Oprava žhavící svíčky - historie, dnes asi blbost

[igorb]

To je docela škoda, i přes covid se normálně létalo. Až na menší počet účastníků to nebylo špatné. I počasí skvěle vyšlo.

az na to ze po navrate by som siel na 2 tyzdne do karanteny

[Celeron]

Tak protože zde spousta "teoretiků" ze mě zkouší dělat blbce, tak jsem vzal měřák přechodových odporů Digiohm 20L (kalibrace 6/2021) a změřil odpor pár svíček:
1/ Ruská pertlovaná, 22 st.C. celkem 6 ks, odpor 0,16 až 0,17 R
2/ Ruská bílej flusanec, 22 st.C. celkem 2 ks, odpor 0,18 až 0,19 R
3/ MVVS pertlovaná, šlic na šestihranu, 22 st.C. celkem 5 ks, odpor 0,15 až 0,16 R
4/ MVVS šroubovací, tři šlicy na kolíčku, 22 st.C. celkem 2 ks, odpor 0,22 až 0,23 R
5/ MVVS šroubovací, M závit, jeden šlic na kolíčku, 22 st.C. 1 ks, odpor 0,23 R

Vzal jsem svíčku 1 (ruskej pertl) a dal ji do ASP 32 a v garáži ji v Atlasu nakopnul. Při volnoběhu měla 0,21 R, na plnej 0,27 R.

No takže pokud dám na boxeru dvě stejný svíčky do série a jeden válec zdechne a druhej pojede, tak extrémní stav je při přižhavování za volnoběhu na zdechlým válci cca 1,30V a na běžícím cca 1,7V. Tak to zaručeně tu "běžící" svíčku odpálí.
Jedinnej stav, kdy by se to mohlo stát, je totální zkrat ve svíčce a to snad ani není možný.
Takže pro mě platí dál, že 1S2P 18650 a RC 06 spínač a dokompenzovat to napěťově Si diodou a vedením je na boxera naprosto jednoduchý a vyhovující řešení. Ono cpát do modelu neskladnej NiMH D buřt, kterej na minimálně 30cm potřebnýho kabelu od buřtu k spínači a pak ke svíčkám je ani nerozsvítí, je jaksi kravina. A dál shánět či bastlit spínač na paralelní zapojení dvou svíček, protože RC 06 to proudově nedá, případně polzní srážedlo na minimálně 8A z 2S1P MiMh, či LiIon je už óbr kravina.
Možná že by než psaní teoretických "špalků" na několik stránek fóra stálo za to se k tomu postavit prakticky a zjistit, jak to skutečně u přižhavování dvou svíček v sérii je.
Jirka, elektrotechnik, za pár půl století praxe v oboru, když už tady někteří operují se vzděláním.

[igorb]

na zdechlým válci cca 1,30V a na běžícím cca 1,7V.

No nechcem ti do toho kecat, ale rozdiel medzi 1,3V a 1,7V je na odporovej zatazi 1,7 nasobny prikon (lebo UU/R)

a to este ignorujes fakt, ze ked ti tak stupne prikon na tom odpore sviecky ta sa prehreje este viac ako na teplotu ktoru si meral za behu (lebo do nej cpes 1,7x vecsi prikon ako by si do ne cpal tym udrzovacim prizhavovanim :- ))) ) takze ten prikon do beziacej sviecky moze byt v konecnom dosledku kludne 2 nasobny co moze na prepalenie stacit :- ))

to ze sa ti to nestalo bude asi v tom ze to prizhavovanie tomu stavu zabrani, nie tym ze je to dobry napad

[Celeron]

Víš co? Vem si regulovatelnej zdroj co dá cca 5A a koukni, jak ta svíčka svítí na 1,3V a na 1,7V. 1,3V je tmavě červená a na 1,7V ještě není bílá.
No a to popisuju extrém, jeden hrnec chcíplej, druhej běží. Pokud zapnu přižhavování na volnoběhu, tak tak mi prosím popiš případ, kdy by jeden válec u 4T boxeru chcípnul a druhej běžel, takže do toho extrému se to vlastně ani nedostane.

