Saper byl moje první ero . Když nepočítám vosu a podobné. Mám ve sklepě ještě krabici a šablony. Už jsem taky koukal na reikarnaci, ale výkres se nenašel.

_________________
Dareba

90% mozku je kapalina. Škoda, že u většiny lidí brzdová

Plán se dá sehnat, buď tady ho jistě někdo má, nebo i na Aukru jsem ho viděl. Každopádně je to řešitelné. A jestli máš jinak všechno, tak je škoda ho nepostavit.

_________________
***** Futaba T8FG Super *****
Hangár s podrobným popisem stavby mých modelů na osobních stránkách Jirkůf Blok = http://jirkufblok.blogspot.com
E-mail: pilot@ok-jmx.cz

.. kdybys dával ve škole pozor a nevyrušoval, věděl by jsi ,kde takový výkres visí ( u koho by mohla být uložena další krabice ,včetně origo výkresu , případně kde rostou stavebnice dalších podobných modelů od bývalé Igry. )

Já bych začal např.tu:
http://www.vekamodel.cz/volne-modely-kategorie-f1a/

Mj .některé zajímavé informace se dají objevit prostudování tohoto vlákna: viewtopic.php?f=22&t=42762

PS. jak to ,že Vosu nepočítáš??? To bys měl vysvětlit ... bo to je špica letající hmyzák.





veka1

Nebo tahle Vosička,... líbí? Ta by se dost blbě nepočítala ,co?


veka1

Tak tahle "VOSA" je fakt mazec. Pěkné.

Dobrý den kolego, tak s tímto modelem mám také svojí zkušenost. Bohužel jen jednu. Po půlroce stavby Sapera jsem byl s výsledkem nadmíru spokolený. Bylo to do té doby nejhezčí éro, které jsem postavil. Bylo mi v tu dobu 17 let a měl jsem z něj velikou radost - jenom chvilku. Po prvním hodu jsem ho lehce dovážil a s kamarádem jsme se rozhodli, že ho vytahneme na 50ti metrové šňůře. Bylo to naposled, co jsme ho vytahli. Saper chytil termiku a během hodiny byl pryč. Neměl jsem na něm ani doutnák a ani cedulku s adresou jelikož jsem nepředpokládal, že letové vlastnosti budou tak vynikající. Bohužel to je moje jediná zkušenost se Saperem 13 - opravdu úžasné letadlo, nádherný design a pohodová stavba. Jen škoda, že jsem ho viděl ve vzduchu jen jedno překrásné odpoledne.

Zdravím milovníky oprášených A1, 2... 3

Nedávno jsem dostal do vzduchu Andulku 2, postavenou před dvaceti a potaženou a dokončenou před deseti roky. Jsou tam dvě mikroserva Robbe (S,V), mikropřijímač Hitec HFS 05 MS a přijímačový akupak Graupner 120 mAh.

Start na gumicuku a následný let – to je paráda. Když je termika, jde to nahoru jak čínskej lampion. Ale problém je, že v některých momentech začne letadlo poskakovat, pravděpodobně cuká servo a potlačuje výškovku.
Na zemi jsem dosah zkoušel dostatečně daleko, všechno bylo ok. Ani i při zkoušce citlivosti ovládacích pák vysílačky a odezvy kormidel nebyl problém. Dělá to jen ve vzduchu. Naštěstí v blízkosti a níže nad zemí to přestane a přistává se s tím dobře – při větším natažení letadlo zpomalí, jako by mělo klapky nebo brzdy. Neměl někdo z vás podobný problém?

Tipuji, co by to mohlo být:

1) Přece jen dosah přijímače?

