Uhol nábeh alebo zmena odporu modelu (Funcub)

[ludicek]

Mne rodičia zakázali chodiť na modelársky krúžok, musel som ruštinu a ani tú si už nepamätám. Takže teóriu doháňam teraz

[Lněnička]

S mírným úsměvem ve tváři si dovolím připomenout, že stále a znovu existují, a jsou iniciativní, objevitelé slepých uliček, z nichž jim nezbývá nakonec než vycouvat.
Někteří to ale ani nepoznají, že jedou pozpátku.
Asi to tak taky má být.
Ať se daří všem leteckým modelářům to co si zamanou.
J.Lněnička

[mior]

A mohol by som poprosiť pána Lněničku - akožto leteckého guru - aby teda v nejakej rozumnej stručnosti objasnil, ako to teda s tým ťažiskom a vzpínaním modelu na motore je?
A s uhlom nastavenia takisto...
(hmmm, je mi jasné, že stručne to asi nepôjde...)

[Lněnička]

Prosit mě netřeba.
Jiná věc je, zdali já jsem ten, kdo by to měl a uměl stručně, gramotně a správně vysvětlit.
Jedná se zřejmě o více vlivů působících současně a bez znalostí rozměrů a například vzájemného postavení nosné a vodorovné ocasní plochy to asi není možné.
Mimo to se jedná o podélnou a svislou polohu těžiště a v návaznosti na to i úhel seřízení stroje. To je podmínka nutná k dodržení rovnováhy letu , nemusí být však dostačující.
Určitou neopomenutelnou roli zde sehrají zřejmě i profily křídla.
A asi to nebude všechno.
Takhle po internetu to neobjasníme. Lepší asi by bylo něco jako "učené hádání" po několik desítek minut (hodin) ve vhodném kolektivu.
Těmito několika řádky se nechci vykrucovat a ani nebudu vymlouvat.
Je ale potěšitelné, že o příčiny jevů provázejících pohyby létajících strojů v ovzduší, má upřímný zájem více stoupenců letectví, i když některé argumenty v diskuzích jsou pouze subjektivní.
J.Lněnička

[Jiri]

Zkusím napsat polopaticky ještě jednou základní principy, které jsme se my (o genraci starší modeláři) učili ještě na zmíněných házedlech.
To házedlo bylo třeba seřídit tak, aby letělo plynule, mírně k zemi. Na to (s určitým zjednodušením) můžeš měnit dvě veličiny:
Polohu těžiště (přidáváním nebo ubíráním závaží v rypáku) a nastavení výškovky, tj natahování (konec nahoru) a potlačování (dolů), čímž de fakto měníš úhel roviny křídla vůči VOP, zjednodušeně úhel seřízení.
Pokud tedy např. houpe, lze napravit buď přidánim závaží (těžiště dopředu), nebo potlačením (snížení náběhu). Zdánlivě je to stejné, ale ve skutečnosti zjistíš, že čím víc posouváš těžiště dopředu, je to stabilnější, ale hůře klouže, a naopak. Obojí pak má mez, od kdy to víceméně nelítá.
U větších modelů to platí stejně, tj pokud model normálně letí rovně, ale na rychlosti moc vzpíná, je příliš natažený a těžiště příliš vepředu. Proto se (zejména u větroňů jako jeden že zalétávacích kroků dělá zmíněný dive test.
A když k tomu přidáš motor, hraje roli ještě jeho potlačení, ale jinak stále vše řečené platí.

[robotmz]

ja mám za to, že ak "pritiahnem výškovku" tak uhol zoradenia sa nehýbe, pretože uloženie krídla a prilepená výškovka ostáva rovnaká.
Čo sa ale deje, že po pritiahnutí mi obtekajúci vzduch zatlačí chvost smerom dole, tým pádom sa čumák dvihne smerom hore a zmení sa uhol nábehu /uhol krídla voči rovine prúdenia vzduchu/, teda lietadlo ak má dostatočný vztlak ide smerom hore, ak klesne na pádovú rýchlosť tak sa buď zhúpne /ušaté termiky/, alebo začne vŕtať do zeme /štíhle krídla/...

[JardaRůžička]

Já bych zase řekl, že úhel seřízení se změní, protože se změní úhel nastavení výškovky. Podle mne se úhel profilu posuzuje podle tětivy, což je spojnice náběžného a odtokového bodu; ten odtokový se při pohybování výškovým kormidlem pohybuje nahoru a dolů, čímž se mění úhel tětivy (možná jsem nepoužil ortodoxně správných termitů...).

[mior]

ja mám za to, že ak "pritiahnem výškovku" tak uhol zoradenia sa nehýbe, pretože uloženie krídla a prilepená výškovka ostáva rovnaká.

Myslím, že hýbe. Predstav si, že namiesto klasickej výškovky máš plávajúcu, teda takú, čo sa hýbe celá, nielen jej kormodelná časť. Tu je zrejmé, že sa os zoradenia hýbe, či nie?
V prenesenom význame u pevnej výškovky s kormidlom sa vychýlením kormidla zmení koncový bod osy (čiary), ktorá definuje uhol zoradenia (nastavenia)...

Ale môžem sa mýliť...

[robotmz]

áno, pri plávajúcej sa hýbe, ale to je skôr špecifický prípad, nakoľko väčšina výškoviek je pevných.

Vlastne to je aj výhoda plávajúcej výškovky že ako jediná dokáže meniť uhol nábehu, ale zase pri zálete nevieš poriadne kde je neutrál...
Má oveľa vyššiu účinnosť, pretože sa pohybuje X krát väčšou plochou a takpovediac nie je tam ten odpor ako keď vyklopíš kormidlo pevnej výškovky...

edit: neviem či sa zohľadňuje u pevnej výškovky vychýlenie "kormidla" nahor ako zmena osi profilu, podľa mňa nie.

edit2: môj názor je, že uhol zoradenia /teraz hovorím o pevnej výškovke/ je daný /vypočítaný/ konštruktérom éra a uhol nábehu si neustále meníš pri lietaní podľa poveternostných podmienok a podľa toho, ako sa chceš hýbať vo vertikálnej polohe /stúpanie, klesanie/, motor, bezmotor.

[Jiri]

ja mám za to, že ak "pritiahnem výškovku" tak uhol zoradenia sa nehýbe/...

Ta domněnka ja mylná, ten úhel se mění, jak už tu zmínili předřečníci ;.).
U plovoucí VOP se ten úhel mění už od pohledu, to je snad logické. U VOP s klapkou zakřivením profilu ten taky úhel měníš. Pokud je profil symetrický, přímka vyjadřující jeho úhel jde jeho středem. Jakmile je asymetrický (což je i zakřivený), ta přímka se vychyluje - tak jak zvedáš klapku, tak vzadu nahoru. Velmi přibližně (spíš jen pro pochopení), pokud má klapka hloubku 1/3 VOP a VOP jinak profil rovné desky, tak si přímku vyjadřující nový úhel můžeš nakreslit jako spojnici náběžky VOP s 1/3 výšky konce zvednuté klapky.
Prohnutá deska má ale větší čelní odpor než rovná, proto je snaha konstruovat letadla tak, aby při optimálním seřízení měli VOP bez výchylky. Proto, když ti z optimálního seřízení vyjde potřeba klapky mimo neutrál, většinou se pak VOP (nebo křídlo) podkládá, abys to eliminoval a mohl srovnat do neutrálu.
Podobně jako lehce potlačená klapka se chová i nosný profil na VOP (ale to taky prakticky všichni kdo prošli házedly nebo volňásky znají).

[robotmz]

Ja presne chápem ako to myslíš, v tom mám jasno, lenže neviem či sa mení, alebo nie.

Ak má niekto sprasené uloženie krídla alebo výškovky a pre vodorovný let musí mať viditeľne pritiahnuté, tak to vlastne úspešne vyriešil a môže povedať, že však uhol zoradenia má správny?

- nebavím sa o plávajúcej výškovke, aj v mojom príspevku som uviedol citujem: ".... uloženie krídla a prilepená výškovka ostáva rovnaká...."
- pokiaľ viem, plávajúca výškovka nie je k ničomu prilepená....

[JardaRůžička]

".... uloženie krídla a prilepená výškovka ostáva rovnaká...."

Řekl bych, že právě v tom se mýlíš. Píšeš pouze o "prilepené výškovke", ale to je jen stabilizátor výškového kormidla. Její součástí, potažmo jejího profilu, je i ta část pohyblivá. Vychylováním se mění profil na zakřivený atd. viz můj příspěvek výše.

[robotmz]

Keď už tu blbneme so slovíčkami - áno, slovom výškovka myslím celú VOP - teda pevnú + pohyblivú časť.
Každopádne ak by som myslel plávajúcu výškovku, pardón VOP, tak napíšem to slovo plávajúca.

