Oprava žhavící svíčky - historie, dnes asi blbost

[Leon]

pro XDana:
S těmi mnou zmíněnými CCCP naprostá spokojenost. Já bych ty desítky startů posunul ke stovce . .
Od MVVS 6.5 . . .do 15ccm . . ale už to je fuč, jiskřím . .
Asi to je i otázka materiálu. Při žhavení 2,4V ho bude asi i víc na tom vláknu . .např. . . nejsem motorář . .
Kolegové mi vyčítali, proč skoro furt na plnej plyn . . No na souvrat např jsem ho stáhnul . .

L

[BUBI]

Igor, nie vždy sviečka zhorí. A motor nezhasína na minutie p aliva ale znáša ho pilot. Čo teda na veci nič nemení.

[igorb]

nie vždy sviečka zhorí.

toto viem tiez prelozit do nasstiny ... manik doleti, odmontuje hlavu ze ju vymeni za novu a s neopakovatelnou radostou a prekvapenim zvola: "jeeeeej nezhorelaaaaa dam este jeden let" .. tak asi tak

[XDan]

Je pravda, že většina mnou užitých svíček byla již létaná, funglovky jsem měl 2. Ale obecně se žhavíky jsem létal spíše okrajově (okolo 100 startů) , mé zájmy směřují k homemade benzínům.

[BUBI]

Nespomínam si na takého. Ale mám podozrenie či nemyslíš náhodou mňa.

[igorb]

Nespomínam si na takého. Ale mám podozrenie či nemyslíš náhodou mňa.

NYJEEEEE

[BUBI]

NYJEEEEE

No, poznám e sa.

[Celeron]

Na RC-P a F3D jsem jako jeden z mála zhášel stříknutím paliva tlakem v nádrži přes 0,8 mm injekční jehlu namířenou do difuzéru sání. Takže lehkým přechlastáním. Nevýhoda byla složitější nádrž, jedna trubička do dna navíc. Většina vypouštěla tlak z odvzdušnění nádrže. Svíčka při přechlastávání vydržela spolehlivě celý závody, 3-5 letů. Ono v polovině 80-tých let najít MVVS svíčku, která s laděnou rourou na šestapůlce naladěný na 28 tisíc ot/min nefoukala kolem kolíčku byla docela loterie.

[VTjr]

Osobně mám (co se žhavíků týče) zkušenost, že svíčka dá max. pár desítek startů a vlákno je pak buď zdeformované, nebo přepálené. Proto mě zarazila její popisovaná životnost.

Tak to teda robíš čosi zle!
Ja lietam s desinou MVVS, predtým so sedemapolkou, alebo desinou Radugou s RC akrobatom a sviečka mi vydrží celú sezónu, co je cca 200 až 300 štartov. Potom ju mením, ale preventívne, pozriem na vlákno, vidím, že je už erodované, stenšené, tak dám novú. Preventívne mením aj ložiská motora každých 30 hodín - to je tiež raz za sezónu. Priliš stará sviečka s takým vláknom - to už sa prejavuje na chode motora (stabilita voľnobehu, prechody). Situácií, kedy sa mi prepalila sviečka za letu so nezažil veľa. Sviečka sa často zniči pri havárii. Alebo aj vtedy, keď sa použije teplá tam, kde má byť studená. Taktiež keď sa dá priveľa nitra a motoru sa nepodloží hlava, nezníži kompresia. A vylágrované ložiská kľuky zvýšenými vibráciami tiež môžu skracovať životnosť sviečky.

Ale ešte k tej životnosti v článku. Igor už napísal, ja dodám, že životnosť vtedajších výbrusov bola pár hodin, tak ta sviečka mohla byť doživotná.

[VTjr]

... jako jeden z mála zhášel ... lehkým přechlastáním...

No nevím, já to četl v článku v Modeláři od bratří Malinových, bylo to takový seriál o pyloňácích a tam to bylo, že se to prostĕ tak dělá, aby se nepřepalovaly svíčky. Měl jsem z toho dojem, že to tak dĕlají všichni.

[MPml]

Tak ešte dve poznámky.
Vlákno sa dá kúpiť v Safine ale cena kovov nehrá podstatnú rolu. Dve tretiny konečnej sumy tvorí výrobný proces preťahovania
cez kalibrované otvory na dosiahnutie potrebného priemeru

Spomenul som že si sviečky renovoval A Rachval. Kto nevie, tak to bol poľský motorársky génius. Asi by si nedával do rýchlika niečo nespoľahlivé. A robia to aj dnes iní poľský rýchlikári.

Jo, celkem na tom tažení PtRh nic není - teda kromě toho, že je třeba aby výsledek byl rovný (přímý), drát měl požadovaný rozměr a hlavně zůstal v kuse Možná by nebylo od věci si zkusit zjistit, z čeho obvykle ty průvlaky pro tažení jsou, jakou mají geometrií a jak se to vůbec dělá.
Btw, soused každou chvíli na dvoře taky natahuje šnůru na prádlo, nic se mu netrhá a má vždy za pár minut hotový.

