@MPml Když mám "dráty ke koncovce co nejkratší a s ohmicky co nejmenším odporem"
to jest Uzdroj hodně blízké Usvíčka(vlákno) a použitý kvalitní zdroj se slušnou dlouho i krátkodobou
stabilizací a přesností (minimální odchylky od 1.5 V) tak nechápu proč by mělo být řešení "Voráček"
jediné vyhovující, pokud nechám stranou jeho pískání ve slyšitelném spektru.

Přechod na vyšší kmitočty měničů umožněný moderními polovodiči má své důvody.
A pokud by mi chyběl zvukový projev více nebo méně zatíženého měniče, tak mohu doplnit
převodník napětí - kmitočet z napětí snímaného na jednom (krátkém a silném) přívodním vodiči.

Ale to už jsme hodně za hranou prvotního dotazu, který položil "uran".

Můžeš použít jakýkoli zdroj, co je zkratuvzdorný (musí trvale přežít zkrat - proud do zkratu by měl být nějakých 5A) , umí velmi dobře držet napětí (jak při zatěžování, tak při odlehčování) a ještě má na výstupu rozumný (vhodný) rozsah (tj. cca nějakých 0.8 - 2V - podle toho, jaké budou dráty k koncovce).
To nastavené napětí by to mělo držet opravdu dobře (třeba) v 0.05V, v rozmezí -20° +50°C
Rozumnou účinnost, měření proudu.
Z mého pohledu je akustický efekt nutný (chápu, že někdo, kdo natočí jeden motor 1x za rok a potřebuje na to dvě hodiny na tom nelpí - netuší, k čemu to je dobré).
No a teď můžeš zkusit najít konkrétní (měřením, ne klávesnicí nebo googlem) zdroj (zapojení) co tohle splňuje.

Jedno z možných řešení je popsáno v mém dřívějším příspěvku.

Kontakt z jazýčkového relé omotaný měděným izolovaným drátem patřičného průřezu. Stačí pár závitů, jedna vrstva drátu průměru aspoň 1mm. V součtu je to pár cm, odpor nula prd. Tu cívku do přívodu, ke kontaktu lze pak připojit cokoliv - mám tam piezo. Relé je přímo na plošňáku stabilizátoru.

Tu by som oponoval!
Žhaviaci prúd sviečky sa pri konštantnom napätí totiž značne mení v závislosti od teploty vlákna! A to je inak veľmi dobre, že to tak je. Keď je vlákno studené (napríklad zaplavené palivom), tak prúd môže vyskočiť kľudne aj na 6A, ak je sviečka v stave plného nažhavenia na oranžovo-žltú farbu, tak klesne k tým 2A, pri tenšom vlákne možno aj menej.

Takže ja by som odporúčal dimenzovať to na max prúd cca 10A. Ti 2A - to je žalostne málo, po preplavení motora to bude obmedzovať prúd a sviečka sa bude vysúšať strašne dlho.

Asi Ti ta hlava na krku príliš neslúži! Bez urážky, ale to na čom trváš, je zaužívaný omyl mnohých ľudí, čo potom presadzujú na žhavenie regulátor prúdu. To je ale totálny omyl. Porovnávať sviečku so žiarovkou je síce možné, lebo fungujú naozaj podobne, ale treba si uvedomiť hlavný rozdiel v tom, že vlákno v žiarovke sa na rozdiel od sviečky nechladí palivovou zmesou, no niekedy aj priam tekutým palivom. Preto tých 6W (aj viac) je naozaj dobrých vtedy, keď je motor preplavený, pomôže to rýchlo odpariť prebytočné palivo a hneď naštartovať. Ale ten elektrický výkon je tam len za studena, vlákno sa teda nespáli, lebo akonáhle sa rozžeraví, odpor značne vzrastie, prúd klesne a i ten elektrický výkon výkon takisto. Takže ak by prúd po rozžeravení klesol povedzme na 1,5A, tak výkon bude už len 2,25W, po naštartovaní, keď ho bude prihrievať ešte aj spaľovanie zmesi, teplota ešte trochu porastie, prúd tak klesne možno aj na 1A a výkon bude už len 1,5W.
O tom to práve je pri napäťovej stabilizácii žhavenia. Prúd neriešime, odporom vlákna sa reguluje sám a dobre.

