Plně nastavitelná nabíječka

[TomasC]

Dodělal jsem si novou nabíječku. Pro mě je bonusem, že si mohu nastavit PŘESNĚ cílové napětí. A to na setinu voltu. Něco, co normální nabíječ nedokáže a já to potřebuji.
Není pro každého, protože nemá balancer. A hlavně, co nastavím, to se stane!! Není to nabíječ pro někoho, kdo neví co dělá. A nebo hůř, myslí si že ví co dělá.

Ale 300 Kč za nabíječ co dá 120 W.
Napětí na vstupu: 5.5-36 V
Napětí na výstupu: 0-38V
Proud: 0-6.2A

Odkaz na měnič: https://www.aliexpress.com/item/1005007262012730.html

Pak jsem si zkusil ještě novější a taky OK: https://www.aliexpress.com/item/1005007470440810.html


Nějaké zvlnění tam je, cca 3mV eff. S tím dokážu žít.

[jyrry]

Hm, takže stabilizovaný zdroj s nastavením napětí a proudového omezení?
Ale asi nevypne po dosažení třeba 1/10 nastaveného proudu?

A jsem rád, že mám nenormální nabíječky, protože můžu koncové napětí článků nastavit po 0,01V

[Kuba78]

Dodělal jsem si novou nabíječku. Pro mě je bonusem, že si mohu nastavit PŘESNĚ cílové napětí. A to na setinu voltu. .

tak ještě aby za ty 3 kila uměl na tu setinu voltu přesně měřit a nebyly to nějaký ty čínský volty.. moje Hota sice taky umí na tři desetinný, ale tak nějak si namlouvám, že aspoň to první desetinný je snad přesný a zbytek tak nějak zhruba..

[TomasC]

můžu koncové napětí článků nastavit po 0,01V

To by mě opravdu zajímalo. Třeba pro tříčlánek 12,41 V. Nejde o nějaké rejpání. Ale opravdu to používám a potřebuji.

měl na tu setinu voltu přesně měřit a

Kontrolováno na Fluke a docela OK.

[guchar]

● @TomasC Na těch "DC DC Buck Boost Converter_ech" jsou momentálně slevy 65% a 63%. Ale budiž.
● Přesná měřidla s vysokou dlouhodobou stabilitou bývají dost drahá. A zázraky se sice dějí, ale ne běžně.
Napětí na výstupu: 0-38V, nastavitelné s krokem 0.01V / Proud: 0-6.2A S kroky 0.001A Jakou přesnost (třída) má mít měřidlo pro takovou kontrolu?
Fluke 289/FVF V/DC 0.03%, A/DC 0.05% Kolik je to na rozsazích 50V nebo 10A (abych viděl 38V nebo 6.2A)?
Rozdíly mezi "Solar Charging Module" a "Regulated Laboratory Power Supply" jsem nechal tak nějak bokem
DC-DC 6-36V Buck Boost Converter Adjustable Regulated Power Supply Input Constant Voltage Constant Current Solar Charging Module
SK120X DC DC Buck Boost Converter CC CV 0.6-30V 6A 5V 6V 12V 24V Power Module Adjustable Regulated Laboratory Power Supply

● TomasC: "Ale opravdu to používám a potřebuji." Když si představím sice zákonitou, ale složitou a tudíž jevící se nám jako náhodnou fluktuaci podmínek procesů elektrochemických proměn energie , tak nemám pocit, že tak velká přesnost je účelná. A to i kdyby třeba byla (ne složitě) dosažitelná.
● Možná mi něco uniká. Rád se nechám přesvědčit o opaku. Třeba jen do SZ. Otázkou tedy je, co by mi tak vysoká přesnost mohla přinášet. Pokud někde něco šponuji na hranu, vždy hrozí, že mne jen malá rezerva dělí od velkého průšvihu. Chápu, že jsou situace kdy je s takým rizikem a cenou za něj počítáno. A bez něj nějaké řešení není možné. V běžném a obvyklém užívání sekundárních článků já takovou potřebu nemám. Ba ani nevím z jakých důvodů a za jakých podmínek by mohla být někomu užitečná. Jak jsem psal, jeví se mi to jako neúčelný a značně nebezpečný hazard.

[jyrry]

můžu koncové napětí článků nastavit po 0,01V

To by mě opravdu zajímalo. Třeba pro tříčlánek 12,41 V. Nejde o nějaké rejpání. Ale opravdu to používám a potřebuji.

A to zase ne, to neumí, já to bral na článek.

Můžeš alespoň naznačit, proč je to tak nutné a potřebné hlídat na setiny celou baterku?

[TomasC]

Létám závodně modely kategorie F3E. V takovém modelu je musí být limiter, což je kus elektroniky, která po odebrání 1000 Wattminut vypne motor. Pro model, který letí 300 km/h je to jako by narazil do zdi. Pokud se to stane před průletem cílem tak je to problém. Pokud se to stane po průletu cílem, tak jsem mohl mít kratší čas a taky problém (i když menší). Vzduch s teplotou, tlakem, vlhkostí. Teplota baterek, motoru. Čas od posledního letu. Pocitová forma i případná nutnost zatlačit... A asi i nějaké další.
A z tohoto se dá nejlépe reguluje napětí na baterce .

Naprosto chápu nesmyslnost takových požadavku pro běžné létání. Věřím, že se najdou modeláři, kteří pochopí, že z pohledu 7 zlatých medailí z mistrovství světa se to jeví jako docela "normální".

já to bral na článek.

Pokud by to bylo na článek od 4.00 V do 4.32 V tak bych to bral taky. Ale to běžná nabíječka taky neumí a nebo se musí hodně trikovat. A to je při závodě riziko.

[warhawk]

Jak rychle musíš umět nabíjet?

[TomasC]

Nijak dramaticky, 4 A jsou v pohodě.

[guchar]

● Kolik Wh je třeba? Jaká zůstává rezerva ve Wh? Jak moc je důležitý poměr Váha(g) ku Kapacita(Wh)? Možná by se dal najít typ článků (po počátečním schůdku) s hodně malý sklonem plata (malá hodnota proložené 1. derivace dU dle dWh).U těch by k přiblížení nepřekročitelného limitu Wh mohlo nastávat za výhodnějších podmínek.
● ? V limiter v na míru vyrobeném ESC, nebo druhém "limiteru" mohlo (po varování) být pozvolnější - pře účinkem toho tvrdého On/Off 1000W(h/60) limiteru.
● Musím se ještě podívat na přesné podmínky kategorie F3E. A Nějaké názory soutěžích - jaké jsou proměnné podmínky, a jiné problémy v této kategorii. Např. využívání telemetrie. Prostě u konce limitu Wh letový čas prodloužit letem za menšího časového odběru. = Jiný doraz maxima plynu. ? Zobrazovat údaje o stavu baterie v zorném poli pilota skla - dio nebo ne-dioptrických brýlí.
● Mnou viděno jde o to jak do baterky bezpečně narvat Ah tak aby z ní šlo dostat co nejvíc Wh. Kritický je výklad "bezpečně narvat". Je algoritmu ukončení nabíjení Li-Pol ve fázi CV a ještě bezpečné hodnotě Umax. Celé je to asi o stejných podmínkách pilotů, lze čekat, že nějaké zásadně nové baterie, případně další novoty v HW a SW napájení, by vedly i ke změně pravidel.
● Něco by možná napovědělo i srovnání výsledků získané kapacity 1000Wmin pro různé hodnoty počátečního proudu v CC - délka doby nabíjení. A i možná nabíjení neobvyklými průběhy proudu. Například do nabíjecí části vložit krátké (depolarizační) úseky vybíjení.

[blesk]

Tak na svém Toolkitu M6D můžu po 0,01V nastavovat napětí v rozsahu:

Li-Fe 3,45-3,65V
Li-Ion 3,95-4,15V
Li-Pol 4,05-4,25V
Li-Hv 4,20-4,40V

[TomasC]

Vím, studoval jsem to. Jen to přeskakování na jinou chemii je prostě otrava.

[guchar]

Při Googlování jsem musel do AJ. V tom ČJ mne to "nacpalo" pod pylony - "5.5.6. KATEGORIE F5D - MODELY S ELEKTROPOHONEM PRO ZÁVOD KOLEM PYLONŮ"
Omezení energie elektronickým omezovačem zastaví motor : max 1000 watt-min.
c) Omezovač energie Přerušení musí trvat minimálně 10 sekund. Když pilot dokončil svůj závod nebo opustil dráhu pylonů může být motor opět zapnut.
Vydání 2014 Platné od 1. ledna 2014 Revidováno 5. února 2014
https://stoupak.cz/images/FAI_F5_14.pdf /-/ https://www.fai.org/page/f3-radio-control-pylon-racing
"F3E: The electric powered version of the F3D class is F3E, also known as the old F5D class."

Edit02 To znění ze "stoupáku" stanoví chemii "Typ baterie: Lithium-Polymer" Zatím neuvádí Normální versus HV (High Voltge)
Musím to ještě projet. Čekal bych, že ta znění budou harmonizovaná = významově shodná. Nebo aspoň velmi blízká.

The current world record is 52.93 seconds, flown by Ondrej Hacker (CZE) at the World Championship of F3E pylon racing 2014 in Turnau (AUT).

Edit02 - TomasC: " 7 zlatých medailí z mistrovství světa se to jeví jako docela "normální". " Já na tvém místě bych asi zkoušel laborovat, a potřebné vědomosti nacpal do SW v HW vhodného uP. Z průběhu letu a dalších dat zkoušel odhad zbytku času. K němu z křivek závislosti hodnot na baterii zkoušel určit možný maximální proud pro let do cíle v nejkratší možné době.

[Celeron]

Hota má režim Lixx a tam se dá nastavit na setinu rozsah jakej potřebuješ. Až půjdu nabíjet, doplním odkaď kam.
Ale obávám se, že jsi nepomyslel na jednu věc. Píšeš nabíjení bez balancéru. To znamená, že nebudeš měřit napětí baterky kelvin metodou (rozdělený proudový a napěťový vedení) ale bude ti do toho kecat úbytek napětí na připojovacím kabelu a ten se s proudem a teplotou bude měnit.

[guchar]

● @Celeron: "4-Vodičová Metoda (Kelvinova)" Je označení pro měření malých odporů. Dva vodiče přivádí měřicí proud. A dvěma vUdiči se měří napětí vzniklé průtokem proudu na odporu. U baterek z více článků, jde o hlídání napětí každého článku samostatně. Nikoliv jen stanovení napětí Ucel mezi plus a mínus póly baterie. Zejména JEN podle Ucel neřídit průběh nabíjení = celkový proud a ukončení procesu.
● Jsou i výrobci Li-Pol článků, co je vyrábějí v takové kvalitě, že pokud jsou při uvedení do provozu balancovany, tak po nějakou dobu k jejich rozhození nedochází. Nebo jen v malé míře. A jen za delší dobu - počet Nabít a Vybít. Pak stačí občasná kontrola. A proceduru balancování provádět když se kontrolu zjistí její nezbytnost. Možná je jednodušší balancovat při každém nabíjení.