Psal jsem o tom já.
I když naopak chemie byla vždy mým koníčkem, tak jsem si taky myslel, že je líh jako líh a to, co platí pro odvodnění denaturáku (tedy ethanolu), bude stejně fungovat i při methanolu.
Ale nefunguje, methanol s mnohými anorganickými solemi vytváří sloučeniny, nebo spíš jakési konglomeráty, zvané solvány. Takže ačkoli v ethanolu je skalice naprosto spolehlivě nerozpustná, tak v methanolu bohužel ano, i když opravdu jen trochu (palivo zůstává velmi lehce namodralé, to mě mělo upozornit, ale ja to bagatelizoval). Každopádně na to, aby se to pak vysráželo v motoru jako krystaly, i ta opravdu minimální rozpustnost naprosto stačí.
Navíc při těch teplotách, co panují v motoru, dochází i k nežádoucímu poměďování ocelových součástek.
Když začaly moje motory stávkovat a po rozebrání jsem zjistil příčinu (ucpané přefukové kanály krystaly CuSO4), tak jsem začal na webu intensivně pátrat jak je to možné.
A věru tu informaci nebylo lehké najít.
Teprve na ruské verzi Wikipedie o methanolu jsem našel o tom zmínku, záhy jsem zjistil, že to je i na anglické a německé mutaci. Bohužel ale na české nebo slovenské to není.
Taky jsem to nenašel v žádné základní, nebo středoškolské učebnici chemie (proč by tím děti zatěžovali, že), možná na VŠCHT ve skriptech se o tom učí, ale já chemii na VŠ nestudoval.
Mimo jiné jsem se na ruské wikipedii dozvěděl i to, že methanol reaguje s čistým hliníkem a slitinami, ten v něm koroduje. Takže i k čištění a odmáčení dílů motorů je lepší použít denaturák, než methanol.
I o tom jsem se přesvědčil až potom, co mi jeden blok starého motoru zešedl (a to ho stačilo nechat v té methanolové lázni jen přes noc).
Holt, člověk se učí celý život.
Takže vyžíhanou skalici lze celkem bezpečně používat pro odvodňování denaturáku (ethanolu), ale kdo by dnes z něj dnes míchal palivo, že.
Nikoliv však na odvodňování methanolu!!!