_________________
Neviem byť stručný :(, ale mnohé myšlienky sa dvoma slovami povedať nedajú :)

Prvotní komentář MPml k akustickému projevu měniče "Modelář 1/1984, str. 21, Vojtěch Voráček RCK Praha 7":
"pwm je na vysokém kmitočtu, tak není (nebude) slyšet akusticky stav svíčky (suchá/ulitá)"
= Kmitočet se mění se zatížením měniče.

I když tam hlavně píská vinutí a jádro tlumivky navinuté v hrníčku s mezerou.
Mezerou se případně (zkusmo) nastavuje indukčnost tlumivky na minimální odběr nezatíženého měniče (Popis).
Funguje jako mezera u impulzního trafa (tlumivky) blokujících (včetně samokmitajících) zdrojů.

Způsob řešení pro použití toroidních jader mi není jasný. Asi se použije některá vlastnost s obdobnou funkcí.

V žádném případě proudu, ale napětí. Stabilizátor na 1,5V a natvrdo, dimenzovaný pokud možno aspoň do 10A. A svíčka si cucne kolik potřebuje bez ohledu na to zda je teplá, studená, či žhavící hlava. Většina Power panelů je nahovno, protože je konstruval někdo, kdo nepochopil jak zhavící svíčka a motory fungujou a zvolil regulovatelný stabilizátor proudu - v podstatě je to jen ničitel svíček.
Takže žádné "nevím", tohle je potřeba věděti!

_________________
Neviem byť stručný :(, ale mnohé myšlienky sa dvoma slovami povedať nedajú :)

Nič, ide len o to, že tu dávaš radu od boku (tie 2A), pritom evidentne o spaľovákoch toho veľa nevieš. A nezaškodilo by si zopakovať aj elektrotechniku, stačí Ohmov zákon z učebnice Fyziky pre 9. triedu ZŠ.

_________________
Neviem byť stručný :(, ale mnohé myšlienky sa dvoma slovami povedať nedajú :)

No a to je absolútne správne riešenie, pri tom si mal zostať, ale nedávať tu 2ampérové rady.
Schválne, meral si niekedy ako kolíše prúd žhavenia pri tom Tvojom jednom článku NiCd? Asi by si sa čudovál, koľkokrát je omnoho väčší než 2A a sviečka sa pritom nepáli?

_________________
Neviem byť stručný :(, ale mnohé myšlienky sa dvoma slovami povedať nedajú :)

@VTjr Zdroj konstantního napětí - Bylo to tu tolikrát, že to už i má hlava pobrala, před dost příspěvky I tak Ď

Zapojil jsem se do toho vlákna trochu pozdě. Při prvním příspěvku jsem si nevšiml, že to má už 4 strany, takže v něčem asi dost opakuji to, co bylo později už řečeno jinými, za co se omlouvám.
Ale je pravdou, že mě k tomu vyprovokovala ta dost bohorovná rada od sky59, že s 2A neudělá chybu. On na tom sice jaksi asi stále trvá, ale bohužel to neříká nic o kvalitě jeho rady, tedy, že je to prostě nesmysl.
A není se čemu divit, mnoho lidí nechápe jak fungují elektrické spotřebiče s nelineárním (nebo spíš parametrickým) odporem. Přitom ty jsou všude kolem nás (pravda poslední dobou už ubývají), jsou to ty obyčejné žárovky. A jak jsem psal, svíčka není v podstatě nic jiného, jen se nesmí porovnávat s žárovkou tak, jak to dělá sky59. Protože tu jde právě o to chlazení/nechlazení vlákna. Ale i obyčejná žárovka, kdyby odpor vlákna neměl pozitivní teplotní závislost a byl stejný rozžhavený jako za studena, tak by ta žárovka nepřežila jediné zapnutí. Však on ten Edison se taky nazkoušel různých materiálů, než takové vlákno našel, i když zpočátku to bylo uhlíkové vyrobené karbonizací z vlákna bambusu. Počítám, že tehdy na tavení wolfrámu nebyla technologie.

