Dotazy začátečníka

[TomasC]

Hodně jsem přemýšlel o tom, jaké návyky si udělá takový začínající pilot díky zjednodušení, jak o tom psal dudaj. Je to nepochybně pravda.

Na druhou stranu se domnívám, že to za to stojí. Letadlo bez křidélek bude lehčí, víc vydrží. Základní , přímo bych řekl "klíčovou" vlastností STEP ONE je, že dává začínajícímu pilotovi víc času, díky nižší rychlosti, na rozhodnutí. A také instruktorovi k odebrání vysílače a záchrany . Prvotní je naučení, že model se při letu na mě ovládá jinak, pokud má tohle ze simulátoru, tak to je ideální.
Vlastnost značné vlastní stability je také přínosem, protože je to "záchrana" a to dodá klid.

Asi by tedy bylo na místě, řešit okamžik, kdy přejít na další stupeň. Větroně s pomocným motorem, akrobata, atd... A ten okamžik moc neodkládat, aby nedošlo k zafixování těch několika jiných návyků než bude potřebovat dál.



Ještě se vrátím k faktoru času na reakce. Teď o víkendu jsem na jedné akci stál celý den u simulátoru a učil děti, tatínky, výjimečné maminky létat na simulátoru. Dospělé pominu a tak se podělím s výsledky testování na dětech.

Létali jsme na pomalém notebooku s nějakým historickým AeroFly Pro, promítáno na televizi. Ovladač v Modu 1, palcové držení. Jako model jsem vybral 16kg 2,25 metru Extru. Vždy jsem ukázal jak se ovládá motor, náklon křidélky, náklon VOP a otáčení SOP.

Dětem by zřetelně lépe vyhovoval MODE 2. Odhaduji, že to mají naučené z ovladačů XBox atd. Rozhodně stojí za úvahu.
Kvalitativní progres byl PODSTATNĚ větší, pokud jsem pro první starty snížil rychlost simulace na 60% a postupně přidával. Mnohem rychleji si zvládali osvojit ovládání, protože měli více času do havárie. Pak se dala rychlost simulace zvýšit a poletovali.

Za co bych je řezal, tak to je pouštění palců z kniplů a naprostá "necitlivost". Naprostá většina používá jen krátké krajní " digitální" výchylky.

[DAF]

TomasC: "Za co bych je řezal, tak to je pouštění palců z kniplů a naprostá "necitlivost". Naprostá většina používá jen krátké krajní " digitální" výchylky."

Tohle mi ti pacholci dělali na simu také, plné výchylky ze strany na stranu. Ale v reálném luftě se pak trochu divili. Ovšem od té doby jsem (si) pořídil druhý vysílač a kabel, tak to snad půjde lépe.
Jinak my začínáme s učením na Flopu II od ŠADu (3k) a pak na hornoplošníku typu parasol, kde je ovládána S,V a M, přičemž já odstartuju, vytáhnu to nahoru, dám asi půl plynu a předám. Když pokročí, na směrovku se dají křidélka, směrovka se dá k výškovce a ten přechod, podle mě, není nijak problematický. Kanálem, na který jsou zvyklí, uvedou model do náklonu, dříve S, nyní K, a V kontrolují průběh, případně přidají S (po novu).
Paradoxně, létám M1, ale kdysi jsem létal na Blaníku, řízení se dá přirovnat M2. Když jsem se po letech posadil do velkého simulátoru, neměl jsem s řízením i po těch letech problém. Ovšem když jsem zkoušel vzít do ruky simulátor s nastavením M2, vůbec se mi nedařilo. Ale byl to jen pokus v trvání pár minut, nic dlouhodobého, takže nevylučuju, že při delším tréninku by se to snad podařilo naučit.

[dudaj]

Zatáčka se má správně létat se zapojením směrovky. K čemu by tam asi jinak byla.

Namátkou - starty, přistání, korekce bočního větru? Pokud teda neřeším akrobatické prvky.
Kde zapojuji směrovku neustále je helina. Modely které házím řiditelnou směrovkou neosazuji.
Určitě jsou letadla, kde potřeba je, ale mně na vše zatím stačilo nastavit na křidélku jinou výchylku dolů a jinou nahoru.
Letadla totiž neujíždějí bokem jako heliny. Směrovka při průletu drží ocas letadla v optimální poloze. Jedině když model hodně naklopím a letím pomalu, mohu pomoci udržet ocas v rovině zatáčky, ale to už se spíš blížím nožovému letu a to není klasická
zatáčka, ale zatáčka v nožovém letu.

[BoŠ]

Pár lidí jsem učil létat, a osvědčil se mi postup simulátor, step one, beta učitel-žák, beta, metrovka od rc faktory. Step one byl na pár letů, tak aby žák začal v klidu vnímat prostor, orientaci letadla, start a přistání. Beta je na to už moc těžká a relativně rychlá. A vždy jsem je závěrem učil zatáčky koordinované, někoho už na betě, někoho na metrovém akrobatu. Někteří pak ješté později pořídili halovku, a v hale se s prací se směrovkou zdokonalovali. U mých žáků platilo, že rychlost učení se zvyšovala s klesajícím věkem. Step one mám svůj, žákům jsem ho půjčoval.