[XDan]

Někteří fachmani dokážou vytvořit až neuvěřitelné skvosty...

[MPml]

No nechcem ti do toho kecat, ale rozdiel medzi 1,3V a 1,7V je na odporovej zatazi 1,7 nasobny prikon (lebo UU/R)

a to este ignorujes fakt, ze ked ti tak stupne prikon na tom odpore sviecky ta sa prehreje este viac ako na teplotu ktoru si meral za behu (lebo do nej cpes 1,7x vecsi prikon ako by si do ne cpal tym udrzovacim prizhavovanim :- ))) ) takze ten prikon do beziacej sviecky moze byt v konecnom dosledku kludne 2 nasobny co moze na prepalenie stacit :- ))

to ze sa ti to nestalo bude asi v tom ze to prizhavovanie tomu stavu zabrani, nie tym ze je to dobry napad

asi tak - ale nevím, jestli jsi toho s tím vysokým sebevědomím (jak ti "teoretici" jsou idioti co nechápou jak funguje svíčka a jak se spočítá výkon) potěšil.

[MPml]

Víš co? Vem si regulovatelnej zdroj co dá cca 5A a koukni, jak ta svíčka svítí na 1,3V a na 1,7V. 1,3V je tmavě červená a na 1,7V ještě není bílá.
No a to popisuju extrém, jeden hrnec chcíplej, druhej běží. Pokud zapnu přižhavování na volnoběhu, tak tak mi prosím popiš případ, kdy by jeden válec u 4T boxeru chcípnul a druhej běžel, takže do toho extrému se to vlastně ani nedostane.

a když jí dáš z toho stolu (tu svíčku, při 1.7V ) do běžícího motoru, tak na stejný napětí (zase těch 1.7V), bude mít pořád stejnou teplortu toho vlákna, že
To dá přece rozum, logicky to vlákno je navíc (od toho tepla, co tam dodala ta elektrika) ochlazované těma spalinama.
Prostě to, že žhaví za chodu motoru, a dokonce i bez elektriky je způsobené telepatickým přenosem hyperfokální energie z cloudového úložiště komprimovaných amarounů.

[Leon]

Klucííí, já se přiznám, dyž si tu tak čtu a žasnu nad znalostma druhejch, tak bych se vodborníků zleva, zprava, zezadu i zpředu. za pikolou nesmí nikdo být,
dovolil otázat, položit nesmělý dotázek, aniž bych se chtěl kohokoli dotknout, tedy nikoliv fyzicky, bacil číhá, ale jeho ega:
- jak vypadá teplota v pracovním prostoru, v oblasti vlákna tej zatracenej žhavící svíčky, během prac cyklu 2T a 4T
- prostě to popsat např vzhledem ke stupňům . .votevírá se sání na xy° a teplota je . . sání se zavírá při . .a je bflm °C
- jde mi vo dobu trvání toho zážehu kdy nastávají teploty pekelné . . s mocnostmi pekelnými nejsou žerty . . Ale to kluci víte . .

Už se těším a text prosím neberte jako urážku majestátůů
Leon

[VTjr]

Víš co? Vem si regulovatelnej zdroj co dá cca 5A a koukni, jak ta svíčka svítí na 1,3V a na 1,7V. 1,3V je tmavě červená a na 1,7V ještě není bílá.
No a to popisuju extrém, jeden hrnec chcíplej, druhej běží. Pokud zapnu přižhavování na volnoběhu, tak tak mi prosím popiš případ, kdy by jeden válec u 4T boxeru chcípnul a druhej běžel, takže do toho extrému se to vlastně ani nedostane.

Zapomínáš na to teplo, co dodává hořící směs. I bez proudu žhavené svíčka svítí žlutě, když dosáš k tomu elektrickou energii tak to bude víc a víc.

