Jinak dnes po práci jsem si šel zalítat s EGE a poprvé se mi vživotě stalo, že jsem neodhadl vzdálenost a výšku a EGE mi ve vzdálenosti cca. 120 metrů zahučel do korun listnatého lesa. Najednou prostě zmizel z oblohy a byl slyšet praskot větví a chvíli otáčky motoru i na tu vzdálenost. Bylo to šok !!! Tak mi i chvilku trvalo, než jsem zareagoval a vyslal poslední signál, abych vypnul motor. Na to, že mi je skoro 30let jsem chtěl brečet
Těch 120 metrů jsem uběhl za pár vteřin, v duchu se modlil, ať najdu alespoň trosky a taky jsem přemýšlel, jak se leze na stromy.
A tak přiběhnu k lesu , vejdu do něj a zázrak.
EGE si proklestil cestu z koruny stromů dolů sám, byla vypadlá kabina, protože zespodu vozím tu baterku, tak to bylo asi těžký, ale jinak EGE byl vcelku, nepolámaný, našel jsem pouze jediný šrám a to v pravém křídle mám promáčklou náběžnou hradnu asi v 6cm od nárazu zřejmě do nějaké větve. Trocha listí, pavučinek babího léta a jinak nic. EGEho jsem pořádně zkontroloval, vše fungovalo a tak po návratu na letištní plochu jsem ho znovu vypustil, tentokrát jsem již pořádně kontroloval letovou výšku a vzdálenost.
Celý následující let se mi klepali kolena a já řídil model precizně jako nikdy předtím, jako kdybych lítal na nějakém mistrovství. Po 8 minutách mi začali slzet oči, jak jsem se na řízení soustředil a tak jsem elegantně zakroužil a přistál.
Ještě teď mám smíšené pocity. Mám výčitky svědomí, že jsem dopustil havárii tak pěknému modelu, nadruhou stranu obdivuji jeho odolnost proti začátečnickým chybám. Jsem šťastný, že to model přežil a již nabíjím baterky na zítra, na druhou stranu mě mrzí ta proražená náběžka na křídle.
Hold se jedná o školní model, který si ale u mě vysloužil obdiv a jednou vejde do mé letecké síně slávy, až si odslouží mé začátečnické krůčky.
