Samokřídlo SUPER RAY
K Vánocům mi moje polovička chtěla udělat radost a mohl jsem si přát stavebnici letadla. Už dlouho jsem toužil po samokřídle a proto moje volba padla na SUPER RAY, které prodává PECKA. Zaujalo mě totiž, že samokřídlo je rozebiratelné a že součástí stavebnice tohoto samokřídlo je FPV kamera a vysílač obrazu.
Hned po Vánocích jsem začal se stavbou. Trup je konstrukční, díly jsou vcelku obstojně vyřezány v třívrstvé, místy neslepené překližce. Nebylo mi z návodu jasné umístění kamerky a vysílače obrazového signálu a tak jsem zkoušel různá umístění. Logicky jsem tímpádem uohýbal drátek od napájení kamerky. Studiem všech návodů , včetně těch anglických ke kameře i letadlu, jsem přišel na pro mě neobvyklou věc, totiž, že kamerka je napájena 5V a vysílač je na 12 V. O těžiště jsem se začal zajímat dost pozdě, až když jsem měl slepenou kostru trupu a vlepené nosníky v křídlech a v trupu trubky nosníků křídel. Přišrouboval jsem motor a vložil akumulátor 2300 mAh. Zjistil jsem, že těžiště podle návodu lze dodržet pouze po přidádání příďové zátěže 100g k pohonnému akumulátoru. Samokřídlo by tak vážilo skoro ¾ kila ! S hrůzou jsem zjistil, že podle údajů na krabici to je správně. Všechno kontroluji na internetu a tak na You Tube jsem vysledoval na videích starých asi 5 roků, že tam mají „těžké“ kamerky Go Pro. Tak proto ten krátký čumák.
Zkontroloval jsem polohu těžiště výpočtem v programu a vyšla mi hodnota o 15 mm jinde, než uváděl návod. Naštvalo mě to a posunul křídlo o 80 mm dozadu - o rozteč spojovacích nosníků, Vlepil jsem další třetí trubku jako pouzdro nosníků posunutého křídla. Letadlo dostalo dlouhý čumák a těžiště se dostalo do polohy podle návodu bez dovažování. První zálet jsem dělal bez opravené kamerky. Naštěstí. Šel jsem na louku, kde běžně létám a kterou nějaké svině rozryly. Místní myslivci se totiž vůbec nesnaží. No ale mrzlo a všechny drny byly jako skála. Hodil jsem samokřídlo a po krátkém kluzu dopadlo na zem. I když byl motor naplno, letadlo nejevilo snahu stoupat a letět. Začal jsem počítat škody. Hřídel motoru se zlomila. Vrtule se okousala o drn. Páka pravého serva včetně táhla a páky na křidélku zmizela v nenávratnu. Trup se umazal od bláta. Polystyren na náběžce křídla se nalomil. No hrůza!
Po zralé úvaze jsem se vykašlal na návod a pořídil silnější motor a větší vrtuli. Polohu těžiště jsem upravil vzad podle výpočtu ze vzorečku. Vyměnil jsem obě páky serv a páky křidélek a opatřil jsem je aerodynamickými krytkami sloužícími i jako ochrana před ulomením při přistání.
Teď už SUPERRAY létá. Létá velmi rychle, má dost tenký profil a klouzavost srovnatelnou s lepším padákem. Naučil jsem se ho házet za křídlo levou rukou, protože když ho hodíte za trup, tak vás vrtule sekne přes prsty, jako se to stalo mě. V návodu prostě není žádný návod jak startovat. Potvrdilo se mi, že mantinely mezi padáním na čumák a kmitáním letadla lehkého na předek jsou vzdáleny jen milimetry, měřeno posunováním akumulátoru 2300mAh, což je u samokřídel normální.
K dnešnímu dni jsem vylítal jen tři „baterky“ a jdu opravovat křídlo nalomené při přistání. Do příště již osadím kameru a těším se, jak budu koukat na letovou obrazovku mého FPV.
Pepa Stanko
|