Pohonné LiIon 18650 a 21700 v roce 2026

[Woita]

Tohle jsou ty, co jsem je nahrazovat těmi VTC:

Než jsem je zničil, fungovaly perfektně, byly srovnatelné (v mé aplikaci, tj. odběr 4A) s Muratou.
Tady jsem našel nějaká data, papírově vypadají super. A za mne super i v praxi.
https://www.evlithium.com/hot-lithium-b ... -cell.html

[igorb]

Když si to hooodně zjednoduším, tak na článku při 70A a 2,8mOhm vznikne cca 13,7W výkonová ztráta, kterou ten článek musí vytopit. Igor mě nejspíš opraví, ale tak nějak to bude, však proto tam píšou o tom ukončení na 80° a dál i na 75°C.

Pri tom odpore a znamej kapacite je dane mnozstvo energie ktora sa ti premeni na teplo, je fuk akym prudom ides (teoreticky), to mnozstvo tepla je rovnake a presne to mnozstvo ulozis do zvysenia teploty hmoty clanku, a ta teplota ktora vznikne to premenou na tepla na teplotu na danej hmote je dana technologiou clanaku (mensi clanok s vyssou hustotou naboja = vyssia teplota lebo energia je vyssia a hmota mensia), u lionov to vychadza tak ze konecna teplota je vyssia ako dovolena teplota clanku. Cize aby si dostal z neho von celu kapacitu, musis ist takym malym prudom, aby sa cast toho tepla vyziarila alebo odviedla to je to "vytopit" ale este pocas behu, nie potom ked odpociva. Cize klasicky odzub, u liionov ti daju C rate a ten je taky ze mozes ten prud tahat suvislo, pretoze C sa vypocita z kapacity, odporu a velkosti claku (vyzarovania) alebo (rovnocenne) z ubytku napetia. Preto LInony nemaju udane C lebo tie prudy co dovoluju v datasheetoch su likvidacne. Keby to bolo udavane rovnako, budu mat tie Ccka ubohe.

Vysledok je ze sa hreju ako prasa a vystupne napetia su ubohe. Takze pri vysokych C odberoch to funguje naprd, ale pri nozkych je to fajn.

Dalsia vec je, ze udavane zivotnosti su typicky okolo 60 - 70 % zbytkovej kapacity, zatial co lipoly 80%, takze dalsi odzub. Tym padom sutazne pouzitie je s velkym otaznikom.

Vysledok je ze proste treba vybrat kapacitu vyssiu ako by som kupoval lipola a radsej o clanok viac pri viacclankovej baterke.

[jyrry]

...

Dík za odborné info. Snad tomu už leckdo uvěří. I když... co napíše prodejce, to je přeci svaté

[prikrylm]

Pri tom odpore a znamej kapacite je dane mnozstvo energie ktora sa ti premeni na teplo, je fuk akym prudom ides (teoreticky)

P (jakožto výkon) je R.I^2, tedy pokud vybiju článek 1A proti 0,5A tak v prvním případě dostanu 4x větší výkon na R při 2x kratším vybíjení. Tedy pro úplně vybití (skoro*) 2x víc tepla, protože se vybije "jen" 2x rychleji, ne?

---
* něco se musí napočítat na to teplo

[zdzd]

P (jakožto výkon) je R.I^2, tedy pokud vybiju článek 1A proti 0,5A tak v prvním případě dostanu 4x větší výkon na R při 2x kratším vybíjení. Tedy pro úplně vybití (skoro*) 2x víc tepla, protože se vybije "jen" 2x rychleji, ne?

---
* něco se musí napočítat na to teplo

Cize aby si dostal z neho von celu kapacitu, musis ist takym malym prudom, aby sa cast toho tepla vyziarila alebo odviedla to je to "vytopit" ale este pocas behu, nie potom ked odpociva.

[prikrylm]

To jo, pokud má zdroj vnitřní odpor, tak TO jinak ani být nemůže. Jen jsem se pozastavil nad "daným množstvím tepla". Jako že to, kolik ztrátového tepla z toho článku dostaneš záleží na proudu, kterým článek vybiješ. Množství ztraceného tepla není dané konstantou.

[igorb]

P (jakožto výkon) je R.I^2, tedy pokud vybiju článek 1A proti 0,5A tak v prvním případě dostanu 4x větší výkon na R při 2x kratším vybíjení. Tedy pro úplně vybití (skoro*) 2x víc tepla, protože se vybije "jen" 2x rychleji, ne?

---
* něco se musí napočítat na to teplo

Sorry, blbo som to napisal, jasne ze ta stratova energia sa meni v zavislosti od casu vybijania (v zmysle vecsie C - vecsie mnozstvo energie), islo mi skorej o to ze pri rychlom vybijani sa nic nevyziari neodvedie, lebo jednoducho na to nie je cas, vsetko sa to minie do tepelnej energie v clanku cize prehriatia masy .... zatial co ked ten cas predlzis, mas cas na chladenie a tym padom mozes udrzat ten cas kontinualne.

Persnejsie je to takto (ak som sa nesekol):

W=CQ^2R

Cize stratena energia je linerane zavisla na C vybijania (od prudu je kvadraticka, ale zaroven sa kratsie vybija, takze vysledok je linearny) , kvadraticky zavisla na kapacite v Ah a linerne od odporu


... inak povedane ak vybijas baterku 1C hodinu, dostanes nejake straty a ak to iste vybijes 10C cize 6 minut, tak dostanes 10x vecsie straty. a plus mas iba menej ako 1/10 vyziarenia. Takze zaver je, presne to s cim prisiej Jyrry ze pri vysokych Ckach vypinas na teplotu baterky.

Tu je este dobre sa zamysliet co sa deje s nasekanym prudom do reglera vdaka PWM ... uckari a vrtulnikari co letia cely zivot na pol plynu pochopia

[Libor]

Vysledok je ze proste treba vybrat kapacitu vyssiu ako by som kupoval lipola a radsej o clanok viac pri viacclankovej baterke.

Tak jsem se zařídil já.