Bodování baterií do bloků

[blesk]

Shodou okolností jsem včera rozebíral dvě sady 18650 z akuvrtaček, teď už nevím jistě, ale myslím Milwaukee. No konec "H" pásku jsem chytl do tenkých štípaček a namotal tak jak se dřív otevíraly plechovky sardinek "na klíček". Nějak extra to nedrželo ale pravda že povolil materiál pásku, než svár, nicméně průřez přes který proud (při odběru) teče, není nic moc...

[Woita]

...... Navlékl jsem na dřík frézy ložisko s vytištěným kolečkem. Dost to zrychlilo a zpřesnilo práci.

Tohle zní zajímavě, nemohl bys to trochu blíže popsat? Díky

[jyrry]

... konec "H" pásku jsem chytl do tenkých štípaček a namotal tak jak se dřív otevíraly plechovky sardinek ...

Naprosto korektní odlupovací zkouška dle platných norem

[MPml]

Na to bodování mám svůj názor, protože a) jsem rozebíral několik sad z vrtaček DeWalt (tak snad žádný garážový) a to co jsem našel, mě rozhodně o kvalitě bodování nepřesvědčilo; b) jsem se 20 let staral o odporové sváření v automotive a tudíž z tohohle lepení mám husí kůži; c) zkuste si promyslet, kudy teče nejvíc proudu když se přiloží elektrody tam či tam. No, ještě tak ty spojky "H" a myslet u toho na to c)
Já vím, pořád se opakuju, ale ono je to pořád stejný

No a navíc je to i marný - protože i pokud budou ty H plechy a bude se u toho přemýšlet, tak je bezpodmínečně nutná pořádná bodovačka s pořádnou mechanikou přítlaku elektrod a pořádnýma (tj. opakovatelný tvar a vhodný materiál) elektrodama. Což samozřejmě velmi dobře víš.
Takže s tímto HW (viz výše) je to sázka na jistotu - zákonitě to musí dopadnout přesně podle toho, na čem a jak se to dělá.

[MPml]

Naprosto korektní odlupovací zkouška dle platných norem

dík za číslo

[VTjr]

Téma mne zaujalo, jen jsem hned zjistil že nejde o Li-Polky. Proto nevím, zda můj dotaz nebude chápán jako OT.
Potřebuji rozebrat několik starších 3S baterií na články, kde mi odešel jeden článek a z dobrých článků si pak spájet nové packy. Jen nevím jak po odstranění vnějšího obalu ty slepené Li-Pol články spolehlivě dostat od sebe a nenatrhnout přitom jejich obal?
Poradí mi někdo?
Tedy někde jsem zaslechl, že se to naloží do sklenice s benzínem, ale hodně daleko od domu. Je to cesta, nebo existuje lepší, hlavně bezpečnější?

[guchar]

● @VTjr Accupacky které se mi dostaly do rukou ntb po rozloupnutí tvrdého plastu. RC hračky odstranění smršťovací bužírky, byly slepeny adhesivní páskou, nebo tmelem / tavným lepidlem. Oboje spojení nedrželo natolik, aby nešlo odstranit přiměřeným násilím. Adhesivní vrstvy se odlouply od plastových obalů článků bez poškození. V potřebných místech jsem přestřihl spojovací pásky.
● V RC hračkách při jednom špatném článku, byly vždy na vyhození všechny. U baterií z ntb šly články roztřídit na k vyhození a druhá skupina použitelné ale je pro proudově méně náročné účely. Už jsem to někde psal. Oponovali ti co měli štěstí kdy jeden byl vadný a zbytek byl použitelný.
● To pevné adhezivní spojení někdo popisoval u prizmatických článků, nebo plasto-pytlíků LiPol lepených k i sobě širokou plochou.

[olisoft]

VTjr: staci par kvapiek benzinu, ta obojstranka povoli a clanky pojdu od seba lahko, netreba z toho robit "utopenca"

[TomasC]

Téma mne zaujalo, jen jsem hned zjistil že nejde o Li-Polky. Proto nevím, zda můj dotaz nebude chápán jako OT.

http://www.rcmania.cz/blog.php?u=8&b=94" onclick="window.open(this.href);return false;

Už to ale nedělám. Už dokážu přemluvit dodavatel k dodání baterky, jakou potřebuji.

[warhawk]

Články jsem tedy nakonec brousil dremelem. Navlékl jsem na dřík frézy ložisko s vytištěným kolečkem. Dost to zrychlilo a zpřesnilo práci.

