Ako sa zmenia vlatnosti modelu, ak ho dvojnásobne zväčším?

[Atto]

Nemáš, PROSÍM, takých obrázkov viac?
Alebo odkaz (link) na takéto obrázky pre rôzne profily a rôzne uhly nábehu.

Vďaka, už netreba.
Našiel som nejaké videá, kde je to ešte oveľa lepšie viditeľné.

[YenyaKas]

Tak pošli odkazy, ať to nemusíme hledat taky.

[Atto]

Tak pošli odkazy, ať to nemusíme hledat taky.

Jo!

Symetrický profil:
[youtube]https://www.youtube.com/watch?v=OvpE8Z2X6BI[/youtube]
[youtube]https://www.youtube.com/watch?v=k32zixCt9iE[/youtube]

Prehnutý (nesymetrický) profil:
[youtube]https://www.youtube.com/watch?v=Png0fnG0b_U[/youtube]
[youtube]https://www.youtube.com/watch?v=lluwGk-UWio[/youtube]

Všetko, vrátane plochej dosky:
[youtube]https://www.youtube.com/watch?v=3_WgkVQWtno[/youtube]

Ostatné:
[youtube]https://www.youtube.com/watch?v=xEJcNVBTaNQ[/youtube]
[youtube]https://www.youtube.com/watch?v=6UlsArvbTeo[/youtube]

Za pozornosť stojí skutočnosť, že prúd vzduchu, ktorý "obíde" krídlo zhora a ktorý ho obíde zdola, sa nedelí zásadne pred nábežnou hranou krídla, ale podľa uhlu nábehu to môže byť o dosť nižšie alebo aj vyššie. Bližšie k stredu priemetu profilu krídla na svislú "stenu".

[kope]

Před nějakou dobou jsem narazil na webu na prezentaci, která se zabývala návrhem modelů. Mimo jiné tam bylo uvedeno, že pro hmotnost, plochu rychlost platí následující vztahy:
váha se změní ve stejném poměru jako třetí mocniny rozpětí
plocha (celého modelu) se změní ve stejném poměru jako druhé mocniny rozpětí
rychlost se změní ve stejném poměru jako druhé odmocniny rozpětí
potřebný výkon motoru se změní ve stejném poměru jako 3,5 mocniny rozpětí

Takže když model, který má původně 177 cm rozpětí a váhu cca 3,2 kg postavíme s rozpětím 2,5 m (to je příklad, který tam byl uvedený, jen jsem změnil inche na cm a libry na kg) tak by mělo platit, že u zvětšeného modelu váha bude cca 9 kg, plocha celého modelu bude 2x větší (=např 2x tolik barvení), rychlost vzroste o 20%. Přičemž u té rychlosti není uvedeno, jestli se jedná o "maketovou" rychlost, o pádovku...

Z vaší zkušenosti - jsou ta čísla alespoň trochu reálná?

[jakub37]

Něco podobnýho se tu už řešilo.
viewtopic.php?f=126&t=84400

[TomasC]

Takže když model, který má původně 177 cm rozpětí a váhu cca 3,2 kg postavíme s rozpětím 2,5 m , tak by mělo platit, že u zvětšeného modelu váha bude cca 9 kg, plocha celého modelu bude 2x větší (=např 2x tolik barvení), rychlost vzroste o 20%. Přičemž u té rychlosti není uvedeno, jestli se jedná o "maketovou" rychlost, o pádovku...

Z vaší zkušenosti - jsou ta čísla alespoň trochu reálná?

Rozhodně ten přepočet, že tam bude 2x větší plocha sedí. Ostatní bude záležet na konstrukci. Teoreticky by seděla i ta hmotnost 9kg, ale to by vyžadovalo, aby všechny díly zvětšily lineárně a to nebude pravda.

[dudaj]

Před nějakou dobou jsem narazil na webu na prezentaci, která se zabývala návrhem modelů. Mimo jiné tam bylo uvedeno, že pro hmotnost, plochu rychlost platí následující vztahy:
váha se změní ve stejném poměru jako třetí mocniny rozpětí

to nesedí ani náhodou.
1m akrobat postavím v pohodě 1,2 kg , ale 2 m nebude 1,7 kg ani omylem.
Dle mne i 4 mocnina bude málo, ale bude odpovídat spíš.

[jyrry]

Ehm... myslím že by se to mělo poopravit, neb to bylo nešikovně napsané a pak i nesprávně pochopené.

Objem se zvětšuje se třetí mocninou rozměru.

kostka A má 10x10x10cm je litr vody a hmotí 1kg.

kostka B má 20x20x20cm a kostek A se do ní vejde 8, hmotí tedy 8kg.

kostka B má tedy 8x větší objem než kostka A a to je 2 na třetí krát...

A tedy 1m/1,2kg akrobat zvětšený na 2m, tedy 2 krát, může mít hmotnost 2 na třetí krát vyšší, tedy 1,2x8 = 9,6kg. A to už je dooost těžký dvoumetrový akrobat, ne?

