Fokker DR.1 strikes back (SE Aeronautics SE200)

[YenyaKas]

Co si myslíte o tomhle trojplošníku? Přečteno na leteckém serveru lidovky.cz:

https://www.lidovky.cz/byznys/revoluce-v-letani-americky-start-up-predstavil-letadlo-se-sesti-kridly-a-tretin.A210601_173625_ln_ekonomika_lihem
https://www.seaeronautics.com/

Je to asi spíš jen teorie, protože na několika renderech na jejich webu se liší směr wingletů (na obrázku výše směřují winglety dolů a na jiných nahoru), a taky hodně štěstí při homologaci dvoumotorového dopravního letadla, které letí s jedním motorem vypnutým.

No ale může teoreticky mít letadlo s tandemovým (dokonce trojitým) křídlem malé hloubky mít menší Cd než jednoplošník s nenosnou VOP? Může například další křídlo využít vír u konce křídla (tip vortex) dalším křídlem? Takhle od pohledu by mi přišlo zajímavé mít první křídlo dole, druhé ve středu, a třetí nahoře, ale tady to vypadá, že minimálně první dvě jsou zhruba ve stejné výšce. Plus ten motýl vzadu naznačuje, že ke stabilitě i tak ta tři křídla stačit nebudou.

Ale tak i jako model by to mohlo být zajímavé.

[RC_FB]

Prvotní nápad toho křídla (schválně jednotné číslo) asi nebude úplně špatně-hádal bych, že to bude rozvinutí směru úvah a principů, ze kterých se rodí křídla pro F3F a následně DS speciály. Už před 75 lety se došlo k závěru, že přímé křídlo je hraničně řešitelné v oboru rychlostí do 950-970 km/h. Těch chybějících 40-50 m/s do avizované rychlosti 1111 není problém s lineární obtížností, ale dost možná 80-90% celého problému dosažení takové rychlosti s přímým křídlem.

Křídla mají navíc docela malé rozpětí, takže interakce s widebody trupem bude, ehm, dost zajímavá. A tři samostatná křídla? Jakože indukované odpory tří přímých křídel se vzájemným ovlivněním budou stejné nebo nižší, než u jednoho šípovitého křídla v klasické koncepci? Trochu se obávám, že dokud platí naše současná fyzika, tohle se v reálném prostředí trvale nemůže dít.
Početně pro to podklad nemám, ale dovedu si představit, že v nějakých ustálených podmínkách může být možné umístit šikovně pojednané konce křídel do vírů křídla prvního, čímž se ušetří na indukovaných odporech. Ale co zbytek křídla za daných podmínek? O vlastnostech v dynamických podmínkách nemluvě.

Zaregistroval jsem informaci že nádrže by měly být v trupu-ale nahoře, nad kabinou cestujících. To mi připadá spíš jako easter egg černého humoru, než jako věc odůvodněná inženýrsky...

[HavelAircraft]

Caproni ca-60.
https://www.wikiwand.com/en/Caproni_Ca.60

Obecně ty čísla která udávají nesedí.

[Kuba78]

nezapomen taky dodat, ze to Caproni se rozpadlo na kusy uz pri prvnim letu v 18 metrech vysky

co se tyce toho SE projektu.. papir snese vsechno. Dulezite u techto navrhu neni az tak aerodynamika, ale tri hlavni veci:
1) vizualne co nejatraktivnejsi koncept, neco co tu jeste nebylo, aby to zaujalo na prvni pohled, pritahlo pozornost
2) zduraznit, ze to bude litat eko, bio, usetri se spousta paliva/co2/atd.. tedy ze to bude nejake takove to "udrzitelne letani" ale zaroven to bude desne ekonomicky vyhodne
3) po zajisteni pozornosti skrze prvni dva body podojit co nejvice investoru. mozna z toho neco bude, mozna ne, dulezity ze prachy budou v cudu.. cizi.

[Steve]

Caproni se rozpadlo, protože se zkušebním letem nepotkali na tvůrce a špatně naložili zátěž, takže těžiště jaksi ... nebylo OK.
Tím ale nenaznačuji, že by se to třeba nerozpadlo později a v jiné výšce.