Délka tětivy křídla?

[honzaop]

Zdravím,

chtěl bych požádat zkušenější kolegy o vysvětlení, jak ovlivňuje délka tětivy křídla letové vlastnosti.
Jestli je pro pomalejší a klidný let vhodná kratší tětiva a větší rozpětí, nebo naopak, za předpokladu, že plocha křídla by vycházela stejně?
Jaké jsou letové vlastnosti křídla, které bude mít rozpětí 200cm a tětivu 20cm, nebo rozpětí 120cm a tětivu 33cm, plošně jsou stejné?

Díky Honza

[HavelAircraft]

Tohle nelze říct tak jednoznačně
Ve své podstatě délka tětivi ovlivňuje reynoldsovo číslo (Re). Dle tohoto čísla vzhledem k profilu najdeš poláru profilu a z ní vyčteš součinitel vztlaku. A dle toho počítáš vztlak křídla.
Součinitel vztlaku ti tedy přímo ovlivňuje letové vlastnosti.
Předokládám že to co jsem zatím napsal ti nepomohlo.
Pro rychlost letu je důlžité plošné zatížení a volba profilu křídla
Obecně to ríci nejde. Když vezmeš konkrétní profil křídla můžem se o tom začít bavit.

[kocour]

Moje odpověď nebude asi docela kvalifikovaná. Na výkony modelu má vliv víc věcí. Re je důležité a při velké hloubce křídla (tetivě) bude Re podstatně větší a dosažené hodnoty vztlaku a odporu (při nekonečném rozpětí) příznivější. Ale na koncích křídla vzniká indukovaný odpor - tedy přetlak zespodu přechází do podtlaku nahoře a vzniká řada vírů. Tento odpor při letu na max. souč vztlaku dělá asi 2/3 celkového odporu, u malé štíhlosti víc, při velké míň. Proto je snaha indukovaný odpor omezit. Velkou štíhlostí při stejné ploše mám zase nízké (tedy špatné) Re. Takže vhodná délka tetivy (a tedy Re) je kompromisem. Větroně mají velkou štíhlost - tedy pokud létají blízko mnimálky, u rychlých větroňů (svah) to zase není tak důležité. Obří větroně můžou mít štíhlost velkou, protože i tak je délka tetivy dostatečná. Čím menší model, tím bývá štíhlost menší, protože Re by mělo zůsat v nadkritické oblasti. Ten indukovaný odpor se může snížit i jinak (winglety, zúžení na koncích atd.), ale vliv štíhlosti je rozhodující.

[LV]

Zdravím,

chtěl bych požádat zkušenější kolegy o vysvětlení, jak ovlivňuje délka tětivy křídla letové vlastnosti.
Jestli je pro pomalejší a klidný let vhodná kratší tětiva a větší rozpětí, nebo naopak, za předpokladu, že plocha křídla by vycházela stejně?
Jaké jsou letové vlastnosti křídla, které bude mít rozpětí 200cm a tětivu 20cm, nebo rozpětí 120cm a tětivu 33cm, plošně jsou stejné?

Díky Honza

V podstate a zjednodušene ak sa bavíme o obdĺžnikovom pôdoryse...
-čím väčšia hĺbka krídla tým väčší odpor.
-čím väčšia hĺbka krídla (pri rovnakej % výške profilu) tým väčšia stavebná výška a jednoduchšia stavba nosníku
-čím väčšia hĺbka krídla tým "výhodnejšie" Re
-čím väčšia hĺbka krídla tým menšia štíhlosť a tým menšia kĺzavosť.

[HavelAircraft]

LV-
1-Nemáš pravdu pokud zvětšíš hloubku můžeš i zmenšit odpor záleží jaké bude obtékání křídla a to ti právě určí polára profilu podle Re tohle je docela reálně pravděpodobné
2-ano je jednodušší stavba vyššího nosníku
3-při stejné rychlosti je výhodnější Re na profilu s hlubším profilem
4-Opět nemusí být pravda právě kůli změně obtékání profilu
http://airfoiltools.com/airfoil/details?airfoil=n2415-il
Dole na polárách je to jasně vidět. Při Re 50 000 je jasně vidět výrazné zhoršení parametrů oproti Re 100 000
http://airfoiltools.com/airfoil/details?airfoil=n6409-il tady je to ještě extrémnější

Ať honzaop napíše přesnější informace podle kterých jde posuzovat křídlo pak se máme o čem bavit

[honzaop]

Díky pánové za vaše zkušenosti.
Nemám na mysli konkrétní křídlo, jen nad tím přemýšlím, co by bylo lepší postavit pro mé další éro a tak nějak jsem se zasekl na hloubce křídla.
Spoustu teorie o profilech, obtékání, vztlaku apod jsem na netu našel, ale význam hloubky křídla v porovnání k rozpětí ne.

[HavelAircraft]

Křídla většinou bývají i konstrukční problém a řada kompromisů které navrhne konstruktér daného letounu. a obecně se o křídle opravdu bavit nejde.

[igorb]

Díky pánové za vaše zkušenosti.
Spoustu teorie o profilech, obtékání, vztlaku apod jsem na netu našel, ale význam hloubky křídla v porovnání k rozpětí ne.

Tak skus nehladat vplyv hlbky kridla, ale "stihlost" ... najdes toho daleko viac, ale obecne plati ze stihlost zmensuje indukovany odpor, ten je linearne zavisly na stihlosti, takze ak mas ten isty model v tom istom rezime, tak pri rozpeti 1m a hlbke 10cm bude indukovany odpor nejaky a pri pol metrovom rozpeti a 20 cm hlbke bude indukovany odpor 2 nasobny ... takze ako bolo spomenute takmer vzdy mensia hlbka bude horsie klzat ... zaroven sa menia aj vlastnosti kridla ako maximalny vztlak, indukovany uhol nabehu a vlastnosti okolo kritickehu uhla nabehu (velka stihlost presada ostrejsie)

velkej stihlosti brania konstrukcne problemy ako spomenul LV a mechanika letu je tiez ovplyvnena velkym rozpetim (zotrvacnost, nerovnaka rychlost obtekania atd)

takze obecne stihle kridlo dostane eroplan ktory sa pohybuje na vysokych koeficientoch vztlaku (vetron, dopravak) ... malu stihlost dostane eroplan u ktoreho na ekenomike bud nezalezi, alebo sa nepohybuje v rezime ked je indukovany odpor velky (cize ked lieta s nizkym koeficientom vztlkau = rychly s malym plosnym zatazenim) alebo ho limituju vlastnosti stihleho kridla (sportak, akrobat)