[MPml]

No nevím, já to četl v článku v Modeláři od bratří Malinových, bylo to takový seriál o pyloňácích a tam to bylo, že se to prostĕ tak dělá, aby se nepřepalovaly svíčky. Měl jsem z toho dojem, že to tak dĕlají všichni.

Ne, všichni to nedělají.
Ti co mají akcie výrobců svíček zhasínají ochuzením (zavřením paliva), úplně nejlepší je ještě při tom přižhavit - aby svíčka nedostatkem paliva při tom zhasínání zbytečně netrpěla chladem až zimou.

[MPml]

pro XDana:
S těmi mnou zmíněnými CCCP naprostá spokojenost. Já bych ty desítky startů posunul ke stovce . .
Od MVVS 6.5 . . .do 15ccm . . ale už to je fuč, jiskřím . .
Asi to je i otázka materiálu. Při žhavení 2,4V ho bude asi i víc na tom vláknu . .např. . . nejsem motorář . .
Kolegové mi vyčítali, proč skoro furt na plnej plyn . . No na souvrat např jsem ho stáhnul . .

L

No, ono to chce tušit i jak to tenkrát bylo když Míla s Zdeňkem ten článek psali.
Celý to vzniklo kvůli přestavbám Letnejch, Ipro Ikarů a Alk od Kordy na žhavíky, protože na rozdíl od doby za války, v době kdy nastoupil soudružský blahobyt tak přestaly být k mání cívky a jiskřivý svíčky a navíc se sem tu a tam dostal jako inspirace nějaký Dooling a Arden.
Ty svíčky z toho článku byly totiž s obyčejným odporovým drátem s M10x1 a běhalo to podle toho jaký asi tak výkon ta Letná měla. Vlákno bylo z Kanthalu (ten tehdy tak nějak sehnat šel), že by tam správně měla být Pt (respektive PT"něco" se vědělo, tak se to tam napsalo.
Možná teda že nějaký (třeba jeden nebo dva kusy) s vláknem z PtIr tehdy v rámci amatérských výrob (fušek v fabrikách) vznikly, ale většina byla z konstantanu. protože platina byla strategický kov a socialismu velmi pečlivě hlídaný.
První skutečně slušně udělaný Pt svíčky byly jenom pro repre, od Pfeffera a to cca v době těsně před vznikem střediska - vlákno (pokud bylo pouze přerušený) se vracelo s starou svíčkou proti vyfasování nový svíčky (od Svazarmu).
Relativní blahobyt (že se to začalo dělat v serií a normálně prodávat) začal až když se udělaly tělesa v automatárně co byla v Gamexu (předtím bylo snad pár mašin nahoře na Rudolfovský proti Ripetu - Kroutl a spol.) a podařilo se prosadit, že PtIr je pro modeláře, nutností. První serie byly kolíkovaný (střední elektroda) a zasekaný (těleso), až pak později udělal Míšovo brácha malou bodovku a tak se ty kolíky a zasekávání opustily a začalo se konečně bodovat.
To fungovalo cca do 89, totální konec výroby těles pro Modelu v Budějcích byl s likvidací (spíš už před) tý automatárny v Gamexu někdy tak v roce 95 - 96.
V té době se už nějak pokoušeli dělat tělesa v Březince - sám jsem tam tehdy s Mirkem Rohlenů byl (odhadem tak 93?).

[zdzd]

Tak to teda robíš čosi zle!

Viděl bych to na žhavení powerboxem se stabilizací proudu. To by odpovídalo.

[VTjr]

sak to sme mali vsetci na svst (minimalne elektro a strojno) ... tahal sa drot z nejakeho na nejaky, mali sme lavicu s nejakymi 10 prievlakmi, zastruhas, pretiahnes a ked ich mas hotove 10 zmerias co bolo treba a mas dalsie labaky jajajakepakcopak

Tak ale ja som vyštudoval VŠDS (dnes je to ŽU, alebo UTC pre svet), elektrotechnický odbor Telekomunikácie (cha dnes by som si tam asi neškrtol, všetko je tam inak), ale fakulta bola Stornícka a elektrotechnická, z toho dôvodu do nás elektrikárov tlačili dosť veľa strojariny a zas do strojárov elektrotechniky. Ale to asi nakoniec nebolo nikomu na škodu, ale vtedy sme na to nadávali. Také labáky sme mali, ale vieš už sa nepamätám presne, možno som ich trochu odflákol. Robili sme v skupinách, už ani neviem, kto tie drôty preťahoval, možno asistent, už neviem, našou úlohou bolo aj tak vyhodnotiť tu zmenu merného odporu, asi len na to som sa sústredil, tu strojársku časť som zrejme považoval za vedľajšiu a tak mi to v pamäti príliš neutkvelo. Dnes ma to mrzí, že som si tú technológiu preťahovania lepšie neobzrel, ale vtedy išlo aj o čas, na VŠ sme boli stále v nejakom časovom prese. Takže to čo sa nemuselo, to sa ani nerobilo, teda okrem tých vecí, ktoré nás enormne zaujímali, tam sme robili aj veľa naviac. Asi tak.