[igorb]

váha se změní ve stejném poměru jako třetí mocniny rozpětí
...
1m akrobat postavím v pohodě 1,2 kg , ale 2 m nebude 1,7 kg ani omylem.

to by ma fakt zaujimalo uplne ze zo zvedavosti ako sa da k tomuto dospiet

[dudaj]

to by ma fakt zaujimalo uplne ze zo zvedavosti ako sa da k tomuto dospiet

A k čemu ? Dals k sobě dva opačné názory dvou lidí a čekáš , že někdo uhodne na co se ptáš?

[jyrry]

... čekáš , že někdo uhodne na co se ptáš?

Myslím že to vím. Proto jsem taky dal ten můj příspěvek s kostkama A a B

[dudaj]

A tedy 1m/1,2kg akrobat zvětšený na 2m, tedy 2 krát, může mít hmotnost 2 na třetí krát vyšší, tedy 1,2x8 = 9,6kg. A to už je dooost těžký dvoumetrový akrobat, ne?

Teď už naprosto nerozumím .

myslels 2x (1,2na třetí) ? to je 3,456
nebo (2x 1,2)to celé na 3tí to je zase 13,824

Každopádně sim Aerofly přepočítává hmotnosti automaticky a tam se to spíš blíží hmotnosti polovičního modelu umocnit na čtvrtou . Teda akrobatu.
ostatní jsem nezkoušel. Ale moje stíhačky zvětšené na dvojnásobek vychází ještě znatelně těžší v praxi (1,7 kg 120 dlouhá a cca 9,5 kg 240 cm dlouhá) takže orientačně bych se spíš přikláněl 4 mocnině při dvojnásobném zvětšení.

[dudaj]

to by ma fakt zaujimalo uplne ze zo zvedavosti ako sa da k tomuto dospiet

už tě asi chápu.

asi jsem viděl za roh

[VTjr]

Rovnako ako aj Igora ma Tvoja úvaha (aj tie posledné) veľmi prekvapila a chvíľu mi trvalo kým som pochopil, že tých 1,7kg si dostal ako 1,2kg na tretiu.
Kope to napísal celkom správne a zrozumiteľne (v tom s Jyrrym nesúhlasím, že by to bolo napísané nejako nešikovne), takže chyba je na strane prijímača, resp. čítania s pochopením.

Dokonca hneď po prečítaní Kopeho príspevku som ho tu chcel pochváliť, že to tu tak ucelene zhrnul (z časových dôvodov som na to pozabudol, tak to robím teraz).
Ja sa už dlho riadim týmito koeficientami, keď niečo zmenšujem/zväčšujem, teda najčastejšie iba porovnávam rozličné modely, ich váhy a motorizácie.
To s tým výkonom motora, tú 3,5 mocninu, to som cítil skôr intuitívne, že motoru treba pridať viac.
No ešte zložitejšie to bude ak by sme potrebovali pri škálovaní rozmerov voliť nie výkon, ale objemovú triedu - to sa asi bude značne rozchádzať pri 2T/4T ako aj žhavík/benziňák - na to treba mať ešte ďalšie koeficienty. Nehovoriac o tom, že s rastúcim objemom motorov sa ich merný litrový výkon vždy znižuje. Teda v priemere, štatisticky, inak sú samozrejme rôzne výnimky hore/dole, ale v zásade je to fyzikálne dané.

[VTjr]

V súvislosti s poslednými príspevkami, som si prečítal skoro celé vlákno, aby som si oživil o čom to bolo.

No a mal som polemiku s Miorom, zakladateľom vlákna, že či 8-krát výkonnejší elektromotor bude aj 8-krát ťažší.
Ja som tvrdil, že áno, on, že nie.
Ak by sme ale predpokladali rovnakú mieru sýtenia jadra, tada aj rovnakú účinnosť, tak asi na násobný výkon musíme dodať násobné množstvo železa jadra a medi vinutia toho motoru. Na tom pri rovnakých materiáloch asi moc neušetríme, ušetriť sa dá na obale, hriadeli, ložiskách, ale za cenu horšej mechanickej pevnosti, ale aj na lepších magnetoch a železnej zliatine plechov s vyššou permeabilitou. I keď stav presýtenia je asi daný skôr počtom atómov, teda hmotou.
Ale výhodou elektromotorov oproti spaľovákom je to, že sa dajú krátkodobo preťažovať často aj na násobky menovitého výkonu. To u spaľovákov jednoducho nejde, alebo len za cenu značných úprav (napr. ladeným výfukom, či palivom s veľmi vysokým obsahom nitrometanu).
Takže si myslím, že práve táto možnosť preťažovania elektromotorov zrejme vedie k mylnej domnienke, že ten elektromotor môže byť ľahší. Za určitých podmienok zrejme áno (napríklad na pársekundový beh elektrovetroňa pri nastúpaní do termiky). Trvalejšie preťažovanie však môže ten motor zničiť, ak sa to preženie (ak rovno nezhorí vinutie, tak sa prehriatim môžu odmagnetovať magnety - a to som už zažil).

Inak, Mior, od začiatku vlákna uplynuli takmer 2 roky, možno by si nás mohol aj tu poinformovať ak ten Tvoj projekt so zväčšením modelu dopadol.