JETs TVAR křídel stihací a útočné stroje SSSR 20. století

[guchar]

Proudové, stihací a útočné letouny SSSR 20. století. Křídlo tvaru: Trojúhelník
Jak se řešila stavitelná geometrie křídla (nemám na mysli dílčí pohyblivé plochy - klapky/flaps)?
Část křídla se zasunula do dutiny trupu? Dutina byla v pevné části křídla? (Mig-23, Su-17, Mig-27. Některý typ není uveden?

[Shorty]

Tak dlouho jsem čekal, jestli se někdo ozve.
Nevím, kam tím dotazem směřuješ, protože když je zadáš do wiki, tak je to tam jasně vidět. Křídla se zasouvají do pevné části křídla.

[jag42]

Proudové, stihací, útočné ..........(Mig-23, Su-17, Mig-27. Některý typ není uveden?

Chybí Ti tady jeden drobeček: TU 160.

[MPml]

pokud se tu řeší stroje s měnitelnou geometrií, tak by se rozhodně nemělo zapomenout na tento legendární fighter
[youtube]https://www.youtube.com/watch?v=gMXfyV_nJSI[/youtube]

[guchar]

@jag42 Máš na mysli asi wiki: Měnitelná geometrie křídla Ten odkaz jsem viděl.
● Mimo něj jsem měl zejména na mysli diskuse kolem jednotlivých typů a spolehlivosti (a dalším atributům mechanismu nastavování geometrie: fixed VERSUS sweeo wings / variabele-sweep wings / non (/not) fixed (geometry) wings // angle wing - fusleage zejména u stíhaček a útočných letounů. Markantně stroje, bez možnosti svislého startu, určené pro službu na letadlových lodích, Protichůdné požadavky na křídla v širokém rozsahu rychlostí. U některých strojů byla nespolehlivost nastavení geometrie značná. Statistiky počtu ztrát z tohoto důvodu někdy převyšovaly ztráty způsobené nepřítelem.
● Obecně např. [url]SROVNÁNÍ VARIABILNÍCH (SWEEP-WINGS) A PEVNÝCH KŘÍDEL U STÍHACÍCH STROJŮ, Yiğit TOĞRUL Muhammed ARSLAN[/url]
● jag42 - "drobeček: TU 160" = dálkový strategický bombardér (Vlákno: "... stíhací a útočné stroje SSSR 20. století") Po pravdě řečeno s rozšíření o "strategické bombardéry" a "nafukovací letouny (MPml)" nemám problém. Vlákno to třeba aspoň trochu "rozproudí".
● Nafukovací GA-468 od Goodyear a I. Geometrie nenafouknutý - transportní stav II. geometrie - letový stav. Nafouknutý a) vzduchem b) heliem Různé odnože původní myšlenky
● Je to tak snadné. Nahustíš, a letíš. https://www.youtube.com/watch?v=ZjUxlfMbdhs
● Rekapitulace historie, daší země mimo USA.
[youtube]https://www.youtube.com/watch?v=GJ-4uWwQ5HA[/youtube]

[Steve]

Zrovna takový Googlič...nechápu
"Když nevím, tak Googlím. Tam je všechno" - i to jsem občas slyšel...
Jen tak nástřel: https://www.stalose.com/item-60888-m%C4 ... k%C3%A1-le

[Steve]

Proudové, stihací a útočné letouny SSSR 20. století. Křídlo tvaru: Trojúhelník
Jak se řešila stavitelná geometrie křídla (nemám na mysli dílčí pohyblivé plochy - klapky/flaps)?
Část křídla se zasunula do dutiny trupu? Dutina byla v pevné části křídla? (Mig-23, Su-17, Mig-27. Některý typ není uveden?

To je snadná otázka, tebe nehodná...
Najdi si lepší špíček než nějaké sériové, nejen ruské/sovětské přístroje.

Třeba:

[guchar]

@Steve: Google toho vytáhne mračna. Ale (vidí (zatím) do hledaných stránek) ne do hlavy. Takže z hromady pak vybrat, není snadné. Navíc ani v té hlavě to není vždy úplně navrchu a úplně jasné. Z podvědomí to vyplouvá nějak postupně. Tak jak se s právě aktuálním námětem víc a víc seznamuji. Trochu to připomíná zpřesňování klíčových slov do vyhledávačů. Zejména když terminologie a obor, které mne právě zaujaly nejsou "pevninou" kde už jsem stačil aspoň trochu "zdomácnět".
● Prostě ten živý partner, co ho stejné/podobné téma zaujalo, může být pro mne velkým přínosem.
● Vždy je to i tak trochu test zda mi věk a další okolnosti už příliš nedegradovaly funkci mozkových závitů. A zvládání nových neznámých světů / novinek ve světech známých.
(● A taky např.: Když se toho na pilota naloží mnoho nového, tak to může být potíž. Např. dnes už úsměvné historky ČS pilotů v RAF, co výcvik letu (na jiné stíhačce) perfektně zvládli. Ale v závěru opomněli, že letí na stroji s výsuvným podvozkem, a posadili letadlo na břicho.)