2) Rušení? (anténa je natažená od předku trupu vzduchem ke směrovce, ale veškerá elektronika je v ájedničkovém trupu dost nahuštěná u sebe - kabely, serva, Rx, baterka, pak ještě olověná zátěž... Vyzkoušel jsem to na různých místech, takže vnější rušení to nebude)

3) Vůle v táhle výškovky? (Přece jen má drátěné táhlo v trupu určitou vůli, která dovoluje "zakývat" kormidlem od nuly asi dva milimetry nahoru a dva dolů. Není to taková vůle, že by výškovka měla flutter, ale na fest to není a kývat se s ní dá. Napadlo mě, jestli to nemůže "zmást" servo při záběru)

Má-li někdo chuť reagovat, budu rád
Mějte se a letu zdar

Ahoj Davide,

Tento jev není nic normálního. Trošku bych si s tím pohrál a zkusil to pořádně doladit. Asi bych začal tou vejškovkou. Možná to tím je, možná né. K tomu bych se přikláněl v případě, že andula letí trochu rycleji než je její optimální rychlost a může se stát to co se stane. Výškovka začne poskakovat a tím že je éro na rychlosti, tak reaguje už na takovýto nepatrný pohyb na který by při menší rychlosti třeba nebyla reakce taková. Každopádně by tam vůle neměla být taková co píšeš.

A když by to bylo stejné, tak zkusit porovnat střeva v trupu. Mě se tohle stávalo v začátcích lítání s menšíma elektrama, kde byl nedostatek místa a vše bylo moc nacpané na sobě. Ale taky se to dá doladit.
Tak letu zdar

P.

Díky, perte,

zkusím nejdřív to táhlo, poněvadž je fakt, že se to projevuje víc po větru, když je model opravdu na vyšší rychlosti, než je pro ájedničku obvyklé. Plocha výškového kormidla (přidaného k původní pevné výškovce) je taky poměrně velká, jak se ukázalo. Takže tam můžou být přece jen nečekané síly.
Když to nebude nic platné, kuchnu hlavici trupu, kde je, bohužel, všechno pod přilepenými překližkovými bočnicemi, dole mám jen výstup na konektor baterky kvůli nabíjení. Laparoskopické operace do modelářství zatím, bohužel, nepronikly...

Pokud bude čas, přidám i foto (aspoň z mobilu), Andulka-rádiovka je docela sympatické letadlo.

D.

To věřím že Andulka-rádiovka je docela sympatické letadlo.
To je A-trojka nebo A-jednička? Joooo, kdyby tak v našich začátečnických dobách byla už taková možnost ovládání jako je tomu dnes. Možná ani netušíme jak by ty éra lítaly na RC. Ale ještě není nic ztraceno, vše je jen otázka času.
Letu zdar.
P.

Andulka je ájednička s rozpětím kolem 1200, odhaduju. Klouzavost má díky klenutýmu profilu moc dobrou, na koncích křídel mám poměrně velkorysý negativy (asi 4 mm), když se dá plná směrovka a naplno se přitáhne, nepadne do vývrtky, ale točí skoro na místě, jako pes, když si jde lehnout. To je dobrý v termice, nicméně poryvy ji zase snadno rozkývají příčně, takže když je nahoře divočina, musí se dost kontrovat. Je tedy postaráno o zábavu, a o to přece jde.

A kterou máš ty?

Tu "upgradovanou", dvojku. Na horním obrázku.

Nazdar Davide.

Skus si prostudovat upevnění výškovky na soudobých modelech F1A.
Např Michal dvořák z našeho klubu to má uděláno takhle:
http://www.f1a.info/models/f1a/md09/

Podobný systém ovládaní vop používam u své historické A2 Eagle, z roku 1964.
...výhodou je ,že vůle na vop je trvale kompenzována tahem poutací gumy a zůstala zachována i funkce determalizátoru ( nekdy se to hodí) .




veka1

Do mezery mezi středové žebra výškovy zapadá dvouramenná páka , která pohybuje "plovoucí" výškovkou , otáčející se kolem náběžné hrany. Rozsah výchylek je ca +-6mm.
Po přetrimování na plně přitaženo a následném přitažení na doraz, se páka dostane mimo čep procházející středovými žebry a dojde k nevratnému vyklopení vop ( determalizátor) .




veka1