Kuba78 píše:Myslim ze gyroskopicky moment “vrtule” pulsacniho motoru muzeme s klidem zanedbat, neb je cista nula
bingo A teď ještě naopak - jestli má ta velká a pomaloběžná vrtule v tom bublinkoletu nějaký vliv (jestli se nějak projeví, když motor bude a nebude běžet) na to jak se musí ten bublinkolet řídit.
Matko 33 bude asi hodně mladej, když neví že jsme kdysi lítali bez křidýlek a dokonce bez výškovky, řízení pouze jednokanálem směrovkou, která navíc neměla neutrál na přímej let ale jen pravou a levou výchylku až na doraz a nic mezi tím. A přesto s tím šel udělat přemet a u některých letadel dokonce sudovej výkrut. Tak a teď mudruj jak se jen směrovkou dělá přemet.
Jenze panove nezapominejte, ze ta era byla stavena s tim, ze nikdy nebudou mit plne rizene plochy a smerovka je maximum. Tomu odpovidala i snaha aby to ero bylo pokud mozno autostabilni. No a z toho vyplyvaly ty moznosti co s tim slo delat kdyz se kopne plna smerovka. Poslat na londyn neco pomalyho s velkym rozpetim a vzepetim tak by mozna smerovka taky stacila (no spis ne, motor nemel rizeny tah). Matko33 podle meho nazoru narazel na to, ze mu nejde do hlavy proc se to ridi jen zadkem kdyz cele to “letadlo” je vsechno mozne nez autostabilni, od polohy teziste, profilu, zadneho vzepeti, kratkych kridel apod. Ano, samozrejme ze to nemuze presne simulovat tim ze si bude ridit epp letadlo jen zadkem, ale aspon ziska predstavu, jakou kombinaci vychylek docili ceho. Zrovna dneska delal podobna alotria u nas na letisti jeden maly kluk se step onem.. to ma tez rizeny jen zadek a pri trose rychlosti s porsdnych vychylkach to umi i akrobatit.
V-1 určitě nebyla přirozeně stabilní jako jednokanálový větroň a nespoléhalo se ani na to, že během 20 až 30 minut dlouhého letu nedojde k přílišnému náklonu. Pokud se podíváme na schéma řízení střely, je patrné, že je zde pouze jeden hlavní gyroskop. Dva menší mají za úkol pouze tlumit oscilace v ose klopení a zatáčení. Magnetický kompas pomáhá udržovat azimut, což gyro dlouhodobě nedokáže. Jeden gyroskop je ale schopen dávat informace o úhlové odchylce pouze ve dvou rovinách... Němeční konstruktéři to vyřešili velice mazaně - osu otáčení kotouče gyra odklonili od podélné osy ve vertikálním směru a tím výstup gyra dává informace o pohybu kolem všech tří os, podle mého názoru toto funguje i jako mix. Chybějící křidélka jsou nahrazena jednak klonivým momentem od směrovky a také tím, že pokud gyro zaznamenalo odchylku ve směru klonění, byl poslán povel na zatáčku kontra, kdy křídlo vně zatáčky bylo obtékáno vyšší rychlostí, vyvozovalo vyšší vztlak a tedy došlo k vyrovnání náklonu. Výsledkem byla asi docela hadovitá trajektorie letu, ale to se týká obecně veškeré jednoduché stabilizace/řízení. Vzhledem k tomu, že se nejednalo křižující střelu, ale účelem bylo pouze dopravení výbušniny do cíle po přímé dráze, bylo vše podřízeno jednoduchosti výroby a ceně.