Já jsem se to tady snažil vysvětlit, ale asi moc dlouze a složitě. Tak zkusím znovu a snad trochu jednodušeji a srozumitelněji.

Zapojení svíčky a srážecího odporu do série (i dvou svíček do série) tvoří de facto dělič napětí na kterém je na koncích napájecí napětí zdroje, tedy součet úbytků na svíčce a odporu je konstanta. Srážecí odpor je taky konstanta. Mění se pouze odpor svíčky a tím jednak proud děličem a taky se mění poměr úbytků na jeho částech. Když se svíčka zahřeje, tak nárůstem jejího odporu proud děličem sice klesne, ale tím pádem klesne úbytek na tom předřadném odporu, na svíčce naopak vzroste. Takže elektrický tepelný výkon na svíčce se nebude snižovat v takové míře jako by se snižoval, kdyby tam ten předřadník nebyl.

Zapojení dvou svíček do série - to je zapojení dvou nelineárních odporů, kde ty výkyvy odporu mohou být ještě výraznější. Navíc svíčka nastartovaného válce bude nejen že stahovat větší úbytek napětí na sebe a bude brát víc výkonu, který nepotřebuje, ale bude to na úkor výkonu té druhé svíčky chlazené vyplachovanou směsí, která naopak ten výkon potřebuje co největší, aby mohla tu směs rychle odpařovat a válec nastartovat. Paralelní zapojení žhavení svíček přesně toto zabezpečí, protože to bude proudový dělič, kde vzrůstem odporu svíčky nastartovaného válce se proud přerozdělí v prospěch studené svíčky s malým odporem. Sériové zapojení nikoliv.


A ještě k tomu Tvému měření odporu svíčky. Měření za chodu ukázalo, že odpor svíčky vyskočil téměř na dvojnásobek. Jenže to nepopisuje situaci zcela přesně, protože ty měříš odpor malým proudem, který nemá vliv na teplotu vlákna, Ale musíš přece změřit odpor žhavené svíčky běžícího motoru. To lze vypočítat z velikosti protékajícího proudu a napětí na svíčce. Určitě její odpor bude zas o dost vyšší, než když ji měříš malým proudem Ohmmetru, který ji nepřižhavuje.

No, teď se dívám, že to nebylo tak krátké a jednoduché, jak jsem si představoval.
Holt, já to prostě krátce a polopatě podat neumím, však to mám v podpisu.

[Celeron]

Měření za chodu ukázalo, že odpor svíčky vyskočil téměř na dvojnásobek.

Nojo, pokud je skok ze studených 0,16 R na 0,21 R dvojnásobek, tak to je potom dost těžký se tady bavit. Přižhavuju snad jen pro volnoběh, nebo né? A startuju taky na volnoběh.
A ještě mi krátce sděl důvod, proč by měl při volnoběhu s přižhavováním měl chcípnout jeden válec a druhej byl "rozpálenej" tak dlouho, aby to dokázalo spálit svíčku. U motoru v dobrým stavu se mi ani při studeným startu nikdy nestalo, že by chytil jen jeden válec, jakmile blafnul jeden, okamžitě chytil i druhej. Doporučuju žít reálnej život a né jen teorie. Mám totiž podezření, že jsi nikdy 4T boxera neprovozoval.
Dál už se k tématu vracet nehodlám, každej ať si přižhavování na 4T boxeru dělá jak je libo. Mě to tak chodí, svíčky drží a elektronika kolem je jednoduchá a lehká, takže nevidím naprosto žádnej důvod, proč se řídit zdejšíma teoriema.

[Igor659]

Celeron pokus se přečíst předešlý příspěvek od VTjr ještě jednou a pozorně. Je to tam vysvětlené dost jasně a správně. Ohmovy zákony prostě fungují, jen je musíš správně aplikovat. Neber to ve zlém, většinou si neuvědomujeme všechny souvislosti, jak to vlastně funguje. Praxe přes 40 let mě o tom dostkrát přesvědčila.