[igorb]

ono si treba hlavne precitat definiciu ... a kedze je to definicia tak pominie potreba o nej spekulovat alebo ju upodozrievat ze to blbnutie so slovickami ... je to DEFINICIA ... = zavedenie zmyslu slovicka ... na to ju mame aby sme vedeli o com ide rec ... definicia je nieco co sa NAUCI ... neukecava sa ))

... ale vidim ze je treba polopatistickejsie vysvetlit o co tu ide, tak rozvediem problem, lebo zda sa ze nedostatok zalietavacich shopnosti od vynajdenia trimov na vysielaci je priepastny a zvecsuje sa

takze to hazadlo, nejdem prilis vedatorovat, bude to aj tak prilis dlhe ... mame model (predpokladajme symetricke profily bez klenutia aby sme sa nemuseli zapodievat momentami) ktory optimalne priamociaro klze pri nejakej rychlosti V a zodpovedajucemu uhlu nabehu U ... ten uhol je dany potrebou vztlaku rovnajucou sa vahe (tiazi) modelu ... a je jedno pod akym uhlom klesa , vztlak je rovnaky ci model stupa alebo klesa alebo ide vodorovne (predpoklad ze nie, je klasickym omylom znova a znova opakovanym ... aj v tejto sekcii)

ten model ma niekde neutralny bod a tazisko povedzme 5% pred nim. Tazisko vytvara klopivy moment nadol ktory je kompenzovany nastavenim vyskovky ku kridlu. To je nas uhol zoradenia (serizeni). Ak sa takyto model vonkajsou silou rozbehne do letu prevysujuceho povodnu rychlost V tak takto nastavena vyskovka natoci model hore nosom a zvysi uhol nabehu U kridla a aj jeho vztlak ktory sposobi nerovnovahu sil a model sa dostane z priameho letu na let po krivke stacajucej sa nahor (vzpinanie)

zoberme ten isty model s tou istou V aj U ... posunieme tazisko dopredu na 10%, cize 2x dalej od neutralneho bodu a tym aj jeho moment v tom istom rezime letu bude dvojnasobny, mam tu istu rychlost a ten isty uhol nabehu, ale vyskovka musi vyrovnavat dvakrat vecsi moment taziska, takze zakonite bude ma uhol zoradenia o nieco vecsi ... teraz ak rozbehnem model rovnako ako ten predtym, bude sa vdaka vyskovke vzpinat daleko viac

zhruba na tomto principe funguje dive test a aj zalietavanie tych spominanych hadzadiel - kto skusil vie, ze ak ma hadzadlo ktore pekne klze tazisko prilis vpredu, tak po odhode urobi kudrlinku ... to iste hadzadlo s taziskom pris vzadu, poleti skoro rovno a rychlost strati skorej ako dosiahne vysku ... spravne zalietane hadzadlo pekne doleti spravnym polomerom do velkej vysky, a az tam vytrati rychost

teraz nas zaujima co s tym ma motor ... motor doda energiu podobne ako odhod hadzadla, takze model sa zacne vzpinat ... to vzpinanie po zapnuti motora sa da vyriesit sklopenim motora dole. po pridani by sa model chel vzpinat pretoze u stabilneho modelu je tazisko vzdy pred neutralnym bodom a dodanie energie zvonku vzdy vyusti do vzpinania, potlacenie motora ho moze vyrovnat ... a podla predchadzajuceho, cim je tazisko viac vpredu, tym bude potrebne vecsie potlacenie ... navyse u modelu s podvesenym motorom (hornoplosnik) ktoreho tah sam o sebe vytvara momet dvihajuci cumak hore

ten klopivy moment potlaceneho motora a zvysusjuca sa ucinnost vyskovky sa vyrovnavaju zhruba dobre s % tahu motora, ale nie uplne ... az doladenie tohoto, pripadne ine "nedotrimovatelnosti" je vhodne kompenzovat mixami

... ako hovorim treba nastudovat ako zalietat model, toto vlakno nemoze obsahovat vsetky postupy, toto je len mala cast a este k tomu len v jednej osi ... takze studovat a nevymyslat vymyslene

[robotmz]

Dúfam, že si nereagoval na mňa, pretože so všetkým čo si napísal súhlasím, nakoľko som sa nedozvedel nič nové.
Samozrejme že vztlak nie je závislý od toho, či model stúpa alebo klesá ale okrem profilu krídla a uhla nábehu závisí na rýchlosti VOČI vzduchu, nie zemi... /ale hovorím, asi si nereagoval na mňa/...