_________________
Neviem byť stručný :(, ale mnohé myšlienky sa dvoma slovami povedať nedajú :)

@VTjr
Nebudem sa vyjadrovat ku vsetkemu co si tu popisal, bola by to strata casu

Len jedno tajomstvo ti prezradim: pri 6A a 1.5V vlakno zmizne skor ako mrknes a je jedno ci je alebo nie je zaplavene, inak ja som este nemal tolko paliva vo valci ze by bola sviecka zaliata, ako to robite?!

Celkom iste by bola, lebo tie Tvoje nezmysly sa dokázať nedajú.

Práveže to nie je jedno, lebo celá podstata správneho žhavenia tkvie práve v tom.
A samozrejme, sviečka zaliata nebýva vždy celkom, ale stačí aj keď je intenzívne chladená aerosolom palivovej zmesi. Ale Tebe sa motor nikdy pri štarte neprechlastal? Veď to je celkom bežná situácia. Dokonca žhavík aj potrebuje mať pri štarte bohatšiu zmes. Ale na plnom zaliatí sa tá fyzika lepšie vysvetľuje, realita bude niekde medzi tým plným zaliatím a celkom vysušenou.

Ja Ti tiež prezradím tajomstvo: "Pri napájaní sviečky napäťovým zdrojom je známou veličinou len to napätie 1,5V, ale aký tam v danom okamihu potečie prúd - to známe nie je. Na začiatku možno 6A, možno trochu menej alebo aj viac a pozohriati možno len 1A."

No, ja sa predsa len pokúsim vyplniť Tvoje medzery v elektrotechnike, ale neviem či budem úspešný, možno to bude skutočná strata času.
Zhrniem to do 5 bodov.

1. Najprv si povedzme, čo je podmienkou toho, aby spotrebičom, teda vláknom sviečky pretiekol pri 1,5V prúd 6 A?
No, z Ohmovho zákona sa to stane iba vtedy ak odpor vlákna R = 1,5/6 = 0,25 Ohm. Tomu potom zodpovedá okamžitý tepelný výkon P = U^2 / R = 1,5^2 / 0,25 = 2,25 / 0,25 = 9 W
Predpokladajme, že takýto odpor má vlákno sviečky pri teplote cca 20°C.

2.
Na prepálenie vlákna je potrebná teplota > 2000°C. Ale na jej žlto-oranžové žeravenie stačí asi len 900°C.

3.
Ale bude odpor vlákna pri 900°C tiež iba 0,25 Ohm?
No nebude, bude asi 5-krát väčší, teda cca 1,25 Ohm. Nažhavenou sviečkou teda potečie prúd len 1,2 A a tepelný výkon bude len P = U^2 / R = 1,5^2 / 1,25 = 2,25 / 1,25 = 1,8 W, čiže tiež 5-krát, ale menší.
Ak by teplota vlákna narastala ešte vyššie (napríklad vplyvom naštartovania motora a ešte neodpojeného žhavenia, alebo v režime prižhavovania, čo sa celkom bežne používa), tak odpor vlákna vzrastie ešte viac a elektrický tepelný výkon ešte viac klesne. Však do teploty prepálenia > 2000°C je ešte dosť ďaleko.

4.
Takže pri napätí 1,5V jednoducho nie je možné dostať do žeravého vlákna 9W, len do studeného. Ale studené sa predsa neprepaľuje.

5.
Inéby to bolo, keby sme zvýšili napätie. Ak by sme chceli pri tom odpore žeravého vlákna 1,25 Ohm dostať cezeň taký prúd, aby bol na ňom tepelný výkon 9W, tak to by sa podarilo už pri napätí 3,35 V. Vtedy by tam pretekal prúd 2,68 A. Vidíš, len toľko, ale cez odpor 1,25 Ohm.

