osa trupu), křídlo +2°.
Osu vrtule dolů a doprava - úplně přesně to asi nebudeš předem vědět, dal bych 3° dolů a 2°doprava.
Z hlavy teď nevím, jak to mají řešeno, vše se dá doladit podkládáním hlavice, ale čím víc budeš předem "připraven" alespoň hrubým seřízením, tím lépe.
Ono je to pak dost vidět - tedy pokud necháš vše v nule a pak dodatečně hodně podkládáš.
Je dobré vyřešit vyosení tak, aby vycházelo ze středu motoru (krytu), pak bude zadní část trubičky výše a více vlevo od středu.
Na křídlech nastav menší negativ vlevo (2mm), větší vpravo (4mm).
Směrovku vyos doleva, cca 2mm.
Pokud dodržíš těžiště, pak by to mělo jako základ vyhovovat.
Nejdřív model zaklouzej do mírné levé klesavé zatáčky, popřípadě natoč pár otáček, aby vrtule nebrzdila a točila se. Ale ne víc než pár.
Až to doladíš, pak zkus třeba 100 otáček, hoď to v mírném levém náklonu, v horizontu. Měl by pokračovat v mírném levém klesání.
Přidávej otáčky, měl by se chovat stejně, jen bude stoupat (podle natočení).
Pokud se vzpíná, potlač osu (podlož nahoře) a naopak. Pokud letí rovně, podlož vpravo a opačně.
Podle typu lze doladit výchylky různě - někdo má samostatné ovládací plochy, jinde nakrucuješ nad sálavým teplem (ne ohněm!) a nebo dýcháš a překrucuješ.
Tolik jen narychlo v kostce - seřízení vlevo-vlevo.
Opačné se používá také, jen méně. To je výhodnější, ale choulostivější na odladění.
Zkus YouTube, jsou tam videa - maxfliart a další. Dej třeba Hodek a od toho už najdeš odkazy dál.
A nenech se odradit, pokud uvidíš, jak to jiným létá a tobě ne - to je normální