● Stroje z dílny Polikarpov jsou zajímavá rodina. Od I-15 a I-16, ze španělské občanské války (a jejich metodiky spolupráce, až po jejich přezdívky. Někdy odlišné na jedné a druhé straně konfliktu. Ucelený popis včetně varianty s hvězdicovým dvouřadým motorem, postupně v několika provedeních je: Polikarpov I-190
https://ruslet.webnode.cz/technika/rusk ... n-n/i-190/

Také popis pokusů (v podstatě neúspěšných) o zvýšení maximální rychlosti přídavnou dvojicí náporových motorů (DM-1 novější DM-2) nakonec DM-4 - Sovětský bizár: Stíhací dvouplošníky s pomocnými proudovými motory
https://www.idnes.cz/technet/vojenstvi/ ... enstvi_erp
(● Obrázek v právém dolním rohu by mohl být Polikarpov I-153 se zatahovacím podvozkem.)
● Snad je třeba ještě zmínit Polikarpov U-2/Po-2 (Kukuruznik) - Létající vědmy (Night Witches = Ночные ведьмы). Letouny charakteristické zvukem a nízkým letem k cíli. Podobně jako některé dnešní UAV s vrtulí a spalovacím motorem.

● Ještě mi v hlavě běhají dvouplošníky, co po výhodě krátkého startu, za letu jedno z křídel "nevratně odložily". Možná jen můj výmysl.

[Kuta33]

Polikarpov to není, jenom z něj vycházeli a dokonce použili nějaké díly. Spodní křídlo se i s podvozkem po vzletu skládalo a schovalo částečně do boků trupu a částečně do kapsy v horním křídle. Jak jinak u rusů, než manuálně - pákou.
S experimenty s odhazováním jednoho páru křídel máš pravdu, není to tvůj výmysl. Taky to zkoušeli, ale pokud je mi známo v jiné zemi.

[DAF]

Jen na upřesněnou, "Nočnyje vědmy" (nebudu hledat klávesnici s azbukou), jsou noční čarodějnice, vědma = čarodějnice. Létaly, jak je uvedeno, v noci, motor klapal jako šicí stroj (hvězdicový 5 válec M-11) a údajně ho před náletem vypnuly, klouzavým letem se snesly na místo útoku - poměrně tiché přiblížení, a po odhození bomb motor opět nastartovaly vrátily se na základnu. Nálety nebyly nijak zvlášť ničivé, ale byly hlavně rušivé a to byl účel.
A ten ajraplán na fotce není Polikarpov vývojové řady 15. Znám ho, ale typ si nevybavuju. Jak zde už popsal Kuta33, křídlo se zvedalo nahoru a "schovalo" se do výdutí v trupu a horním křídle. Obrázek se mi hledat teď nechce, ale Sověti experimentovali s letadlem, které mělo "stahovací" křídlo, v podstatě jakoby tandemový dvouplošník - dvě poměrné úzké nosné plochy za sebou a ve chvíli potřeby zvětšit plochu křídla se z dutiny v trupu vysouvaly jakési profilové návleky, které zvětšily plochu a změnily profil křídla. Dalo by se to připodobnit turistickým kalíškům, které se před použitím roztáhnou (mírně kuželovité na sebe navlečené kroužky) a pak zasel složí.
S jednoplošným dvouplošníkem, tedy letadlem, které bylo konstrukčně jednoplošné, ale pro zkrácení startu mělo přidělané druhé křídlo, se experimentovalo v Anglii, pokud mě paměť nešálí, byl tako upraven Hawker Hurricane a ještě nějaký typ (něco od Milesů?), teď si ho nevybavuju. V praxi se to moc neosvědčilo a od dalších pokusů bylo upuštěno.

[Steve]

● Stroje z dílny Polikarpov jsou zajímavá rodina. Od I-15 a I-16, ze španělské občanské války (a jejich metodiky spolupráce, až po jejich přezdívky......
● Ještě mi v hlavě běhají dvouplošníky, co po výhodě krátkého startu, za letu jedno z křídel "nevratně odložily". Možná jen můj výmysl.

Je to Nikitin-Ševčenko, nebo taky Ševčenko-Nikitin IS-1. Těch podobných "pastrojů" zkoušeli víc
Nakonec - proč ne?
https://issuu.com/jeanlulu/docs/-aviati ... ill-gu/145
Dá se toho dohledat víc - ale člověk musí vědět co hledat - strýček Google je jen sluha, sám neví nic...
Snad je inspiroval Jára Cimrman, jako úspěšný průkopník slepých uliček

Ta "nevratně odložená křídla" - napadly mě pokusy s Hawker Hurricane, ale podrobnosti si nevybavuju. Jen že tam probíhaly nějaké dvojplošné pokusy (nakonec - z dvojplošníku vycházel ). Ale jestli i odhazovací? Otočné? Už nevím. Bylo to dáááááávno v L+K.

[DAF]

Tady https://es.topwar.ru/174289-jeksperimen ... anija.html je něco k tomu dvouplošnému Hurricanu.

[DAF]

Tady https://es.topwar.ru/174289-jeksperimen ... anija.html je něco k tomu dvouplošnému Hurricanu.

[guchar]

Experimentální letoun I.I. Makhonina Mak.10 / Mak.101 (Francie)

[youtube]https://www.youtube.com/watch?v=DsKVn-AW_0U[/youtube]