Aerodynamika samokřídel

[TTTTTT]

Ano,ale to se týká samokridel bez směrovky. Ty negativy ji nahrazují. Je to ale méně efektivní a za cenu většího indukovaneho odporu

[TTTTTT]

Ano,ale to se týká samokridel bez směrovky . Správně navržené negativy smerově křídlo stabilizují . Jenže čím menší úhel náběhu a větší rychlost, tím větší stabilizační efekt . Zároveň zmenšují negativní směrový moment od křidélek, což by mohlo být pro tebe užitečné protože pak není potřeba tolik diferenciace křidélek která je samokridel problematická . To vše ale za cenu vyššího indukovaneho odporu.

[jyrry]

Ano, ale to se týká samokridel bez směrovky...

Však k těm už celou dobu směřuji, i v tom případě "Prcka" mám za to, že to bez směrovky půjde. A ani teď myslím že mu to moc neublížilo, abych se tím nějak víc trápil a zabýval.

Že to nejspíš jde, ukazuje tenhle v závěru podařený experiment.
[youtube]https://www.youtube.com/watch?v=MhkBc-Uvb1I[/youtube]

Vlastně Prcek i ta dvoumetrovka (oba se "směrovkou") byly jen odskočením od křídel bez svislých ploch, což jsou všechny moje předchozí stavby v tomto směru.

[TTTTTT]

Aha, tak to pak jo, ten tvůj třetí odkaz vypadal pěkně .

[TomasC]

Hodně zajímavé a dost nerozbitné. Ale je otázka jak moc to létalo po dráze kterou chtěl.

Zkusím to sepsat a tím si spíš než nějaký objev urovnat myšlenky.
Myslím, že pro prvotní pohled je potřeba rozdělit jednotlivé stability.

Podélná: tam si to pořešíme "správným" těžištěm a "reflexním" profilem (je jedno, zda profilem nebo přizvednutím elevonů). Když budu mít šíp, tak se mi trochu zvětší prostor pro správné těžiště.

Směrová: šíp a nebo směrovka. Případně více směrovek.

Příčná: vzepětí nebo šíp.

Už z toho je vidět, že se úplně nedá oddělit Směrová a Příčná stabilita. Když se si představím, že vybočí křídlo se směrovkami na koncích, tak to je snadné. Ale co se bude dít, když mám na křídle negativy a letím na nějakém úhlu náběhu.. Tak o tom si musím trochu popřemýšlet.



Ale co si pamatuji ze svahového kombatu, tak po srážce dvou samokřídel, se oba modely roztočí kolem svislé osy, velmi rychle se otáčení zastaví, čumák se natočí dolů. Srovnám od svahu, přitáhnu nebo odtlačím nebo si pro model dojdu. Ale to beru, že je extrémní a pro běžný model zbytečně moc stabilizované.

[Leon]

. . . namaloval jsem si svého času samokřídlo 1m

Použil jsem autostabilní profil E 182 tl 12% a negativy asi 1,5°. Na zádech lehce tlačím. Ale vš souvisí s rychlostí letu. Když jdu na minimálku a pak přitáhnu na doraz tak ero na placato klesá nebo má snahu se tak nějak otáčet. A ani s "vykoplou" směrovkou vývrtku nezaletím. A souvrat na vrcholu musí mít jistou rychlost a letět větší poloměr . .
L

[blesk]

Ta směrová jde udělat ještě "alá jyrry" rozštěpením křidélek, alea to stejný efekt jako šíp křídla. Teoreticky na přímém křídlu by to nemělo mít vliv a na záporném křídle to dokonce působí nestabilně.

[jyrry]

Vychytávky jsou všeliké, používá se to různě...

[TomasC]

Ta směrová jde udělat ještě "alá jyrry" rozštěpením křidélek, alea to stejný efekt jako šíp křídla. Teoreticky na přímém křídlu by to nemělo mít vliv a na záporném křídle to dokonce působí nestabilně.

To si ale zaměňuješ stabilitu za řízení. Model by měl být stabilní, alespoň trochu. Pilot v něm nesedí a tak z principu reakce přichází pozdě. Asi by šlo dohnat nějakou elektronikou, ale tomě nebaví


Když jsem si nad tím tak během večeře přemýšlel, tak mi nejlépe vycházejí dolu skloněné konce křídel. Nebo dát malé směrovky na konce křídel, ale s trochou geometrie k sobě.

[jyrry]

Trvale mírně pootevřené rozštěpné klapky - "odporové směrovky" - podle mě napomáhají obojímu.
Pokud se při točení vnější křídlo začne předbíhat před vnitřním, jeho aerodynamický odpor je větší kvůli vyšší rychlosti a to ho přibrzdí.
Když chci točit úmyslně, vnější křídlo odbrzdím (přivřu klapky) a vnitřní zabrzdím (klapky rozevřu víc). Funguje to, mám vyzkoušené.
Kopíroval jsem Jacka Northropa

... Asi by šlo dohnat nějakou elektronikou, ale to mě nebaví ...

Na 100%

[TomasC]

Pokud se při točení vnější křídlo začne předbíhat před vnitřním, jeho aerodynamický odpor je větší kvůli vyšší rychlosti a to ho přibrzdí.

Tak jsem si o tom taky přemýšlel. Ideálně když se to bude jen "nahoru". Pak se při urychlení i model nakloní a tím se propojí směrová a příčná stabilita.

[jyrry]

S příčnou stabilitou jsem problém neměl, jen při ladění těžiště to v krajní mezi vzadu trochu "upadlo", ale stačilo vrátit se o kousek dopředu a byl klid.
Co ale pozoruju, tak v zatáčkách zvlášť ta křídla bez svislých ploch tak trochu driftují, jakoby prokluzovaly do stran. Ale asi to tak mám dobře, o Jackových velikých křídlech jsem se to dočetl taky
A když pak má pokusník dostatek volných mixů (a trpělivosti ), tak se dá kvedlat všelijak
Tady chybí asi už jen mix plynu - přivření obou stran pro vyšší rychlost - a naopak brždění při přistávání - rozevření obou stran při přistávání

[youtube]http://www.youtube.com/watch?v=8PXpyPJGZNc[/youtube]

[HONZIK 22]

Uz se pomalu blizis k fly-by-wire Airbusu, u nej
systém nedovolí pilotovi přebrat úplnou kontrolu nad letadlem.

[jyrry]

Ani náhodou, řídím jen rukama a někdy i hlavou
Sice mám dva přijímače se "stabilizací", ale dlouhodobě v šuplíku
Spíš se učím jak využít jiné vhodné funkce v rádiu než jen zaplnit volné mixy...

[jyrry]

Ještě k tomu zkrucování rovného křídla, tohle je 100% Prandtl křídlo od Angelwing Designs: