Poměry jednotlivých částí modelu

[kope]

Existují (popřípadě dají se někde nastudovat) nějaká obecná doporučení, v jakém poměru by měly být jednotlivé části modelu? Například něco jako:
pro větroně o rozpětí XXX je doporučená délka trupu YYY - ZZZ a náběžka by měla být umístěná v AA - BB % délky trupu, VOP by měla být v rozmezí S0 a S1 % z plochy křídla... A tak dále a tak podobně.
Nebo je to tak naprosto individuální, že se nic takového nedá stanovit?

[Lněnička]

Taková doporučení jsou roztroušená v modelářských časopisech a v některých knížkách o leteckém modelářství. Sám jsem se na mnohých podílel.
Souhrně to, myslím, v dostupných podkladech asi nebude.Vyžaduje to probrat všelijakou literaturu, ale není to beznadějné.
Zpracovat by se to mohlo, pokud by o to byl větší zájem. Jinak je to na každém samostatně.
J.Lněnička

[kope]

A bylo by možné zmínit alespoň nějaké tituly? Jsou třeba takovéto, do praktické aplikace dovedené kapitoly, v knihách "O modelech letadel 1. a 2.? Třeba v nedokončeném seriálu "Jak navrhujeme model letadla" o kterém jsem se zmiňoval v jiném vlákně, měly být kapitoly

7. Vlastnosti a stabilita létajících modelů
8. Doporučené veličiny a rozměry: štíhlosti, plochy, délky, hloubky, tloušťky a prohnutí profilů, rychlosti letu, namáhání kříídel, dimenzování jednotlivých vybraných částí, používané materiály a technologie, pohony, podmínky létání, neřízené a řízené modely…
9. Jednoduchý postup při návrhu modelu

To by bylo myslím přesně ono...

[Lněnička]

Už jsem na to odpovídal v jiném vlákně před několika dny.
Je to roztoušeno ve více pramenech a je třeba to vyhledat.
Já další kapitoly ze seriálu psát nebudu, protože bych si je psal pro sebe. Nikdo o ně nemá zájem. Je to stále dokola. Jsou to jenom takové pivní kecy.
Je pár jedinců, kteří by snad po nějakých informacích toužili, ale pro ně nemá smysl psát nějaká pojednání, když to nikdo jiný nechce.
Já už jsem se s tím smířil. Trvalo mě to dost dlouho, ale už mě to netrápí jako dříve.
Třeba se najde někdo další, kdo se ujme toho, aby do více věcí vnesl nějaký řád a kdy budou uplatněny již nové technologie a materiály.
Sám bych si to rád přečetl.
J.Lněnička

[veka1]

Existují (popřípadě dají se někde nastudovat) nějaká obecná doporučení, v jakém poměru by měly být jednotlivé části modelu? Například něco jako:
pro větroně o rozpětí XXX je doporučená délka trupu YYY - ZZZ a náběžka by měla být umístěná v AA - BB % délky trupu, VOP by měla být v rozmezí S0 a S1 % z plochy křídla... A tak dále a tak podobně.
Nebo je to tak naprosto individuální, že se nic takového nedá stanovit?

.. musel by jsi jít po jednotlivých druzích letadel ( nestačí např. říct větroně, motoráky ... protože těch je x dalších podskupin) a udělat si statistiky v konkrétních kategoriích.
Ber to tak ,že např. rozměrové parametry volného házedla a RC házedla se budou docela lišti z jednoho základního důvodu (jiné požadavky na stabilitu ...) i když v obou případech jde o kluzáky.
Jiné budou parametry házedla pro klasický hod ,jiné pro kruhový hod a jinak bude řešené letadlo pro střílení gumicukem.
Zcela jinak bude řešený akrobat ,jinak rychlostní model a úplně mimo klasického chápaní budou parametry pokojových F1D modelů.
Problém je ,že každá kategorie je postavená pro dosahovaní maximálních výsledků v jiném letovém režimu.
Proto neexistují univerzální modely ani skutečné letadla a když ,tak nikdy nedosahují maximálních výkonů v skoro žádné oblasti. Jsou prostě průměrem.
Když se ovšem soustředíš na jednu konkrétní kategorii , pak máš reálnou šanci poměrně rychle se dopracovat k odpovědi na svou otázku .
Pro některé kategorie existují i jakési "kuchařky " ( něco málo mám i v archivu) . Zbýva už jenom vybrat vhodnou kategorii

veka1

[kope]