Igor

[VTjr]

Nojo, pokud je skok ze studených 0,16 R na 0,21 R dvojnásobek, tak to je potom dost těžký se tady bavit. Přižhavuju snad jen pro volnoběh, nebo né? A startuju taky na volnoběh. ...

Psal's 0,27 Ohm, pravda na maximálce. Ovšem, startujeme na zvýšeném volnoběhu, tedy já spíš na 1/5 - 1/4 plynu. Ale žhavení vypínám až potom co motor vytočím na max (i nĕkolikkrát) a trochu ho zahřeji. Takže žhavím docela dlouho, zejména první start. Přižhavováni taky přece bývá zvykem vypínat až někde kolem 1/3 plynu, nebo ne?
Nicménĕ, jak jsem psal výše, ty hodnoty odporu při žhavení za chodu motoru jsou jiné než za chodu bez žhavení, zřejmĕ budou vyšší. Takže je asi celkem jedno jestli moje "témĕř na dvojnásobek" bylo zveličení nebo ne, dokud to správnĕ nezmĕříš/nezmĕříme, tak je opravdu tĕžký se o tom bavit.....

[Leon]

. . měl bych spíš zahodit klávesnici, občas to tu zhoustne, ale zkusím se otázat, protože jsem to nikdy neřešil, nemusel, nepřižhavoval . . .
A ke spokojenosti své s "brňáky" a i s MDSkou CCCP 10ccm 4 kanálem, ale karbcem MVVS ke spokojenosti své volnoběhoval.
Faktem je, že pohledem na vrtuli jsem při volnoběhu okem otáčky nestíhal počítat . . . Někdo to tak chce ...
A bez nitra . .
Změřit teplotu svíce podle různé velikosti proudu asi nebude problém. Máme na to i výstupy s barevnejma vobrázkama . .
Fajn
A již jsem to tu nadhodil - na jakou teplotu spalování směsi v motoru je schopno, při např 1/3 otáčkách zahřát vlákno.
Do temně ruda, do tmavo oranažova . . .??
Neřeším problém dvouválců, nikdy jsem neměl a těžko budu. Huš mi není, no spíš mi už je . . .

Dopředu děkuji za odpo a příslušnou osvětu . .
L

[VTjr]

Vidíš, tak to jsme dva, co nepřižhavují , a lítají s tím v pohodě. Mně to volnoběh, i velice nízký, spolehlivě drží i v -5°C (při nižší už radši nelétám, jednak mrznou ruce a taky mám obavu o spolehlivost RC soupravy, ne přímo o RX/TX ale serva jsou různá, některá se s tím chladem nemusí mít ráda).
Ale ve vedlejším vláknu o MVVS Twinech, ze kterého sem něco přeneslo, se tvrdí, že boxer bez přižhavování ani ránu. Zatím jsem ho neotestoval, ale asi nebudu riskovat a dám mu to tam.
Taky u 4T jsem došel k poznání, že bez přižhavování se sice obejdu, ale s ním dovedu volnoběh snížit ještě o pár set ot/min. Jinak mám zkušenost, že stačí jen 5% nitra a jede to mnohem spolehlivěji. Samozřejmě 4T tam to chce nitra 10% a víc. U 4T vzhledem k velkému krouťáku a poměrně nízkých provozních max otáčkách, tím pádem větší vrtuli s větším stoupáním, co nejnižší volnoběh je asi fakt potřeba, protože i na volnoběhu to ještě dost táhne a každé jeho snížení je lepší pro přistávání.

Já si myslím, že pro spolehlivý chod důležitá je vhodná svíčka k danému objemu motoru a taky správný kompresní poměr odpovídající použitému palivu. A nepoužívat staré s vysvíceným vláknem. Jednak taková může kdykoli rupnout, ale taky s novou jede motor mnohem lépe. Takže já svíčky měním preventivně. Myslím si, že to není to správne místo na kterém se má šetřit.

