Rychlost větru - odvaha

[JFV]

Naprosto souhlasím, už se mi párkrát stalo, že jsem čekal na moment, kdy vítr trochu zeslábne, abych mohl přistát. Nahoru to fakt není problém

[Hoki]

Naprosto souhlasím, už se mi párkrát stalo, že jsem čekal na moment, kdy vítr trochu zeslábne, abych mohl přistát. Nahoru to fakt není problém

Zas úplný bezvětří taky nemusím mít. Na závodišti je sranda při větru tak 2-3ms. Dá se to, ale je turbulentní přes topoly. Na otevřeném letišti kolem 5ms. Chce se to nebát a učit se vítr a prostředí znát. Těch bezvětrných dnů moc nebejvá během roku.

[Mti]

... Těch bezvětrných dnů moc nebejvá během roku.

... staci propadnout svahovemu letani a najednou vlastne porad nefouka. :-/

[Hoki]

... staci propadnout svahovemu letani a najednou vlastne porad nefouka. :-/

To jsem slyšel od kamaráda, když jsme vyrazili na malej svah za Pardubicema a foukalo 5-6ms. Já měl termického větroně o R-1500mm a letěl jsem to poprvé a to jsem si zapáčkoval. No a on brblal, že je to prd a nenese to. Že to chce kolem 10ms aspoň.

[TomasC]

A to jsi lítal ve větru i když jsi se souvrat učil? Samozřejmě, pokud už prvek umím, tak vítr jeho provedení dodá jinou dimenzi, a o závodech nemluvím. Pokud se teprv prvek učím, tak raději za klidného povětří - ale tak to mám já, jiný se to může učit (a naučit) i v nárazovém větru.

To právě dost těžké posoudit. Když jsem se učil sestavu, tak jsem v počátcích prostě těžký prvek vynechal a šel dál, postupně jsem přidával, jak jsem se to doučoval.
Taky je těžké posoudit, už umím. Tohle mi na akrobacii právě přijde super, že je ta cesta vlastně nekonečná. Nikdy to neumím dokonale.
A taky je rozdíl létat nějaké obraty jen tak a celou sestavu. Totiž když se neučíš jak jdou věci za sebou a uhlídáš se aby ti letadlo nevyletělo zcela bokem, tak je to jen o dotáhnutí přesné geometrie. A právě tam do toho promluví vítr.
Aby byl přemet s bočním větrem opticky kulatý, tak se musí na páčkách zaletět sakra šišatý. Jde taky o to, to moc nepřehnat.

Něco se ve větru trénuje lépe než v bezvětří, třeba vývrtka.

[BoŠ]

To právě dost těžké posoudit. Když jsem se učil sestavu, tak jsem v počátcích prostě těžký prvek vynechal a šel dál, postupně jsem přidával, jak jsem se to doučoval.
Taky je těžké posoudit, už umím. Tohle mi na akrobacii právě přijde super, že je ta cesta vlastně nekonečná. Nikdy to neumím dokonale.
A taky je rozdíl létat nějaké obraty jen tak a celou sestavu. Totiž když se neučíš jak jdou věci za sebou a uhlídáš se aby ti letadlo nevyletělo zcela bokem, tak je to jen o dotáhnutí přesné geometrie. A právě tam do toho promluví vítr.
Aby byl přemet s bočním větrem opticky kulatý, tak se musí na páčkách zaletět sakra šišatý. Jde taky o to, to moc nepřehnat.

Něco se ve větru trénuje lépe než v bezvětří, třeba vývrtka.

Měl jsem na mysli úplný začátek nácviku prvku - můj postup u letadel i vrtulníku je: simulátor, bezvětří nebo mírný vítr, normální počasí, extrémní počasí. Prostě pokud si zažiju normální páčkování při provádění prvku (uvědomím si při tom, v jaké poloze je letadlo, a jak reaguje na jednotlivé zásahy do řízení), tak pak jsem schopen provádět i korekce vlivu prostředí. Stejně tak se prvně (možná je to špatný postup) učím jednotlivé prvky, teprve poté se je snažím vázat do sestavy - ale podotýkám, že jsem mizerný akrobat, jak u vrťasu, tak u letadel. Chtělo by to více a metodičtěji trénovat, ale holt modelařina není jediným koníčkem. Ale i přes malé pokroky mě to baví, a to je hlavní.

[Hoki]

Měl jsem na mysli úplný začátek nácviku prvku - můj postup u letadel i vrtulníku je: simulátor, bezvětří nebo mírný vítr, normální počasí, extrémní počasí. Prostě pokud si zažiju normální páčkování při provádění prvku (uvědomím si při tom, v jaké poloze je letadlo, a jak reaguje na jednotlivé zásahy do řízení), tak pak jsem schopen provádět i korekce vlivu prostředí. Stejně tak se prvně (možná je to špatný postup) učím jednotlivé prvky, teprve poté se je snažím vázat do sestavy - ale podotýkám, že jsem mizerný akrobat, jak u vrťasu, tak u letadel. Chtělo by to více a metodičtěji trénovat, ale holt modelařina není jediným koníčkem. Ale i přes malé pokroky mě to baví, a to je hlavní.

Přesně tak a ve všem. Takhle nutím žáčky, začít postupně a pomalu, ale vše. Žádný že vítr nechce umět, stejně nebude v tom lítat.
Taky rád akrobatím, ale jen tak pro sebe, baví mne to a nikdy to nebude 100%. Na to už jsem starej. Mně stačí, když to je docela podobný tomu, jak to má vypadat. Pak přidávám další figury - klasické. 3D nee