Pokud máte chuť jen tak tlachat, tak tady je to správné místo... také sem budou admini přesouvat věci, které podle jejich názoru jinam nepatří.
Životnost vláken bude 31dní. Pokud se neobjeví nový příspěvek tak bude vlákno likvidováno.
Pravidla fóra
Pokud bude tlachání ve Smetišti zcela mimo téma modelářství, případně ohrožující pověst modelářství, bude příspěvek/téma odstraněno.
Životnost vláken bude 31dní. Pokud se neobjeví nový příspěvek tak bude vlákno likvidováno.
Nedávno tady řešil Woita jak potáhnout kus mědi měděnkou. Já potřebuji to samé akorát s titanem. Jak potáhnout titanový váleček oxidem titaničitým? Na wikině se píše že titan reaguje za zvýšené teploty s různými plyny, také s kyslíkem. Že by? Jinak já myslel, že ten titan je drahý kvůli tomu že je vzácný, a on je to asi sedmý nejhojnější prvek v zemské kůře. Drahá je zatím výroba, je poměrně náročná. Byly by z toho bezvadný námořní lodě, má to absolutní odolnost proti mořské vodě. Dosavadní lodě musej občas z vody na kontrolu trupu.
Asi to nebude zase taková švanda Wiki: Stroj se měl původně jmenovat RS-71, ale po přeřeknutí amerického prezidenta při jeho představení veřejnosti se ujalo jeho, později oficiální, označení. Spojené státy v době konstrukce stále nezvládaly technologii průmyslové výroby titanu potřebného k výrobě draku letounu. Proto byl titanový materiál nakupován zpravodajskou službou CIA, prostřednictvím nastrčených firem, od jediného výrobce – Sovětského svazu. Soupeř ve studené válce se tak paradoxně stal jedním z hlavních dodavatelů materiálu pro výrobu letadla zapojeného do soupeření proti němu samotnému.[7]
Pořád se učím létat rovně akobatickou cochcárnu a nejpomalejší pylony.
Ahoj, no závisí na tom co od toho chceš. Něco maličko oxidu tam je na vzduchu už samo o sobě. Pokud bych chtěl divný nedefinovaný bílý povlak, tak bych šel cestou oxidující kyseliny za horka a pak případně přežíhat na vzduchu. Pokud bys chtěl hezký povlak tloušťky desítek až stovek nanometrů tak elektrochemicky (anodizování Ti)- podobně jako eloxování hliníku. Pokud bys chtěl tlustý relativně homogenní povlak, tak nanesením alkoxidu, následnou hydrolýzou a přežíháním na teplotu podle v požadované fáze. Asi jsem toho na tebe vychrlil dost hodně. Pomohlo by ale kdybys napsal napsat jaké, nebo k čemu to má být. Jirka
Ahá, takže je nutné předem znát tloušťku vrstvy. Dovedlo mě to na Knife fórum, kde popisují tu anodickou oxidaci. Oni tu tloušťku udávají v desetimiliontinách milimetru ! Tak to jsem prozatím skončil, ten údaj nevím. Jo, sověti vyráběli ten titan na SR-71. V inertní atmosféře argonu, proti právě té oxidaci za zvýšené teploty. Neomezeně stálé jsou prý sloučeniny čtyřmocného titanu. Tomu bohužel aktuálně nerozumím. To jsou ty s příponou -ičitý? Z čeho se tedy vyrábějí ty vysokoteplotní součástky do proudových motorů jako třeba klapky na vektorování tahu?
edit: jo už to vidím. Každý titan je trochu zoxidovaný tenoučkou vrstvou. Proto jsou ty plechy na motorech zlaté a né šedivé.
Ahoj, Ani tak bych neřekl, ze potřebuješ znát přesně tlouštku vrstvy oxidu, jako spíš na co to potřebuješ a podle toho se zvolí technologie. Kovový titan je sám o sobě dost reaktivní a tak se na vzduchu okamžitě pokryje vrstvičkou oxidu. Proto jakékoliv (taveninové) zpracování titanu musí probíhat pod inertní atmosférou. Povrchová vrstvička oxidu je poměrně kompaktní a proto to dál za stálých podmínek nekoroduje. Pokud z nějakých důvodů potřebuješ vrstvičkou oxidu zesílit ( např. odolnost za vyšší teploty, chemická odolnost, tvrdost, vzhled, barva, biokompatibilita,...), tak je potřeba tomu nějak pomoct.
S obecným tvrzením, ze čtyřmocné sloučeniny titanu jsou neomezeně stále bych byl opatrnější, ale pokud máš na mysli oxidy titanu, tak by se to s výhradou k fázovým transformacím ( teplotní přechod rutil - anatas,...) dalo tvrdit.
"Desetimiliontina milimetru" je 1A ( Angström) = 0.1nm (nanometr). To je zhruba vzdálenost mezi atomy. Tloušťky povrchových vrstviček se budou pohybovat zhruba o řád výš, tj. jednotky nanometrů. V praktickém využití to ale budou, s ohledem na mechanické vlastnosti, spíš desítky až stovky nanometrů.
Z čeho se dělají trysky raketových motorů bohužel nevím, ale osobně bych u titanu předpokládal, že může být problém relativně malá tepelná vodivost. Jirka
Jinak já myslel, že ten titan je drahý kvůli tomu že je vzácný, a on je to asi sedmý nejhojnější prvek v zemské kůře. Drahá je zatím výroba, je poměrně náročná. 
Byly by z toho bezvadný námořní lodě, má to absolutní odolnost proti mořské vodě. Dosavadní lodě musej občas z vody na kontrolu trupu. 
! Tak to jsem prozatím skončil, ten údaj nevím.
To jsou ty s příponou -ičitý? Z čeho se tedy vyrábějí ty vysokoteplotní součástky do proudových motorů jako třeba klapky na vektorování tahu? 