Dobrá, zkusím to zúžit - motorizovaný větroň, cílený na termické létání, rozpětí kolem 2 m, pohon elektro stříďák, max 2-3 čl. LiPo - takže se předpokládá použití nějakého menšího (= lehčího) motoru a tím pádem nebude " v čumáku" moc velká zátěž, která by eliminovala páku VOP a SOP. Jinými slovy taková obdoba strojů (těch menších exemplářů z nich), jaké je možné vidět v kategoriích RCEK/RCEN popř. RCEJ

[Lněnička]

Pošli svůj e-mail. Já Ti pošlu několik náčrtů takových strojů.
J.Lněnička

[kope]

Pošli svůj e-mail. Já Ti pošlu několik náčrtů takových strojů.
J.Lněnička

Poslal jsem mail přes SZ. Děkuji.
M. Kopecký

[kocour]

Existují (popřípadě dají se někde nastudovat) nějaká obecná doporučení, v jakém poměru by měly být jednotlivé části modelu? Například něco jako:
pro větroně o rozpětí XXX je doporučená délka trupu YYY - ZZZ a náběžka by měla být umístěná v AA - BB % délky trupu, VOP by měla být v rozmezí S0 a S1 % z plochy křídla... A tak dále a tak podobně.
Nebo je to tak naprosto individuální, že se nic takového nedá stanovit?

V modelářském pravěku (začátek 50. let) vyšla knížka , myslím, Ing. Schindlera "Praktická teorie modelů" kde byla taková doporučení i s obrázky pro různé modely (větroně termika i svah, gumáky, volné motorové i tehdy jednokanálové RC). Dnes to samozřejmě není pravda. Taky tak před 30 lety jsem viděl tabulku se statistikou volných soutěžních větroňů. Pokud by to dnes někdo zpracovával, byla by to zásluha. Dají se studovat 3 pohledové nákresy modelů, dřív to v časopisech běžně vycházelo, teď už moc ne. Dají se pořizovat fotky shora (půdorys) zajímavých modelů. Ve dnešní zpackané době by to ale někdo mohl považovat za špionáž.

[Lněnička]

Zpracovat se to dá,
ale kdo to uhradí?!?:!? Tři nebo čtyři zájemci???
To nemá žádný smysl.
J.L.

[jio]

Kdysi vyšel na toto téma článek v RC Revue 5/2001 od Kroufka.

[kope]

Kdysi vyšel na toto téma článek v RC Revue 5/2001 od Kroufka.

No tak to je přesně ono!! Díky. V první chvíli mne zarazilo, že na obrázku větroně je vzdálenost odtokovka křídla - náběžka VOP jen 2,5*SAT, ale když jsem si to pak spočítal, tak ono to +- odpovídá.
Asi udělám výpravu do knihovny a půjčím si všechny ročníky mod.časopisů, co tam mají. A pak strávím dovolenou tím, že je budu pročítat . Zdá se mi, jako by tyhle "zásadní" informace vycházely v těch časopisech kdysi v "pravěku" a teď, v těch nových ročnících, aby člověk podobné info špendlíčkem hrabal . Taď mi sakra mrzí, že jsem při některém ze stěhování vyhodil časopisy Modelář někdy od roku 78 do roku 85 - ale kdo mohl tušit, že se k modelařině zase vrátím a že mne to takhle chytne...