Pokud máte chuť jen tak tlachat, tak tady je to správné místo... také sem budou admini přesouvat věci, které podle jejich názoru jinam nepatří.
Životnost vláken bude 31dní. Pokud se neobjeví nový příspěvek tak bude vlákno likvidováno.
Pravidla fóra
Pokud bude tlachání ve Smetišti zcela mimo téma modelářství, případně ohrožující pověst modelářství, bude příspěvek/téma odstraněno.
Životnost vláken bude 31dní. Pokud se neobjeví nový příspěvek tak bude vlákno likvidováno.
Smyčku z ocelového drátu vám rozžhaví i klasická trafopáječka, ale nevím jestli i ta 50W. Drát bych ale volil tenší než na běžné pájení. Problém bych viděl v tom, že páječka bude za chvíli teplá, není určená na delší provoz.
Zkusím Fe drát (nějak dlouhý) z kancelářské sponky. Uvidím. Pro řezání monofilu (se zatavenými kraji) to nemuselo být do ruda. Použil jsem krátkou smyčku ze špajchny do bicyklu. Režim zamačkávání spojek (nutná výměna za novou sponku) je obdobný pájení tišťáku, po zasunutí součástek. Teplota pájedla by měla být OK.
Na "sériové" řezání "umělé" tkaniny (na díly padáčků ke gumicukům) jsem si ten drát pořídil z 1,6mm konstantanu a ten "U" koneček na kovadlince zploštil, abych řezal (a tavil a čichal ) jen minimální objem řezané tkaniny. Napájel jsem to z asi 200W trafa (jednotky V), nechtělo se mi tahat v ruce těžkou trafopáječku. Ale to zploštění bych doporučil i na tu trafačku, na třeba zmenšování plastopytlíčků takovou smyčku mám.
● @jyrry Já si igelitové pytlíčky řezal - svařováním na třech stranách. V 60destkách na to byly nejlepší silnostěnné pytlíky od dovozových děrných pásek. Osmistopé pásky KRPA se do "rychlých" děrovačů Facit nedoporučovaly. Pro možnost poškození raznic. Jméno toho, snad anglického výrobce mi nechce naskočit. ● Jaký postup používáš pro vytvoření dobře držícího - pevného sváru? ● Pokud jen opravuji roztržené strany sáčků, ty kde není umístěn suchý zip, užíval jsem stisk mezi 2 skly/plechy nad igelity byl nějaký papír (často novinový). Když zhnědl až zčernal byla to ta správná rychlost přejíždění smyčkou pájedla. A ty dva igelity se roztavením spojily. Sváry pořízené tímto postupem patřily k nejodolnějším. ● Alternativou bylo dolní sklo. Nahoře pravítko (pokud to taky bylo sklo, byla výhodou průhlednost). Tady se igelity smyčkou řezaly. Na to by se hodila ta úprava vyklepáním hrotu na plocho. Bohužel pevnost takto vytvořených svárů. Byla velmi různá. Pravou příčinu se mi nikdy nepodařilo vysledovat. ● Do pytlíčku se vložil obdélníček kancelářského papíru pro popis. Pytlíčky se rovnaly do obdélníkových krabic. (Vyhovující byly například papundeklové krabice od barvicích pásek do řádkové rychlotiskárny.) Odpory stejné vatáže se uspořádaly dle hodnoty odporu. Rozhraní skupin tvořily tužší kartonové kartičky. Na nepřekrývající umístěná ouška kartiček šel psát popis skupiny. Například hodnota Od Do. Podobně byly uloženy i drobné polovodiče.
Do plastu to zajede jak do másla s každou trafopáječkou .... 3d tiskárna má žhavící tělísko v kostce hliníku a klidně roztaví jakejkoliv plast do minutky a spálit ten plast v širokém okolí drátku rozžhaveným drátem není úplně žádoucí výsledek pro kvalitní výsledný spoj ... to tělísko má max 40W spíš jen 30 .... takhle nažhavit dráteček je samo rychlejší a je třeba i mnohem méně výkonu aby to fungovalo ...
Ona ta smyčka z drátku musí mít i jistou tuhost. Skloubit rychlý ohřev s nepřepalováním (za širokého rozsahu odvodu tepla) lze dvojím využitím smyčky (s patřičnou elektronikou) a) topné těleso b) čidlo teploty c) nastavitelná zpětnovazební PWM regulace příkonu.
guchar píše:Ona ta smyčka z drátku musí mít i jistou tuhost. Skloubit rychlý ohřev s nepřepalováním (za širokého rozsahu odvodu tepla) lze dvojím využitím smyčky (s patřičnou elektronikou) a) topné těleso b) čidlo teploty c) nastavitelná zpětnovazební PWM regulace příkonu.
Cvičení dělá mistra .... když jsme zkoušely ve svářečský škole prvních pár dní super drahou tigáckou svářečku tak nám to moc nešlo .. na doma sem si nakonec dělal baznek z jiskřiště a teslaskorotrafa na Hf zapalování kterej se dá zapojit do jakýkoliv svářečky na výstup a plyn pouštím růčo bo ovládací ventil je stále ve stavu jak se nakoupil a už jsem se k tomu nedokopal to dotáhnout i s autopouštěním plynu .. šel okolo nějakej hodně zkušenej vyvařenej svářeč co tam čekal na zkoušky ze sváření plynem na vedoucího co byl na obědě a že prej kucí já bych si ten tig taky chtěl někdy vyzkoušet můžu? My že jo ..... poradily jsme mu co s tím teoreticky co nám říkali školitelé že se má dělat .... čuměly jsme jak puk že se mu povedlo držet oblouk ani jednou ho nepřerušil po dobu cca 3 minut nedotknout se elektrodou svaru a díru co si na začítku vlivem moc velkáho proudu nastavenýho od nás udělal bez problémů za minutku zavařil a neukáplo mu to ... prostě si oblouk držel jako by ho poslouchal dál nebo blíž od svaru v klidu si točil kolečkem na ampéry a my jenom čuměli co je s tím možný dělat když to máte v ruce a ve voku leta praxe ... Já teda osobně mám dobré zkušenosti na plasty a kapotáž auta s pájkou a udělat "vlnky" po celé délce praskliny .. .. to drží už roky ... i vanička pro dítě držela po této opravě ...
@srabsrab Klidná jistá ruka dělá strašně moc. Za mlada jsem zvládal přelévání z pětky (opředeného skleněného) demižonu (v pravé ruce) do PET lahví přidržovaných levou rukou. Bez nálevky. Náklonem demižonu jsem si vytvořil (a trvale udržel) přiměřeně silný laminární proud tekutiny. Který jsem dokázal udržet ve středu hrda, šikmo skloněné druhé, PET lahve. Ani kapka moku nepřišla nazmar.
) jen minimální objem řezané tkaniny. Napájel jsem to z asi 200W trafa (jednotky V), nechtělo se mi tahat v ruce těžkou trafopáječku.