No a práve v tomto sú škodlivé power panely s prúdovou reguláciou (alebo ľubovoľné iné prúdové zdroje, napríklad aj 12V batéria s obyčajným predradným zrážacím reostatom).

Nastavíš na ňom podla Teba "rozumných" 2A a za studena pri odpore 0,25 Ohm to bude produkovať tepelný výkon len 1W. Sviečka sa bude pomaly žhaviť, ak je zaliata kvapkou paliva, tak len zdĺhavo vysušovať. Keď sa ale už vysuší a začne žiariť, tak tepelný výkon vlákna nebude klesať tak ako pri napäťovom zdroji, ale bude s teplotou neustále rásť, lebo prúdový zdroj sa bude vytrvale snažiť cez tú sviečku pretlačiť nastavené 2 A.

Ako to ten prúdový zdroj urobí?
No predsa jedine tak, že bude zvyšovať napätie (to je práve vlastnosť prúdového zdroja, jeho napätie sa mení podľa záťaže).

Takže pri vyššej teplote pri odpore 1,25 Ohm bude tepelný výkon už 5 W, a ta teplota môže rásť ďalej a ďalej. V závislosti na nastavenom prúde sa to asi niekde zastaví, kde sa ochladzovanie vyrovná a tým príkonom, alebo aj nie a vlákno zhorí. Ak nestihne zhorieť a do sviečky vletí kvapka paliva, tak v tej chvíli odpor prudko klesne, tepelný výkon takisto, lebo prúd bude stále ten istý, čo bude mať za následok opäť zdĺhavé vysušovanie a po vysušení zas prudké stúpanie teploty vlákna.
Úplnou tragédiou potom je, ak nedočkavý užívateľ potočí prúdovým gombíkom a mierne zvýši prúd povedzme na 3A, sviečka sa mu síce vysuší trochu rýclejšie, ale po rozžeravení a vzraste odporu na 1,25 Ohm tepelný výkon stúpne až na 11,25W, čo už asi celkom isto to vlákno prepáli.

Pri napájaní sviečky konštantným napätím so zvyšujúcou teplotou tepelný výkon naopak klesá (čo je veľmi užitočná vlastnosť), takže pri správnom napätí sviečka zhorieť jednoducho nemôže ani keby sa stále za chodu prižhavovalo. Pri zaplavení sviečky však tepelný výkon prudko rastie, čo napomáha jej rýchlemu vysušovaniu, zhorieť ale pritom nemôže, lebo vlákno je studené a ten výkon je intenzívne odoberaný výparným skupenským teplom tek kvapky paliva.

Tak chapito? Lepšie to už vysvetliť neviem.
Samozrejme tie čísla, čo som použil boli zvolené len ako príklad, v praxi sa zrejme budú mierne líšiť, ale princíp zostane nezmenený.

_________________
Neviem byť stručný :(, ale mnohé myšlienky sa dvoma slovami povedať nedajú :)

Ja to za až taký nezmysel nepovažujem. Vo väčšine prípadov, so zdrojom dimenzovaným na 2A, sa motor dá celkom úspešne nakopnúť.

@macil Nevím zda půjde o většinu případů, avšak v textu k žhavítko Voráček (Rosta2 - 15.06.2020 9:25)
Zmíněno: Svíčka Modela, odběr studené vlákno 1.2 A, nažhavené 0.8 A Patrně 1.5 V, a malý úbytek na přívodech
nastavuje se (s připojenou svíčkou) vzduchovou mezerou tlumivky TL.
Otázkou je na kolik nastavit (pomocí R6 0.1 Ω) velikost zkratového proudu. Např. lze nastavit cca Izkrat = 1.8 A
Za takových podmínek pak proud do 2 A stačí.

1. Jediný kdo tu koho urážel jsi ty. Rovněž slovník by jsi si mohl upravit.

2. ten následující krok potřebuješ hlavně Ty. Tvé chápaní věcí je mnohdy velmi divné. Jak techniky, tak vystupování.