Zdravím. Mám na cestě laboratorní zdroj a chtěl bych jej využít také k testování motorů, vrtulí a regulátorů u minimodelů. Postavil jsem si také přípravek na měření statického tahu vrtule. A teď ke zdroji. Asi jej nemůžu napojit rovnou k regulátoru protože jak jsem někde četl, při ubrani plynu rekuperuje směrem do baterky a to by mohlo zdroj poškodit, nebo se mýlím? Někde jsem viděl a nemůžu to teď najít že někdo použil sérii kondenzátorů připojených ke zdroji. Jakou by měli mít hodnotu aby to fungovalo? Nebo existuje nějaký jiný způsob jak to ošetřit? Jde mi o napětí odpovídající max 8,4V a proud do 5A. Díky za pomoc.

to jsem asi něco zaspal....rekuperace u nějakých malých reglů ? Možná u autíčkářů něco existuje u větších modelů.
To bych rád věděl, kterej to umí. Přínos "00-nic" navíc možnost další komplikace s přidanou elektronikou ...a větší rozměry. Z mýho pohledu nesmysl.

Ono je to trochu jinak. Nejedná se o rekuperaci ale napěťové špičky generované na indukci motoru při PWM regulaci.

Na takhle malé proudy postačí elektrolytycký kondenzátor nebo několik paralelně, kapacita několik tisíc mikrofaradů, co nejblíž regulátoru.

_________________
OK2WY

https://shop.jetimodel.cz/uloz/-7.pdf/?1674248846 viz strana č.2.
Jinak tenhle konkrétní regl neznám, ale znám jiné, a můžu potvrdit, že třeba když jsme na brzdě kdysi zkoušeli použít P230R51D, tak jsme ho hned 2x za sebou odpráskli - protože jakmile se objeví cizí napětí na výstupu (typicky třeba na brzdě - když se přejde z napájeného režimu do režimu, kdy brzdný DC motor naopak generuje napětí) tak je okamžitý záblesk.
První reklamace byla tak týden po zakoupení (takže to proběhlo hned a zadarmo). Druhá byla hned další den po opravě - a to už volali "co jste s tím zase dělali - jak se to stalo". Honza tehdy řekl, že to lehlo okamžitě poté, co se objevilo napětí z brzdy na výstupu zdroje - odpověď byla jasná - tohle ale není čtyřkvadrantový zdroj, takže to že to shořelo je logické a správné.
Tím akce tehdy skončila, Honza postavil pro tu brzdu nový zdroj svépomocí.
Od té doby byl klid.
Takže buď ten zdroj odolný JE a nebo NE. No a buď ten regl rekuperuje a nebo NE.
Regly co rekuperují (brzdí do baterky aby se to nemuselo vytopit v reglu) existují a i se běžně (z mého pohledu) používají (respektive používaly).

Zdroj je tento:

https://dratek.cz/arduino/51400-laborat ... -5a-2.html

Bude pro něj i jiné využití. Testování malých motorků a zkoušení např. při jakém napětí mi ještě pojede 1 článkový regulátor a jak se bude chovat bude jedno z nich.

S regulátory od DSYS pro DC motorky se jako ochrana proti přepětí dodávaly transily. Jejich připojení bylo popsáno v návodu. Po projit nabídky tranzilů (vzhledem k velikosti motorku, a napájecího napětí, by se snad vhodný bipolární transil našel) jako doplnění obvyklých odrušovacích kondenzátorů, z vhodné hmoty. Není od věci i doplnění elektrolytickým kondenzátorem (-ry) dle návodu DSYS. Nejlépe ty s nízkým ESR. U BLDC réglů a motorů odpadlo jiskření komutátoru. DSYS návod pro DC régl DDE70A, bipolární transil P6KE15CA _CA typy jsou Bidirectional Versions( _A jsou Uni = stejnosměrné) Diodes. Transient Voltage Suppressors Diodes Axial Leaded - 600W

Rekuperace regenerované energie je to vždycky. Když přerušíš proud do motoru, někam se ta kinetická energie roztočené setrvačné hmoty dostat musí. Dílem se spotřebuje na tření (ložiska, ztráty vrtule), dílem se vrací zpět (malá nápověda, každý MOSFET se v opačném směru chová jako dioda, z můstku se tak stane pro opačně tekoucí proud třífázový celovlnný usměrňovač) kde se dílem zmaří ve ztrátovém odporu vinutí, vodičů a těch body diod v MOSFETech, dílem se zpětně nabíjí kondenzátory v napájecích sběrnicích regulátoru a baterka. Průser nastane, když proud nemá kam téct (což je případ toho laboratorního zdroje), to letí napětí nahoru, nebýt to v reálném světě se všema ztrátama, letělo by k nekonečnu. Kondenzátor tomu pomůže, musí mít ale dostatečnou kapacitu. Dá se to spočítat, kinetická energie rotujícího setrvačníku je jedna polovina x moment setrvačnosti x druhá mocnina úhlové rychlosti, energie akumulovaná v kondenzátoru je jedna polovina x kapacita x druhá mocnina napětí na něm. Překmit tam bude vždycky, ale když nepřekročí maximální napětí některého z prvků v reglu, nic fatálního se nestane.