Jinak, když jsem provozoval Radugu-10RU, tak jsem tam měl karburátor od ASP 21M (je to od třiapůlky, ovšem lodní - tam je díra jakou mívají letecké 6,5-7cm3). Chodila s ním dobře a velice spolehlivě, i když to nešlo do otáček nad 10 tisíc, ale s vrtulí APC 13x6" dokonce i s úzkolistou dřevěnou vrtuli Diablotin 14x4 si taky poradila.
Sranda však byla, že jak jsem pro ten malý karbec vyrobil adapter, tak mi to přes ty 2 spoje někde táhlo falešnej vzduch. No a já pak měl problém ne se zhasínajícím volnoběhem, ale naopak se zastavením motoru na stojánce. To jsem karbec zavřel naplno a motor byl schopen dál vrčet na neskutečně nízkých otáčkách i několik minut a musel jsem ho zastavovat rukou za kužel. Pak jsem zajišťovací kolíky adaptéru karbu zatřel silikonem a už to normálně zhasínalo. S MVVS 10 s karbecem s plochou klapkou mám taky velmi nízký volnoběh a neochotné zastavování (tak cca po 20s velmi pomalého chodu, ale nakonec zhasne). Svíčky tam používám Novarossi C6, na ty nedám dopustit. Minule jsem jich v MVVS objednal 10ks, dokud je ještě mají. Protože co nevidět přijde doba kdy na žhavíky už nikde nebude nic.
Ale tu Radugu jsem dost upravoval. Jednak dal bronzové pouzdro do dolního oka ojnice a taky zvyšoval kompresní poměr stočením dosedací plochy hlavy (na ruských webech je na to návod, komprese se zvyšuje z 8 na 10-11). Do paliva jsem dával jen 12% maziva a 5% nitra.

Takže já sice nechci házet všechny zastánce přižhavovaní do jednoho pytle (někdy to opravdu bez toho nejde - třeba ty 2T boxery, nebo 4T obecně, i když taky ne všechny), ale mám za to, že mnozí prostě neumí motor seřídit a používají přižhavování jako berličku. Ale třeba i umí, ale vyhovuje jim to pohodlí při startu a taky chtějí mít 200% spolehlivost motoru při letu.

[VTjr]

. ...
A již jsem to tu nadhodil - na jakou teplotu spalování směsi v motoru je schopno, při např 1/3 otáčkách zahřát vlákno.
Do temně ruda, do tmavo oranažova . . .??
...

V mých jinošských dobách, kdy jsme ještě lítali žhavící dvaapůlky, nebo i pětky a petšestky, bez tlumiče (tenkrát to jaksi nikomu nevadilo, dnes lidé strašně zcitlivěli), tak na vysokých otáčkách (tehdy jsme neměli RC karby a ani proporcionální RC soupravy, které by je mohli ovládat) výfukové okno svítilo jasně oranžovou až žlutou barvou.
Taky se mi jednou dostaly do rukou svíčky z NDR se skleněným průhledným izolátorem a přes něj bylo přímo vidět jak ta svíčka žhne žlutou barvou.
Ze svých zkušeností víc k tomu říci nemohu.

Jinak, si myslím, že ta teplota by se mohla dát změřit právě pomocí měření odporu vlákna za chodu motoru (to co realizoval Celeron). A následně tu samou svíčku vyndat a regulací napětí žhavení při současném měření protékajícího proudu a napětí přímo na svíčce, docílit toho, aby měla stejný odpor vlákna. No a v tom momentě změřit jeho teplotu IR teploměrem, nebo ji určit jen podle barvy vlákna. Problém s IR teploměrem je v tom, že ty běžně dostupné, levné jdou max do 450°C (tedy takový mám já, a to jsem vybíral s co největším rozsahem, IR4). Ale pro tohle by to chtělo mít teploměr nejmíň do 1000°C. Takže asi nezbyde než ta barva.