Noo covece, to je vyborny napad. To provedu taky. Mas tip na vhodny nastroj? Popravde mam problem sehnat kvalitni prislusenstvi k Dremelu.

[VTjr]

... Oboje spojení nedrželo natolik, aby nešlo odstranit přiměřeným násilím. Adhesivní vrstvy se odlouply od plastových obalů článků bez poškození. ...

Jednou jsem se o to rozebírání pokoušel a vůbec to od sebe nešlo. I přes všechnu opatrnost a pokus o přiměřené násilí, došlo k protrhnutí pytlíku jednoho z článku, bohužel zrovna dobrého, takže jsem to nakonec vyhodil celé.

V RC hračkách při jednom špatném článku, byly vždy na vyhození všechny. U baterií z ntb šly články roztřídit na k vyhození a druhá skupina použitelné ale je pro proudově méně náročné účely...

V ntb a hračkách jou většinou Li-Ion články zapouzděrené do kovových obalů, ja ale mluvím o plochých Li-Polkách.
Já to taky nechci na pohon modelu, ale startéru spalováka.
Nemám totiž rád Power boxy, kde jedna velká baterka napájí jak startér tak i žhavení, nebo i čerpadlo na palivo. Jednak je to těžké a kvůli mnoha kabelům, nepraktické, protože jakýkoli kabel má neuvěřitelnou snahu se dostat do vrtule. Proto radši používám všechna zařízení jako autonomní, čili malé žhavítko, čerpadlo ručné na kličku a startér s přivázanou Li-Pol baterkou.
Na ten účel jsem měl jednu starší 3S 5000mAh. Jelikož vždy upřednostňuji u 2T spalováků startování rukou, tak baterie ve startéru mi obvykle vydržela nabitá i celo sezónu. Ale letos po zimní pauze jsem zjistil, že je v ní jeden článek kaput, tak zatím startuji pomoci slabší stále ještě pohonné 3S 2200mAh. Navíc jsem přešel na 4T motory, které rukou nahazovat neumím a tak ten startér používám mnohem víc. Kapacita 2200mAh ale pak vystačí na jedno polétání, pokaždé ji musím nabíjet, proto by návrat k 5000mAh byl přínosem. Mám několik takových starších packů, kde je jeden článek vadný, tak mě napadlo tu 5000mAh baterku opravit.
Takže jde opravdu o proudově méně náročné účely, protože ten startér nežere zas tolik co velký pohonný elektromotor. A jen kvůli startéru se mi nechce kupovat novou baterku velké kapacity, protože je to typické místo kam stačí ty už horší baterky..

To pevné adhezivní spojení někdo popisoval u prizmatických článků, nebo plasto-pytlíků LiPol lepených k i sobě širokou plochou.

Přesně v mém případě toho neúspěšného pokusu to bylo celou plochou.

[VTjr]

VTjr: staci par kvapiek benzinu, ta obojstranka povoli a clanky pojdu od seba lahko, netreba z toho robit "utopenca"

Nie som si istý, či tie kvapky benzínu uvolnia články prilepené veľkou plochou. To v blogu popisované namáčanie, ktoré realizoval TomasC, je zrejme istota. 8) Bohužiaľ aj dosť nebezpečné - to je to, čo sa mi na tom nepáči.
Ale mám záhradu, tak v nej nájdem nejaké miesto kde ta nádoba prenocuje, napríklad v strede mám kameňmi obložené ohnisko - to bude asi najbezpečnejšie. Musím však ísť kúpiť ten techničák, lebo doma sa mi minul a je ho na to treba fakt veľa. Natural 95, ktorého mám dosť, by asi nebol vhodný, však?

[VTjr]

http://www.rcmania.cz/blog.php?u=8&b=94" onclick="window.open(this.href);return false;

Už to ale nedělám. Už dokážu přemluvit dodavatel k dodání baterky, jakou potřebuji.

Teď se mi vybavilo , že jsem to četl právě v nějakém Tvém příspěvku nějakého staršího vlákna (co už nedovedu najít). Ale tehdy to bylo Tebou jen zmíněno slovně, to zpracování do blogu i s ilustračními fotkami je vynikající. Dík.

Jinak, já nové baterky kupovat a dodavatele přemlouvat nehodlám, jak jsem psal výše, mně jde spíš o záchranu starých baterek. K tomu startéru postačí bohatě i to, co většina závodníků a helinářů po sezóně vyřazuje.