_________________
OK2WY

Běžné regulátory, které brzdí spínáním spodních MOSFETů v můstku, toho moc nevytopí, ty FETy pracují ve spínacím režimu a jejich odpor v sepnutém stavu je obvykle řádově menší, než odpor vinutí motoru. Většina tepla se vytopí právě ve vinutí motoru.

_________________
OK2WY

Pro zkoušení AC motorů jsem si koupil zdroj 5-15V/20A a vyzkoušel jsem na něm asi 10 různých regulátorů s mnoha motory. Napětí od 7V až do plného, které je asi 15,8V. Většinou ještě vložený elektronický Watmetr pro snadnější odečítání hodnot, který prodloužil přívod o dalších asi 20 cm. Proudy až po omezení zdrojem 20A. Zatím vše funguje a nikdy jsem nezaznamenal žádné nestandardní chování.
Pokud bych chtěl mít větší jistotu, přidám několik kondenzátorů s malým ERS ke konektoru pro testovaný regulátor. Ty by měly případné špičky omezit.

Igor

_________________
Taranis QX7, Quattro, Wendy, Classic EP, Decathlon Super, Hotwing 1200, Z-50 ŠAD

To je jasné. Ovšem tazatel měl na mysli rekuperaci při snížení otáček, tedy brždění motorem. A o to zde nejde. Tu jde o napěťové špičky z PWM, tedy špičky, které se objevují průběžně z principu spínání napájení indukční zátěže.

no nevím, je to spínaný zdroj. Jak se bude chovat záleží na tom jakou má spínací frekvenci, výstupní kondenzátor a pod. Na takové zdroje jsou kladné i záporné ohlasy, záleží od kusu.

A hlavně - uvědomuješ si, že k němu stejně ještě potřebuješ nějaký zdroj napájecího napětí 6 až 40V? To není zdroj na 230V.

co jsem se tak díval, tak ten zdroj je 723 + výkonová část.
Doma jsem si kdysi postavil něco podobného, a pokud se na výstupu objevilo napětí (obvykle když jsem ho používal jako nabíječku a vypnul dřív než jsem odpojil baterku...) tak okamžitě šla 723 do kytek... Nesnese když má na výstupu vyšší napětí než má na napájení.
Problém vyřešila jedna dioda mezi výstupní svorkou a vstupním filtračním kondenzátorem. Když se objeví napětí na výstupu tak je tím pádem i na vstupu a napájení 723 a ta se už nezlobí.

To jen tak mimochodem.

To bude asi "vlastnost" spínaných zdrojů. Já si tak odpálil PIHERNZ PC-35 a syn mi odpálil patrně ze stejného důvodu Graupner. Pozn. Odkazy jsou je pro dokreslení, o jaké zdroje jde.

Jak je to s BLDC (AC/brushed) motory? Indukčnost zůstala, průběhy lepší nebo horší aproximace sinusu, a možnost nastavení různých režimů jako brzda ... Navíc senzorové a bez senzorové typy. A asi trochu jinak 1) stojící motor se má rozběhnout, 2) už nějak běží 3) letecké převážně jeden směr otáčení 4) lodě auta obosměrná rotace 4a) před změnou se vyčká zastavení 4b) revers nevyčkává - možnost brzdění zpětným chodem
Bakalářská práce: Řízení 3-fázového BLDC motoru s možností rekuperace, 2019 "Obrázek 14 a) přímé paralelní připojení; b) paralelní připojení s DC/DC měničem, str.25"
Edit02 Vzhledem k možnosti nechtěného přerušení nabíjecího obvodu při nabíjení, nabíječky, které to nemají "ošéfované" (např. zmíněnou diodou v protisměru nabíjecího proudu) jsou na draka. Pokud není schéma, tak asi jde vymyslet postup testu, ano/ne který nevede k destrukci. Většina nabíječek co jsem koupil (nebo navrhl a sestavil) přerušení obvodu hlásí. Jak před tak i v průběhu nabíjení. Aby ochrany a hlášky byly funkční, tak pořadí zapojování dle návodu u těchto nabíječek, povětšinou bývá: 1. Zapni nabíječku 2. Připoj akumulátor. 3. případné nastavení parametrů 4. zahájení nastavené činnosti