[Celeron]

Včera jsem dělal pokusy s čínským 100A řízením pro bodovky s MOTem.
Místo kleští jsem dal odpor 4R7 na něj pověsil analogovýho paměťovýho dědečka HP1741. Chvíli to trvalo, než jsem po mnoha letech přišel na to, jak se na něm paměťovej režim nastavuje synchro, paměťová obrazovka, mazání a pod. No došel jsem k zajímavýmu závěru:
Nastavení displej Time není čas v milisekundách jak jsem někde četl ale počet period síťový 50Hz, který triak pustí do MOTa. Nemá to dvoupulzový průběh bodování. Zkusil jsem nastavení 1, 5, 10 period a asi 20 x jsem smáčknul spouštěcí šlapku. Podle zachycených průběhů na paměťáku je počet period přesně opakovatelný, tohle je bez problémů.
Ovšem nastavení intenzity 30 - 98 na druhým displeji, to je horší. Je to klasický fázový řízení, to znamená že se snižující se intenzitou na displeji by se měl posouvat po sinusovce začátek zapnutí triaku a plocha sinusovky by se zmenšovala. Mezi cca 80-98 to celkem funguje. Ale při nižších intenzitách to nahodile asi tak jedno až dvě "bodnutí" z deseti vygeneruje jinej průběh, než by měl být s mnohem menší plochou sinusovky. Proč, netuším, ale koresponduje to s tím, že cca 2/3 bodnutí jsou skoro dobrý a 1/3 vůbec nedrží u klasických rovných pásků. Takže do MOTa jde nahodile neopakovatelnej průběh napětí, tudíž nahodile to udělá blbej bodovej svar.
Díval jsem se na videa kolem MOT bodovky od Killeroze. Bodoval tam na maximální intenzitu a na jen jednu maximálně dvě periody a vypadalo to celkem dobře. Takže i to nevyhovující řízení od PRCáka by bylo použitelný na 1-2 periody a maximální proud. Ale na to, jak to chodí jemu, jsem se nikdy nedostal. MOT mám stejnej 800VA ale lano mám jen průřez 35mm a on má 50 mm a jsou i lidi, co tvrdí, že do okýnka MOTa narvali i 70mm. Nevím teda jak, ta 70-ka se do okýnka ještě průměrově vejde, ale nepodařilo se mě ji ani paličkou ohnout tak, aby se vytvořil rádius potřebnej na přechod z jednoho okýnka MOTu do druhýho.
Problém jsou i blbý PRCácký kleště se sice měkkým kabelem ale průřezu jen 16 mm.
No a další problém jsem si asi vyrobil sám, kvůli připojení těch kleští na kabely z MOTa jsem na krabici bodovky dal přípojný šroubovací spojky M10. Měly by trvale přenýst 500A. Když se sečtou 4 přechoďáky mezi svorkama a kabel okama a další čtyři přechoďáky v lisování kabelových ok, tak to na proudech 700 až 1200A, co by tam mělo krátkodobě týct asi bude dělat problém.
Nojo, dám tomu poslední pokus přemotat MOTa 50-kou lanem přímo ven bez svorek a pokud to nebude funkční, poletí to do šrotu.
To je tak, když člověk uvěří nějakýmu na netu vychvalovanýmu řešení. Stálo mě to materiálově necelých 2500,- ale kdybych si jednou tolik přidal, mohl jsem mít kondenzátorovku, kterou jsem si osobně zkusil a je to řádově o něčem jiným. Nojo, stalo se...

[VTjr]

Ještě otázka k tomu rozlepování.

Dnes jsem byl v OBI koupit ten "Technický benzín".
Ale kromě plechovky s tímto názvem tam prodávají taky "Benzínový čistič technický".
Tak co bude pro to rozlepování lepší?

Když jsem na obalu četl složení, tak rozdíl je pouze v tom, že v čističi je navíc 35% toluénu, jinak vše ostatní je stejné.
Jednoznačně chápu, že pro účely čištění/rozpouštění nečistot to ten toluén zrychlí. Ale otázkou je, zda nerozpustí taky ty obaly článků?
Toluén jsme kdysi používali na výrobu lepidel plastů, když jsme v něm rozpouštěli piliny a jiný plastový odpad na lepení toho samého plastu (například k lepení plastikových modelů, kde bylo odpadu z vtokových stromečků nadbytek, nebo organického skla).

Tak co o tom soudíte?